Mám tu pro vás další mojí zkušenost.. Je zajímavá a určitě jste jí někteří zažili...
Láska něco stojí.... A přesto po ní toužíme.. Láska vám může srdce naplnit radostí, ale zároveň i bolestí, když např. někdo na kom Vám záleží Vás opakovaně zraňuje... toto vše je potřeba odevzdávat Bohu, jedině On může všechno uzdravit. Láska je věčná a opravdová láska zapomíná vše špatné. Je snadné říct mám tě rád, ale jak moc nás stojí mít postoj lásky ve chvílích těžkosti, utrpení v protivenstvích!!! Toto dokáže láska zakořeněná v Bohu, která v odevzdanosti volá: Bože, miluji Tě, buď vůle Tvá. Jak těžké je jít večer spát, když nejsou urovnané vztahy, jsme-li rozhněváni, neusmířeni...
Nás mladé, často napadají myšlenky, zvláště, pokud jsme zamilovaní:
Jak těžké je ráno zas vstát a ptát se, zda měl jsi mě někdy rád.. Smát se, stále předstírat, že můžu bez Tebe žít... Ať nás kolem lásky napadne cokoliv je důležité si uvědomit, že v lásce prohrává ten kdo má rád méně.
A jaká má být opravdová láska?
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
( 1. Kor. 13, 4 - 7 )
Zkuste si místo slova láska dát své jméno, to je síla co? Co Vy na to?
