Před nějakým časem jsem dostala na přečtení knihu s názvem "
Oběť zpovědního tajemství. Ze začátku jsem sice moc nemohla pochopit ten děj, ale postupně se to začalo rozskukovávat tak, že jsem knížku přečetla téměř jedním dechem.
A proč o tom chci psát?
Kniha vypráví příběh o faráři abbém Montmoulínovi, u něhož se vyzpovídá někdo z vraždy. Okolnosti toho zločinu jsou takové, že sám kněz upadne do podezření, že je vrahem.
S abbém Montmoulinem je veden proces. Nemůže se hájit, protože je vázán zpovědním tajemstvím ( a tím je katolický kněz vázán i v dnešní době). Rozsudek zní "smrt stětím". V poslední chvíli je mu udělena "milost" k doživotním nuceným pracím v trestaneckém táboře v Nové Kaledonii. Po třech letech se začnou dít podivuhodné věci - utrpení nevinného nese plody.
Tolik alespoň krátce o tom, o čem kniha vypráví. Už v průběhu jejího čtení jsem si začala více uvědomovat, jak velká věc je to, že člověk může přistoupit ke svátosti smíření, kdykoliv udělá něco špatného, kdy mu jeho svědomí něco vyčítá. Jak velká věc to je když to všechno člověk může ve svátosti smíření vyznat a zároveň může mít jistotu, že nikdo další se to nedozví.Zároveň jsem si ale také ještě více uvědomila, jak náročné to musí asi někdy pro kněze být.
Chtěla bych tuto knihu doporučit k přečení. Mě osobně dovedla k závěru, že je třeba se
za kněze ještě více modlit, že je třeba jim vyprošovat stále znovu sílu a pomoc, pro jejich náročnou službu.
