Mám tu pro vás další mojí zkušenost.. Kterou jste možná taky zažili... Více v článku...
V den, když jsem Tě viděla poprvé, děkovala jsem Pánu Bohu za Tvůj hezký úsměv. Nebyl jsi obyčejný, byl jsi křesťanem. Čím víc jsem Tě potkávala byl jsi zajímavější, a já s vděčností děkovala Bohu, že Tě znám. I když jsi tam a já tady, přesto Tě nosím u sebe a modlím se za Tebe. Jsem nedůvěřivá a přesto se snažím Ti věřit... Žiji v realitě a již nesním sny o životě s Tebou, které tolik trápily duši mou! Jsem věřící, a každou noc se modlím. Modlím se k Bohu všemohoucímu, aby mi přání splnil, abych více věřila a více se za Tebe modlila! Pořád se usmívej, i když je Ti zrovna do pláče... Nikdy nevíš, koho povzbudí Tvůj úsměv. Často je mi těžko, že s Tebou nemohu být, ale život jde dál, já smutky odhodím a s hlavou vzpřímenou vycházím vstříc světu s důvěrou, že Bůh je se mnou.
