Zajímavý rozhovor na stránkách
www.postoy.sk
Dr. Xavier Dor je francouzským lékařem v důchodu, 30. ledna bude mít 85 let. Po několik desetiletí vytrvale hájí práva nenarozených dětí, díky čemuž se stal jednou z nejvýznamnějších postav ProLife hnutí ve Francii. Přinášíme vám rozhovor s touto významnou osobností.
Jeden lékař, který dělal potraty, se mě zeptal: "Podívejte se mi do očí a řekněte mi, jestli jsem zločinec." Proč ta úzkost, přiznání, otázky někdy plné obav? My s našimi růženci a se zpěvem přece nejsme nebezpeční. Ani nepřekážíme provozu. Nic nepoškozujeme.
Čeho se bojí ti, kteří dělají potraty? Zákon jim to umožňuje a dokonce je chrání. Nás znají. Popravdě, nejsme to my, koho se bojí.
Je to jejich svědomí.
(Výňatek z knihy dr. Xavier Dor: Zločin proti Bohu)
Co byste řekli o sobě?
Jsem v první řadě katolík a to je tak trochu důvod toho, co dělám a v co věřím přirozeně. Jsem lékař, ženatý, mám čtyři děti. Před dva a půl lety jsem ztratil svou ženu po šedesáti letech manželství. Byl bych rád, kdyby to bylo déle, ale Bůh mi dal šedesát let (úsměv), což je nádherný dar. Pracoval jsem šest let v subsaharské Africe, byl jsem zodpovědný za dětské oddělení. Po návratu do Francie jsem nastoupil do nemocnice Pití-Salpêtrière (pozn. autora: INSERM: Národní institut zdraví a lékařského výzkumu), kde jsem pracoval na embryonálním výzkumu. Pochopitelně hodně a často myslím na ten hrozný masakr, jehož se Francie dopouští vůči sobě a nevinným dětem. Jak jistě víte, jelikož se jedná o oficiální údaje, ročně se ve Francii zabije 225 000 dětí. Pokud to vydělíme 365, tak dnes statisticky bylo zabito více než 600 dětí.
Již 27 let vy a vaše asociace pořádáte modlitební setkání na veřejnosti, na gynekologických odděleních, před nemocnicemi, v prostorách organizace Planning Familial, roznášíte ProLife letáky, píšete dopisy vládě, prezidentovi, politikům atd.. Vaši oponenti vás však obviňují z psychického násilí vůči ženám. V čem spočívá násilí vašich akcí?
Pokud jde o násilí, řeknu vám jednu věc. Do potratových center jsme vnikli více než stokrát, přesně to bylo myslím 106 krát, a nápad není náš, ale vznikl v Hnutí katolické Mládeže Francie. Tito v roce 1978.....
..... My sami jsme nikdy nikoho nebili, ani jsme neházeli kameny. My se modlíme, a víte, během modlitby se nedají ještě i rozdávat údery, to není možné. ...
Celou odpověď a pokračování rozhovoru naleznete na odkazu:
http://www.postoy.sk/dr_xavier_dor_rozhovor
Autor: Štefan Danišovský, 5. 1. 2014
