"Jsou jisté dispozice duše, které stojí proti chybám a nesou velmi značný užitek těm, kteří je pěstují.
1. Vše činit pro Boha, v každé době se odříkat sebe, v žádném případě se nehledat.
2. Pro vše mít příznivé vysvětlení a ze všeho, co se namane zraku a sluchu, si brát příležitost pokroku ve spáse.
3. Ke všem lidem mít stejnou lásku; všechny mít za bratry a nemluvit v jejich nepřítomnosti, co by se neřeklo před nimi.
4. Všechny věci přijímat jako přímo z ruky Boží a sebe se všemi tvory mu dávat v ustavičnou oběť chvály...
5. Žít v klidném nesení útrap Bohem posílaných, bez jakéhokoli reptání proti Bohu nebo proti lidem...
6. Mít tak upravenou duši, aby Bohu náležela ve všem a Bůh aby jí byl hlavní ve všem, aby v každém tvoru viděla a milovala Boha a v Bohu milovala vše...
7. Držet svého ducha pozdviženého k Bohu v čistotě, odříkání a rozhodnosti nad vším vratkým a pomíjejícím."
| Zdroj: Tauler, Instit., hl. 5
