... v Evropě se snad méně vyskytuje krvavé a násilné pronásledování, ale existuje méně viditelné, zákeřné pronásledování. Přitom Evropa by neměla zapomenout na nedávné roky pronásledování v komunistických režimech,....
V měsíci říjnu se udály dvě události, kterých si i my Slováci musíme povšimnout.
Od 3. do 5. října se sešla v Bratislavě Rada evropských biskupských konferencí. Její účastníci dostali jako dar nedávno raženou evropskou minci, kterou razí Slovenská republika jako člen Evropské unie s právem navrhnout jednu stranu kovového platidla. Hodnota tohoto platidla je bezvýznamná: pouze dvě eura, ale symbolický význam je velký, protože obraz na této "národní" straně mince jde do celého světa.
Itálie si navrhla obraz mezinárodně známého básníka Danteho. Slovensko předložilo umělecky vypracovaný obraz bratří Cyrila a Metoděje, kteří společně drží v rukách uprostřed kříž. Bruselští úředníci považovali tento návrh za "konfesní" a jménem laicizmu ho odmítali přijmout.
Ve vedení Evropské unie převládají i dnes lidé, kteří nedovolili, aby se do evropské ústavy dostala alespoň zmínka o křesťanských kořenech našeho kontinentu. Dlouho jim trvalo, než přijali slovenský návrh jako symbolický výraz naší národní historie.
Dnes nemůžeme zapomenout, že i "Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě", ve zkratce OSCE, vydala roku 2011 v Bělehradě rezoluci, v níž odsuzuje netoleranci a diskriminaci proti křesťanům v Evropě. Bratislava tak vyhrála nad Bruselem a umělecky vypracovaná mince vzbuzuje obdiv v Evropě i jinde.
@@@@@
Článek o tom:
Slovensko se postavilo Bruselu na odpor
NBS přepracovala svůj ústupek Evropské unii - katolické symboly na pamětní eurominci schválila
@@@@@
Italský katolický deník Avvenire přinesl zprávu o tomto slovenském případu dne 25. října 2013 pod titulem: "Dvě (překrásná) eura a obrana náboženské svobody v Evropě". Při tom poukázal, že
v roce 2012 ve Francii bylo 84% všech vandalských útoků namířených na katolické kostely. A kardinál Tauran upozornil 16. října 2013 při otevírání Konference na téma "Náboženství, svoboda, moc" na Katolické univerzitě v Miláně, že
v Evropě se snad méně vyskytuje krvavé a násilné pronásledování, ale existuje méně viditelné, zákeřné pronásledování. Přitom Evropa by neměla zapomenout na nedávné roky pronásledování v komunistických režimech, protože některé jejich oběti ještě žijí s bolestnými následky na světě, nebo alespoň v čerstvé paměti.
V měsíci září a říjnu 2013 se odehrály v Srbsku důležité slavnosti u příležitosti
1700-letého jubilea od vydání milánského ediktu v roce 313 císařem Konstantinem Velikým. Konstantin se narodil v srbském městě Niš. Katolická církev oslavila toto jubileum koncem září, pravoslavná církev v říjnu. Svatý otec, papež František poslal na obě slavnosti své zvláštní vyslancee. Vedl jsem katolickou delegaci na pravoslavné oslavy, kterým předsedal ekumenický patriarcha z Konstantinopole Bartoloměj, za účasti jiných pravoslavných patriarchů a metropolitů (z Jeruzaléma, z Antiochie, z Alexandrie, z Moskvy, z Kypru, atd.), jakož i několik desetitisíců věřících.
Všichni jsme připomněli starý dokument, edikt, který v Miláně vydal Konstantin Veliký, jehož pravoslavní uctívají jako svatého.
Římský císař v něm dovolil náboženskou svobodu pro všechny a ukončil pronásledování křesťanů. Jak to vyzvedl patriarcha Bartoloměj, byl to opravdový "zvrat v historii lidstva" a výzva k náboženské toleranci a snášenlivosti. Krásná liturgická slavnost v Niši , jakož i jiné projevy, se staly veřejným protestem proti pronásledování a vyhánění křesťanů z Blízkého východu, čili z Malé (Přední) Asie. V některých zemích hrozí, že křesťané odtud zmizí. To byl další výkřik o pomoc pronásledovaným.
Nyní však vydal ve Spojených státech amerických uznávaný novinář a dopisovatel z Vatikánu, John Allen knihu Global war on Christians (ed. Random), čili: "Globální válka proti křesťanům".
@@@@@
Článek o tom:
K VĚCI: Globální válka proti křesťanům
@@@@@
V ní tvrdí, že
křesťané jsou v současnosti bez pochyby nejvíce pronásledované náboženské uskupení: "svět je svědkem zrodu nové generace křesťanských mučedníků". Demografický vědec Todd Johnson, kterého cituje Allen, prohlásil, že
od roku 2000 po dnes zemřelo každý rok průměrně sto tisíc křesťanů. Podle odhadu amerického "Centra pro výzkum křesťanství" při Teologickém semináři Gordon-Conwell v Massachusetts,
každou hodinu je na světě zabito pro svou víru jedenáct křesťanů.
Allen uvádí jen několik příkladů dnešního pronásledování křesťanů. V severní Koreji, ovládané komunistickým režimem, se počet křesťanů různých vyznání odhaduje na čtyři sta tisíc. Asi čtvrtina z nich žije v táborech nucené práce, protože odepřeli uctívat zakladatele národního kultu Kim Il - sunga. Od roku rozdělení korejského poloostrova na dva státy (1953), v severní Koreji zmizelo skoro tři sta tisíc křesťanů. V Sýrii hrozí křesťanům vymření; v městečku Maalula, kde se ještě používá Syrská řeč Ježíše Krista, podle zpráv mohamedáni zabili Sarkisa el Zachma a jiné dva mladé křesťany, když odmítli obrátit se na islámskou víru. Podobné případy se opakují v Iráku, kde americká organizace "Open Doors" předvídá konec křesťanské přítomnosti kolem roku 2020. V Egyptě pronásledují křesťanské Kopty, kteří tam žijí od nepaměti. Tisk se nerad zmiňuje o tom, co se děje s křesťany na území Gazy, vykrojeném z Izraele.
Světové veřejné mínění se těžko dostává ke zprávám o pronásledování křesťanů v různých zemích, kde musí zakročit i veřejná moc. Vlády raději zamlčí takové události, někdy se křesťanská menšina nedovolá ani spravedlnosti ani ochrany. V západní tisku převládá spíše naoko "neutrální", ale v podstatě ateistický protináboženský duch, který sleduje více politické a obchodní zájmy. Laicismus se stává jakoby novým náboženstvím. Jak píše Allen, "liberální volnomyšlenkáři oslavují mučedníky pravicových režimů v Latinské Americe, ale nejsou ochotni připustit skutečnost protikřesťanské nenávisti v Gaze, kterou kontroluje Hamas, ani způsoby, jakými levicové režimy často napadají křesťany".
Allen vidí příčinu pronásledování ve fanatizmu, a to nejvíce v přehnaném laicizmu, a ve fanatismu islámských skupin, které způsobily útoky na křesťany a na kostely například v Nigérii a v Egyptě, ale i jinde, jak je to ze strany hinduistů v severovýchodní Indii. I západní sekulární obrazoborectví, které se někdy obléká do roucha kulturního boje, má již své oběti.
Novodobé pronásledování křesťanů má tedy různé formy, není vždy krvavé, ani vždy fyzicky agresivní. Věřící mají jen jednu odpověď: upevnit si křesťanskou víru a lásku k bližnímu, i k nepříteli.
Jozef kard. Tomko
ZDROJ:
rádio Vatikán (sk.radiovaticana.va), 24. 11. 2013
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
