Jedna paní nám poslala některé svoje zkušenosti ze života.
DAROVANÉ KVĚTINY
Je to už dvacet let, co se mi stal tento zajímavý příběh. Naše sousedka si nasela Astry. Mívá jich hodně, protože nosí na hřbitov celé léto živé květiny. Když je všechny rozsadila do řádků, zůstaly ji v hlíně zbylé polámané drobečky, které nesla vyhodit. V tu chvíli jsem šla s dětmi z nákupu. Zastavila jsem se s ní a chvilku si povídaly. Polámaných sazeniček mi bylo líto, tak jsem si je odnesla domů a zasadila je do řádku k jezírku pod borovici. Kupodivu všecky se ujaly a v létě nádherně rozkvetly. Navečer jsem šla kolem nich ke králíkárně, když tu najednou všechno ztichlo, objevilo se zvláštní bílé světlo a květiny mi děkovaly za záchranu. Trvalo to velmi krátkou dobu. Světlo snad ani nebylo pozemské a díky neznělo v uších, ale v srdci. Ještě dnes, když si na to vzpomenu, mám hezký pocit.
ZIMNÍ VYCHÁZKA
V zimě bylo plno sněhu. Šla jsem se svojí půlroční dcerou na vycházku s kočárkem. Chodníky i silnice byly očištěné, ale přece to trochu klouzalo. Přicházel jsem k prudké zatáčce, když mi najednou zaznělo – běž zpátky! Začala jsem s kočárkem rychle couvat. V tu chvíli vyjela ze zatáčky Avia, dostala smyk a vjela do vrat, které stály v tom místě, kde bychom právě procházely. Rozklepaly se mi ruce i nohy a děkovala jsem Bohu, že nás zachránil. Řidiči se také naštěstí nic nestalo.
PARKOVÁNÍ V BRNĚ
Naše dcerka má postižení. Museli jsme s ní často jezdit do Brna na vyšetření. Občas se podařilo, že v nemocnici všechno proběhlo rychle, obě holky byly v pohodě, a tak mě lákalo jít do města. Manžel, starý pesimista, nechtěl o zastávce ani slyšet. Prý ve městě se špatně parkuje a nenajdeme místo. Věděla jsem, že má pravdu. Přesto jsem dcerkám řekla, ať se pomodlíme a andělé nám jistě pomohou. Najížděli jsme do samého centra Brna, když tu z obchodu Barvy laky vyběhla paní – měla dlouhé kudrnaté plavé vlasy. Na krajnici silnice postavila dva kbelíky Primalexu a v té velké koloně aut zamávala před naší Škodovkou. Manžel zastavil a já stáhla okýnko. „ Dobrý den, vy jistě hledáte místo na zaparkování. Počkejte, dám si barvu do auta a hned Vás pustím,“ usmála se na nás. Zůstali jsme jako omámení. Poděkovali jsme jí za laskavost a věděli, že motlitba pomáhá i v těchto situacích.
