... Vezmi každé ráno svěcenou vodu, udělej ní znamení kříže a řekni: "Ve jménu Ježíše Krista žehnám celou svou rodinu, žehnám všechny, s nimiž se dnes potkám, a kteří se doporučují do mé modlitby. Žehnám náš dům a všechny, kteří k nám přijdou nebo od nás odejdou. Amen. ...
SÍLA ŽEHNÁNÍ 1. část
- naleznete zde.
Žehnání laiky
Znamením kříže žehnají křesťané v první řadě sami sebe. Vždy, když se křižují znamením kříže, žehnají své myšlení, svá slova a svou vůli. Znamením kříže však mohou žehnat i jiné.
Svatý František z Assisinám zanechal toto slavné, laické požehnání jako svou závěť pro budoucí století:
"Ať tě požehná, ať tě chrání, ať ti ukáže svou tvář a smiluje se nad tebou.
Ať obrátí k tobě svou tvář a udělí ti pokoj.
Ať ti udělí Pán své svaté požehnání. Amen."
Toto požehnání můžeme najít i ve Starém zákoně v knize Numeri v 6. kapitole jako požehnání předané přímo od Boha Mojžíšovi starozákonním kněžím:
"Řekni Áronovi a jeho synům: Takto budete žehnat Izraelity:
"Ať tě požehná Pán a ať tě chrání!
Ať ti Pán ukáže jasnou tvář a je ti milostivý!
Ať Pán obrátí k tobě svou tvář a daruje ti pokoj!
Takto vloží mé jméno na Izraelce a já jim požehnám. "
Ruce rodičů jsou žehnající ruce
Požehnání rodičů je zprostředkováním požehnání od Boha. Síla rodičovského požehnání spočívá v první řadě v tajemství jejich stvořitelského poslání. Dostali podíl na stvořitelské moci Boží. Mají velkou zodpovědnost starat se nejen o tělesný vývoj dětí, ale také o jejich vývoj duševní a duchovní. Požehnání rodičů vyplývá dále z tajemství jejich kněžského poslání. Svátostí manželství, tímto "velkým tajemstvím", dostávají muž a žena, otec a matka, kněžskou moc, která jim nebude odňata (sv. Augustin).
Moc a síla rodičovského požehnání spočívá konečně i v jejich hodnosti jako Božích zástupců. Za nimi stojí sám Bůh, vyslovujíce své 4. přikázání.
Rodičovské požehnání je současně "svátostí domácího krbu".
Jelikož požehnání rodičů má velký význam, mají otec a matka žehnat své dítě již od prvního dne života, ba už tehdy, když matka cítí nový život pod srdcem. Rodiče mají s vírou a důvěrou dávat svým dětem na čelo znamení kříže, podle možnosti i se svěcenou vodou a říkat: "na přímluvu Panny Marie ať tě žehná Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý. Amen."
V našich katolických rodinách má platit pravidlo: ani den bez rodičovského požehnání! Když si dítě od malička zvykne na rodičovské požehnání, nebude se stydět ani jako 14 -leté přijmout od otce a matky "požehnání na dobrou noc" - říká jedna zkušená matka. Dávejte proto, milí rodiče, požehnání svým dětem každé ráno a večer.
Zvlášť jejich požehnání v den jejich prvního svatého přijímání. Při odchodu z domu, do ciziny, nezapomeňte je žehnat do dálky i tehdy, když jsou daleko od domu.
Rodičovské požehnání "zaletí k dětem přes hory, přes doly", i kdyby byly velmi vzdálené. Požehnejte je svěcenou vodou a znamením kříže v den jejich
sňatku a zejména ve chvíli vašeho umírání. Toto poslední požehnání je jakoby shrnutím všech vašich požehnaní během celého života a bude provázet vaše děti na všech cestách a pomáhat jim.
Právo žehnat svá vnoučata a své svěřence mají i prarodiče a vychovatelé. I snoubenci a manželé se mají vzájemně žehnat. Zejména manželé si mají dávat křížek na čelo, čímž si dodávají sílu, krotí nevázané vášně, řeší napětí a rozlícení a posvěcují si těla i duše.
Dojemně píše jedna vzdělaná, šlechetná matka: "Důstojný otče, vždycky jsem toužila po kněžském požehnání a vyhledávala jsem ho. Ale i sama jsem často žehnala druhé. Dělala jsem to vždy ve jménu Ježíše a s Ježíšem. Nejvíce jsem žehnala své malé děti. I v noci jsem jim často dávala na čelo křížek, až mě někdy napadlo, že když dospějí, bude vidět na jejich čelech znak kříže ...". Na konci svého dopisu přidala obdivuhodná slova: "Protože my, katolíci, máme myslet na celý svět a milovat všechny, často jsem do dálky žehnala znamením kříže i Svatého Otce, naše biskupy, kněze, teology. To bylo moje tiché tajemství, se kterým se vám jako knězi svěřuji až nyní, na konci svého života."
Žehnat znamením kříže
znamená přivádět ke Kristu
Svou smrtí na kříži sňal Kristus ze světa kletbu hříchu. Protože však lidé svou vinou a pro své hříchy vždy znovu padají pod tuto kletbu, musí Církev v Ježíšově jménu vždy obnovovat jejich vykoupení. Dělá to především obnovováním a zpřítomněním Kristovy oběti - mší svatou, ale i ostatními svátostmi a také kněžským žehnáním. Každé přežehnaní se s vírou je již požehnáním. Z kříže pramení proud požehnání do
celého světa, do každé duše, která věří v Boha a v sílu kříže.
Požehnání křížem je požehnání Krví Kristovou. Kříž je znamením, ze kterého neustále vyzařuje láska. Proto žehnání znamením kříže přivádí ke Kristu a skrze Krista k Otci. Kdo má víru jako dítě, ten to pochopí. Kříž je znamením největší lásky, je znamením trvalého vítězství!
"Naříkáš nad zlobou světa nebo nad bezohledností a nepochopením svého okolí? Tvá trpělivost a nervy jsou často vystaveny tvrdé zkoušce a často selžou i při nejlepších předsevzetích. Zkus použít recept denního žehnání." (P. Kiefer O. Cap.)
Vezmi každé ráno svěcenou vodu, udělej ní znamení kříže a řekni: "Ve jménu Ježíše Krista žehnám celou svou rodinu, žehnám všechny, s nimiž se dnes potkám, a kteří se doporučují do mé modlitby. Žehnám náš dům a všechny, kteří k nám přijdou nebo od nás odejdou. Amen."
Křtem a biřmováním nás Kristus spojil se svým životem a posláním. Každý křesťan proto může, ba i má žehnat co nejvíce. Ve světě je téměř 400 000 kněží a více než 600 milionů katolíků. Jaká nesmírná síla požehnání se v nich skrývá! Byla by to vítězná armáda, kdyby všichni a každý den používali s věřícím a milujícím srdcem dar požehnání, řkouc:
Nechť Bůh Otec, Bůh Syn a Duch Svatý žehná, skrze Marii, Matku milostí, všechny lidi, trpící, pronásledované, hladovějící. Amen. Pane, dej mi žehnající ruce, čisté a bez poskvrny. Aby rozdávaly Tvé požehnání do celého světa!
V Listě Efezanům 6,10 napsal Pavel, jak se chránit před špatným, jak se stát Božím bojovníkem:
Buďte Boží bojovníci
10 Konečně upevňujte se v Pánu a v síle jeho moci.
11 Oblečte si celou Boží zbroj, abyste mohli čelit ďáblovým nástrahám.
12 Neboť nás nečeká zápas s krví a tělem, ale s knížaty a mocnostmi, s vládci tohoto temného světa, se zloduchy v nebeských sférách.
13 Proto si vezměte celou Boží zbroj, abyste mohli v den zla odolat, všechno překonat a obstát!
14 Stůjte tedy: bedra přepašte pravdou, oblečeni pancířem spravedlnosti
15 a obujte si pohotovost pro evangelium pokoje!
16 Při všem si vezměte štít víry, kterým můžete uhasit všechny ohnivé šípy padoucha!
17 A vemte si také přilbu spásy a meč Ducha, jímž je Boží slovo!
18 Ve všech modlitbách a prosbách se modlete v každém čase v Duchu! A v něm vytrvale bděte a prostě za všechnx svaté!
19 I za mne, aby mi byla dána řeč, když otevřu ústa, a abych směle oznamoval tajemství evangelia,
20 jehož vyslancem jsem i v okovech, abych měl v něm odvahu říkat, jak jsem povinný.
Pokud žehnáš druhého, který ti dělá špatně, ba tě proklíná, požehnání nejen oslabuje sílu zlého ducha, který toho druhého pouze využívá ke konání zla, ale sebe samého chráníš před zlem, které se na tebe řítí od toho člověka. Takto ti žádné zlo nemůže ublížit, pokud se za zlo budeš "odvděčovat" modlitbou a žehnáním toho člověka.
Nezapomínej, že chráníš stejně i své blízké, na které může proklínání a zlo, které přijímáš hněvem, křikem či jinou pomstou špatnému člověku. Svou odpovědí na zlo, která je plná zla a hněvu nebo až nenávisti a pomsty, jen posiluješ sílu zla v daném člověku, který ti ublížil a on je ještě horší a ty sám jsi vtažen do zničující síly zla.
Příkaz: "Žehnejte a neproklínejte ..." má svůj hluboký smysl - chrání tě před následky zla ... Nezapomeň na to ...
A nakonec už jen malý příběh o motýlovi:
Jednoho dne se na kukle objevil malý otvor. Člověk si sedl a pozoroval motýla několik hodin, jak zápasí a snaží se dostat přes ten malý otvor. Pak se zdálo, že jeho pohyb ustal. Vypadalo to, že se to nedostalo až tam, kam by mělo a nemohlo to dál pokračovat. Tak se člověk rozhodl, že motýlovi pomůže, vzal nůžky a kuklu otevřel. Pak se motýl snadno ukázal. Ale měl slabé, drobné tělo a scvrklá křídla. Člověk ho dál sledoval, protože čekal, že každou chvíli rozevře křídla, roztáhne je a zvětší tak, aby byly schopny unést jeho tělo, čekal, že se stanou pevnými. Nic takového se nestalo! Ve skutečnosti strávil motýl zbytek svého života jen lezením se svým slabým tělem a se scvrklými křídly. Nikdy nebyl schopen létat.
Čemuž člověk ve své dobrosrdečnosti a dobré vůli neporozuměl, byla omezující kukla a zápas, který byl potřebný k tomu, aby se motýl dostal přes malý otvor, byl to boží způsob, jak dostat tekutinu z těla do křídel motýla, aby byly schopny létat, když se jednou z kukly osvobodí.
Někdy je zápas přesně to, co v životě potřebujeme. Kdyby Bůh připustil prožít náš život bez překážek, mohlo by nás to ochromit. Nebyli bychom tak silní, jako bychom mohli být. Nikdy bychom nebyli schopni létat.
Požádal jsem o sílu ... A Bůh mi dal starosti, aby mě posílily.
Požádal jsem o moudrost ... A Bůh mi dal problémy, abych je řešil.
Požádal jsem o hojnost ... A Bůh mi dal rozum a svaly, abych pracoval.
Požádal jsem o odvahu ... A Bůh mi dal překážky, abych je překonával.
Požádal jsem o lásku ... A Bůh mi dal problémové lidi, abych jim pomohl.
Požádal jsem o přízeň ... A Bůh mi dal příležitost.
Nedostal jsem nic z toho, o co jsem požádal ... Ale dostal jsem všechno to, co jsem potřeboval.
Zdroj: www.misie.sk
Převzato z
Facebooku - Rodina Matky nadeje,
článek naleznete na
https://www.facebook.com/groups/255654004493720/623017587757358/?notif_t=group_activity
(Na Fatym.com vydáno 7. 1. 2014; 6. 2. 2022 - 21596 přečtení)
