Patrik Daniška
[Zdroj: MorgueFile.com]
Jsem přesvědčen, že strategie LGBTI aktivistů zvolené při prosazování jejich politické agendy (registrované partnerství, "manželství" osob stejného pohlaví, adopce dětí takovými páry) ohrožují lidská práva. A to dvojím způsobem.
Zprofanovaní pojmu lidská práva
První způsob ohrožení lidských práv je používání lidskoprávní terminologie tam, kde nemá místo. Stalo se módou, že terminologii lidských práv používáme skoro všude. Už se pomalu nebudeme umět ani poškrábat za uchem, abychom to nehájili nějakým lidským právem.
Přesně toto dělají i LGBTI aktivisté při prosazování své politické agendy. Že manželství je definováno jako svazek muže a ženy? Diskriminace! Dítě si mohou společně adoptovat jen manželé? Porušení lidských práv! Že muž, který měl sexuální kontakt s jiným mužem nemůže dočasně darovat krev? Kde je rovnoprávnost!?
Jenže tato pravidla mají své opodstatnění. To, jak definujeme manželství, je přece otázkou rozumného zvážení rodinné politiky.
Lidské právo na změnu definice manželství prostě neexistuje. A navíc, vždy tu budou lidé a vztahy, které definici manželství nenaplní a nebudou ho moci uzavřít, ať už je definice manželství jakákoliv.
Při adopcích je zase důležitý zájem dítěte, nikoli "lidskoprávní nárok" nadějných rodičů.
Při darování krve je rozumné stanovit pravidla, která nám pomohou minimalizovat riziko nákazy. A dokud je u praktikujících homosexuálů nadprůměrné riziko nákazy, takové (jakož i jiné) bezpečnostní opatření mají své opodstatnění.
Pokud bychom na vše, co chceme v politice dosáhnout používali mantru "mám na to lidské právo", tento pojem by rychle ztratil svůj smysl, což by byla velká škoda. Koncept lidských práv je ve své podstatě správný, a proto by se z tohoto pojmu neměla stát bezduchá floskula.
Potlačení skutečných lidských práv jiných
Další problém vidím v riziku potlačování lidských práv jiných. Mám na mysli zcela novou strategii, kterou používají LGBTI aktivisté v diskusi se svými názorovými oponenty.
Vždycky tu byly a budou filozofické či náboženské názory a koncepty, které kladou vysoké nároky na sexuální chování lidí. Odsuzují nevěru, předmanželský sex, promiskuitu, antikoncepci, rozvody, homosexuální chování atd.. A vždy tu byli i lidé, kteří takové normy nevyznávali a neřídili se jimi. Zastánci vysokých morálních standardů v sexuální oblasti si lze vyslechli a pomysleli si své. To bylo všechno. LGBTI aktivisté však postupují úplně jinak.
V diskusi o sexuální etice jsem zatím nezachytil pojmy jako "promiskuitofób" nebo "rozvodofób". Neslyšel jsem ani, že by někdo někdy označil kritiku užívání antikoncepce za projev nenávisti. Zato v diskusích o požadavku zavést homosexuální partnerství se to "homofobií" a obviňováním z nenávisti jen hemží.
Viz citáty lidí nominovaných na anti-cenu
Homofób roku 2012:
Za homofobní se tam označuje například tento
výrok Martina Hanuse o manželství:
"Aktivisté a část mediálního světa celkem deformují pojmy, pokud tvrdí, že páry osob stejného pohlaví mají na získání tohoto privilegia jakési lidské právo."
Nevím, co je na tomto homofobního, vždyť například i Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že členské státy nemají povinnost zavádět sňatky pro osoby stejného pohlaví.
Nebo případ poslance Štěpána Kuffu, který se v parlamentu pohoršoval nad tím, že na západě mají pro děti pohádky o dvou princích.
"To je pohoršení pro tyto děti. Lepší by ti bylo, kdyby ti pověsili na krk mlýnský kámen a hodili tě do vody. Lepší by ti bylo, jako když pohoršil jednoho z těchto maličkých," parafrázoval Bibli Kuffa
(celé vystoupení zde).
A
reakce LGBTI aktivistky Hany Fábry?
"Rozhodla jsem se, že beztrestnost nenávistných výroků z úst Vás, oficiálních představitelů Slovenské republiky, na adresu vybraných "nepohodlných" skupin obyvatelstva musí skončit. Udělám pro to vše, co je v mých silách. A slibuji vám, že se z této cesty neuchýlím."
Neubírám paní Fábry právo komentovat a nesouhlasit s poslancem Kuffou. Ale volat po trestnosti za toto vyjádření v parlamentu nemá nic společného s lidskými právy.
Nejsmutnější je, že
tato strategie označování názorových oponentů za zločince, hejtery, nepřátele a homofoby si postupně hledá cestičku i do seriózních dokumentů. Pěkně to pojmenoval například soudce amerického nejvyššího soudu Antonin Scalia ve svém nesouhlasném stanovisku k rozhodnutí soudu ve věci zákona o ochraně manželství, které je prosáklé takovým typem "argumentů".
Je to vidět také na prvním (zamítnutém) návrhu Celostátní strategie ochrany a podpory lidských práv ve SR, ve kterém se odcuzovaly "kánony" označující chování osob s LGBTI orientací jako nepřirozené a nemorální. První návrh strategie tedy vnímal křesťanství (a jiné podobné kánony) jako možný zdroj diskriminace.
Závěr
LGBTI aktivisté do veřejné diskuse o svých politických požadavcích vstupují zcela novátorským způsobem. Své požadavky na změnu rodinného práva nevhodně prezentují jako lidské právo. A namísto přesvědčování raději škatulkují své oponenty způsobem, který je má vyloučit z diskuse, případně je umlčet prostředky trestního práva.
Bohužel právě tyto přístupy vidím jako reálnou hrozbu pro lidská práva. Pro svobodu projevu, pro náboženskou svobodu, pro svobodu svědomí i pro práva rodičů vychovávat děti v souladu se svým přesvědčením.
Pokud to LGBTI aktivisté s ideou lidských práv myslí vážně, měly by tyto své invenční strategie prosazování politických požadavků změnit.
Převzato z
http://spravy.vyveska.sk/,
článek naleznete na
http://hfi.sk/blog/patrik-daniska/170-ako-lgbti-aktivizmus-ohrozuje-ludske-prava
