Je mnoho lidí, kteří už někdy v minulosti zavítali do Věčného Města, aby se pokochali nádhernými kulturními a historickými památkami. Aby zavítali na místa, kde se psala a stále píše historie katolické církve. Na místa, kde krev mučedníků zasévala semena nových křesťanů. I naši biskupové jednou za čas vyrážejí na pouť do města, kam vedou všechny cesty, aby se zde setkali s papežem a uctili památku apoštolů Petra a Pavla. A této pouti se říká "Ad limina apostolorum" K prahům apoštolským.
Kde jsou kořeny pouti Ad limina
Diecézní biskup je vázán povinností každých pět let podat nejvyššímu veleknězi zprávu o stavu své diecéze, přijít do Věčného Města uctít hroby svatých apoštolů Petra a Pavla a vykonat návštěvu u Svatého otce. Už sv. apoštol Pavel pokládal za povinnost navštívit prvního papeže, sv. Petra, aby ve svém apoštolském působení jednal v jednotě se zástupcem Ježíše Krista. Ve svém listě Galaťanům píše:
"Po třech letech jsem šel do Jeruzaléma, abych viděl Petra, a zůstal jsem u něj patnáct dní" (Gal 1,18)." Po čtrnácti letech jsem šel znovu...do Jeruzaléma...a předložil jsem jim evangelium, které hlásám mezi pohany, ... zda neběžím, či jsem neběžel nadarmo" (Gal 2, 1.2)
Proč Ad limina- k prahům apoštolským Svatý Jeroným ve čtvrtém století nazval latinským slovem limina (jehož významem je práh, hrob či státní hranice) místa, kde spočívala těla mučedníků. K těmto hrobům se již od raných dob vykonávaly poutě, nejčastěji ve výroční den jejich narození pro nebe (den úmrtí). Proto se tato pouť brzy začala nazývat K prahům apoštolským, tedy k hrobům apoštola Petra a Pavla.
Jak tato pouť probíhá?Dnes už biskupové, kterým je svěřena na starost diecéze či jiná partikulární církev, nenavštěvují Jeruzalém, ale Řím, kde svatí apoštolové položili svůj život za Krista a kde jsou jejich hroby. Návštěva hrobů obou apoštolských knížat se koná v první řadě prostřednictvím liturgických obřadů. Především se doporučuje slavení svaté liturgie za přítomnosti a účasti věřících, kteří doprovázejí svého biskupa, v bazilice sv. Petra ve Vatikánu a v bazilice sv. Pavla za Hradbami. Kromě těchto dvou slavení se doporučuje i účast na liturgii v dalších dvou bazilikách, a to v Lateránské bazilice a v Santa Maria Maggiore. Návštěva diecézního biskupa u papeže není jen jeho osobním setkáním, ale je i setkáním věřících jeho diecéze, kteří ho na této návštěvě doprovázejí, se Svatým otcem.
Význam pro církev v zemích sužovaných totalitním režimemV novodobých dějinách měly návštěvy velkou důležitost pro biskupy přicházející z totalitních režimů. Tyto režimy biskupům zpravidla odjezd do Říma zakazovaly, ale pokud si to vzhledem na tlak mezinárodního veřejného mínění nemohli dovolit, bezprostřední kontakt s papežem znamenal pro biskupy vždy velkou vzpruhu a upevnění jednoty s ním i celou katolickou církví. V roce 1980 např. papež Jan Pavel II ubezpečil čínské biskupy přítomné v Římě o svých modlitbách, o spoluprožívání starostí církve v jejich zemi, o dojetí z hrdinské vytrvalosti mnohých věřících v jednotě s Petrovým Stolcem.
Ad limina před a po pádu železné oponyV roce 1984 mohlo pět československých biskupů vykonat tuto pouť. Byla to jedna z prvních známek postupného zhroucení totalitního režimu u nás. V rámci této památné návštěvy hovořil tehdejší papež Jan Pavel II. o nedostatku svobody. Ocenil intenzitu duchovního života v Československu, zvláště na Slovensku, s hlubokou mariánskou úctou mnohých věřících. Při osobních rozhovorech potom biskupy upozornil na potřebu jednoty, horlivosti a nutnosti jednoznačného odmítavého postoje k hnutí Pacem in terris. Komunisté průběh této návštěvy vnímali jako "nástup otevřeného politického útoku pro ČSSR a útok na Pacem in Terris". K tomuto setkání se vrátil papež Jan Pavel II. i o deset let později. Dorazili biskupové v úplně jiné situaci: biskupové přišli už ne z arogantní blahosklonnosti komunistické moci, ale jako svobodní představitelé diecézí v demokratické zemi.
Biskup římský o této pouti... Při zatím poslední návštěvě, dnes již emeritní papež Benedikt XVI. potvrdil, že mluví osobně s každým jedním biskupem.
Ad limina jsou dnes oceňovány ještě více i pro možnost komunikovat doopravdy se všemi institucemi Svatého Stolce, především s papežem.
Tato slova, které Benedikt XVI. tehdy prohlásil, nám zněji tento rok zvláště aktuálně. Neboť v následujících dnech bude papež František mluvit osobně s každým jedním biskupem českých a moravských diecézí.
