Už jen několik málo okamžiků a bude tu nový rok. A tak mě dovolte, abych se ohlédla zatím, co nám bylo dopřáno během těch 365 dní prožít a zažít v adoptivní farnosti
Jeníkov
Mnohým se tato aktivita Fatymu o adoptivní farnosti Jeníkov - na druhém konci republiky jeví jako hloupost, někteří si dokonce ťukají i na čelo.
Někdy k těm lidem patřím i já. Ale když na celou věc pohlédnu svým srdcem a když mi ještě Bůh dá zahlédnout a někdy i zakusit svoji blízkost a já si nechám otevřít své oči a srdce jeho pohledem, pak musím jen DĚKOVAT, DĚKOVAT, DĚKOVAT a ŽASNOUT, jak nesmírně této aktivitě - adopci farnosti Jeníkov ŽEHNÁ.
Už několik týdnů přemýšlím, co na konci toho roku 2013 o Jeníkovu napsat a stále se mě vrací myšlenka na vděčnost a děkování.
Během roku jsme v Jeníkově prožili mnoho pěkných akcí a podařilo se nám na faře zase i něco opravit. To, že jsme mohli na faře něco zrekonstruovat, za to patří velký DÍK všem, kdo nám pomohli finančně - a dárců bylo skutečně dost; tak i těm, kteří nezištně pomohli svýma rukama, kteří věnovali svůj čas. Též velký DÍK patří těm, co se za Jeníkov modlí.
A nyní už se pojďme podívat, co vše se podařilo...
Tříkrálová sbírka v Jeníkově a Zábrušanech
Adorační den
IV.Pěší pouť Praha - Jeníkov
Pouť ke sv. Petru a Pavlovi, patronům farního kostela
Cyklopouť z Vranova nad Dyjí do Jeníkova
Soluňáci v Jeníkově - misijní týden
První svaté přijmání Olga a Sabina
10 let působení slečny katechetky Táni ve Fatymu
Boží Tělo v Zábrušanech
Moravská autobusová pouť do Jeníkova
Křest Míši a Kačenky
Žehnání nových soch sv. Petra a Pavla
Tábor jeníkovských dětí ve Vranově nad Dyjí, Lančově a Olbramkostele
Brigády v Jeníkově na faře
A kolik je to ještě dalších neviditelných akcí a skutečností, které fotoaparát nestačil zachytit. Tak například modlitební společenství za farnost, které se konalo 1x za měsíc, setkávání dětí na faře, slečna katechetka také chodila pravidelně do místních školek a těch několik křtů, které nebyly nafoceny a také kolik to bylo příprav na různé svátosti.
Také jsme díky Boží milosti mohli navštívit několik farností po celé České republice a povídat tam o misiích na severu Čech. Podařilo se také uspořádat jeden vánoční benefiční koncert. Také jedna farnost z Vysočiny přijela na návštěvu naší farnosti.
Myslím, že to všechno je dostatečný důvod k radosti, k děkování! A co říct na závěr?
BOHU DÍKY! DEO GRATIA
