Zamyšlení nad evangeliem 8 neděle v mezidobí.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. Proto vám říkám: Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst (nebo co budete pít), ani o své tělo, do čeho se budete oblékat. Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty? Podívejte se na ptáky: Nesejí ani nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Copak nejste o mnoho cennější než oni? Kdo z vás si může svou starostlivostí prodloužit život o jedinou chvilku? A proč si děláte starosti o svoje oblečení? Pozorujte polní lilie, jak rostou: nelopotí se, nepředou – a říkám vám: Ani Šalamoun v celé své nádheře nebyl tak oblečen jako jedna z nich! Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je a zítra se hodí do pece, čím spíše vás, malověrní!
Nedělejte si proto starosti a neříkejte: Co budeme jíst? nebo: Co budeme pít? nebo: Do čeho se oblečeme? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Nejprve tedy hledejte jeho království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
Nedělejte si proto starosti o zítřek, vždyť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost svého trápení.“
Služba dvěma pánům
Bohatství má v sobě nebezpečný sklon k zotročení člověka: komu je bankovní konto, obchod za každou cenu, zisk s jakýmkoliv předznamenáním pánem a má u něj přednost před Božími požadavky či hlasem křesťanského svědomí, ten je odsouzen slovy Spasitele: „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům.“
Je mi majetek pánem či služebníkem? Jak používám přebytku?
Bůh žádá celé srdce
S Bohem nelze dělat kompromisy; polovičatost, váhavost a nerozhodnost v následování Krista jsou vždy pro křesťana škodlivé stejně jako např. v polovici přerušené lékařské léčení v nemocnici. Všechno poloviční je neuspokojivé. S Bohem nelze dělat v zásadách kompromisy. O tuto pravdu jde též ve výroku Páně: Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům.
Křesťanství je především bezvýhradné rozhodnutí pro Boží řád; kdo chce zásadně sloučit oboji, Boha a Baala, nepochopil, kdo je Bůh a ztroskotá.
Starost ale bez úzkosti
Křesťan ví, že svět je Božím dílem a Božím úkolem pro Boží rodinu lidstva. Tím je vyjasněno, že křesťan opravdového přesvědčení neutíká ze světa, nýbrž uznává, že mu byl svěřen úkol posvěcení a zduchovnění světa; jeho práce a starosti jsou však neseny vědomím, že není sám: Bůh stojí za vším děním, je mocnější než hřích a peklo, dovede v nekonečné moudrosti obrátit i zlo k dobrému a vede své děti ke spáse.
Důvěra v Boha dovoluje křesťanům pracovat bez paniky a strachu; i křesťan musí uvažovat o budoucnosti a starat se o denní chléb, ale bez zoufalství; ani křesťan neví, co přinese budoucnost, ale ví, že Bůh je i pánem budoucích časů.
Pohled k věčnosti léčí strach
Člověk bez štěstí víry ve věčný život má k dispozici jen ty malé prostředky času, prostoru a radosti mezi kolébkou a rakví; proto se přisává jako pijavice na tyto věci a chce jejich sladkost vysát do poslední kapky.
Jen ten, kdo vlastní světské věci v Bohu, tedy jako Boží dar i svěřený úkol, a neztrácí Boží vůli z očí, ten jich používá beze strachu. Ten nepotřebuje horoskopů, kartářek, věštkyň, čtení z dlaně a jiných fetišů, které bez ustání terorizují ty, jimž chybí víra v dobrotu a moc nebeského Otce.
Důvěra v Boha však není uspávacím práškem, nýbrž střelným prachem; kdo hledí k věčnosti a má nadpřirozenou důvěru k Bohu, ten má i odvahu k větším činům.
Nejprve Bůh
My obyčejně nemáme nic proti Božímu řádu; schvalujeme všeobecně Boží práva nad světem – ale „v tomto okamžiku“ nemáme čas: jiné věci jsou nám zajímavější a důležitější, např. hospodářství, politika, sport, kultura, sláva, radovánky aj. „Boží království“, tedy Boží vládu nad námi, modlitbu, rozjímání o Písmu, rozhodné hledání cesty lásky k bližnímu a podobně – to si necháme na příští neděli nebo na stáří nebo až to půjde jednou lehčeji. Proti tomuto smýšlení žádá Pán přednostní právo:
„dnes a teď“, „nejprve“ a „především“!
K uskutečnění požadavku Páně: „Nejprve Bůh!“, je třeba trvalého upevňování smýšlení i jednání;
snažím se o to denně?
Boží nabídka výměny
Vlastně nám zde Spasitel nabízí úžasnou výměnu: on vezme za své naše starosti a oprávněné zájmy – Otec ví, že je nám toho třeba. My však máme za to vzít Boží zájmy za své: Boží vláda v naší duši a v našem životním prostoru má být naší hlavní snahou. Je to úžasná nabídka Boží: kdo obstará lépe naše zájmy, než nejmoudřejší a láskyplný Otec?
Mám dost důvěry v nebeského Otce – a kladu proto zájmy Boží a Boží vůli na první místo?
Perly a chléb 1.díl, Perly a chléb 2.díl
autor: Josef Hrbata
rok vyd.: 1991
vydalo: katolické nakladatelství COR JESU, Český Těšín
ISBN: 80-900746-1-8
