Nedá vám to a někdy si přečtete horoskop v novinách? Zasmějete se tomu, co je
tam napsáno a hodíte to za hlavu nebo to ve vás hlodá? Lákalo vás někdy navštívit
kartářku, či cigánku, která věští z křišťálové koule, a zjistit, co vás čeká v budoucnosti? A co takový léčitel? Nebo homeopatická léčba? Tomu všemu bychom se měli jako křesťané vyhýbat, ale občas nás přece jen přepadne zvědavost.
Níže se dozvíte, v čem spočívá nebezpečí těchto nauk, co je provází a jak jim čelit.
Léčitelství, horoskopy, vykládání karet... to je jen pár oblastí nauky, která je souhrnně nazývána okultismem. Okultismus získal svůj název podle latinského slova „occultus“, což znamená tajný, skrytý nebo utajený. Jedná se o duchovní „vědu“ spojenou se zvláštními schopnostmi, ve které lidé hledají buď poznání nebo moc z jiného zdroje než z Boha, a to tam, kde takové poznání nebo moc může pocházet pouze z Boha. Jde o tajnou nebo skrytou nauku, která se zabývá nadsmyslovými jevy, jež nelze vědecky vysvětlit. Každá okultistická nauka vychází z přesvědčení, že ve světě kromě racionálně poznaných sil existují ještě jiné neznámé síly, se kterými může člověk nějakým způsobem zacházet a je ovládat pomocí magie nebo tajné praktiky, a tak dosáhnout nadvlády nad lidmi nebo věcmi. Takovými praktikami za účelem tajného poznání nebo moci se lidé otevírají působení zlých duchů, i když si to neuvědomují a často mají pocit, že nedělají nic špatného. Všechny křesťanské církve považují jakékoli formy okultismu za hříšné a škodící člověku na jeho životní cestě. Písmo sv. Starého i Nového zákona v tomto mluví zcela jasně.
Teoretickým základem pro okultismus je esoterismus (z řeckého „esoteros“– uzavřený, vnitřní, vyhrazený několika jedincům). Esoterické učení je určeno zasvěcencům a uzavřeným skupinám. Zavazuje k uchování tajemství. Okultní praktiky se vykládají na základě zákonů esoterismu; okultismus je pak jako praktické dotažení
esoterismu.
Křesťané, potažmo církev se okultismem zabývá, protože musí. Mluvíme o něm,
poněvadž jsou jím fascinováni lidé kolem nás, především mladí. Nehledě na to, že s touto problematikou se setkáme jak v Písmu svatém, tak u církevních otců. Je to pokušení staré, jako lidstvo samo. Jednou za čas zachvátí společnost tzv. okultní vlna
- to je fascinace magií, satanismem, čarodějnictvím a esotérikou. Zvláště magii a čarodějnictví se přikládá jakýsi stupeň vědeckosti a úctyhodnosti. Hlavně díky vlivu masmédií a literatuře věnující se této tématice. Mladí lidé se do styku s tímto světem dostávají spíše za zvědavosti, dlouhé chvíle nebo senzacechtivosti.
Jindy je to z touhy mít moc nad někým nebo nad něčím. K tomu jim pomáhá právě
esotérická nebo satanská hudba, či drogy.
Někdy je zájem o okultní praktiky vyprovokován vlastní nejistotou, strachem a hledání, vlastní identity, hledáním odpovědí na otázky po smyslu života. okultní praktiky nabízejí odpovědi na otázky ohledně naší budoucnosti nebo nabízejí imopřirozené (paranormální) schopnosti, a tím upoutávají pozornost mladých lidí.
Proč je okultismus nebezpečný?
Člověk, který se věnuje okultismu, se prohřešuje proti prvnímu přikázání. Bůh je
jediný pramen života, jakékoli modlářství ničí život v nás, proto Písmo mluví o Boží
žárlivosti na Jeho obraz v nás. Kontaktem s okultismem a jeho praktikováním se člověk otevírá temným silám, které ničí člověka jeho život i jeho poslání. To se projeví
v jeho životě také konkrétními znaky a symptomy:
1. Duchovní obtíže:
Lidé praktikující okultismus trpí dlouhodobou duchovní
otupělostí, odporem k vnitřní modlitbě (lidem je často zle i tam, kde se opravdu lidé modlí), nejsou schopní vyznávat Ježíše jako svého Pána a vyslovovat Ježíšovo jméno, jednají agresivně vůči Duchu svatému, mají odpor až nenávist k duchovním darům, zesměšňují charismata, nejsou schopni číst Písmo svaté, často usínájí při bohoslužbách a duchovních programech, společných modlitbách, mají rouhavé myšlenky při bohoslužbě nebo při modlitbě chval
2. Nutkání:
člověk v zajetí okultismu prožívá různé nutkavé myšlenky, nutkavá jednání vedoucí k
sebetrýznění, nutkavé nečisté myšlenky, představy, perverzní představy, mají kriminální sklony, nutkavými sklony ke krádežím (kleptomanií), někdy trpí nutkavou potřebou přejídat se a nezvladatelnou mlsností. Typickým projevem jsou pak záchvaty nenávisti vůči Bohu.
Tito lidé často bojují s nutkáním spáchat sebevraždu.
3. Vztahy:
okultismus narušuje lidské vztahy, zvláště pak v rodině, mezi rodiči a dětmi, sourozenci a manželi. Takoví lidé mají sklony k nevěrám, nejsou schopni přátelských a sousedských vztahů, nejsou schopni pociťovat soucit k slabým a starým lidem.
4. Závislosti:
Zajetí okultismem se často projevuje také závislostmi na alkoholu, drogách a lécích, rovněž na počítači, počítačových hrách a hracích automatech, někteří mohou být závislí na práci (workholismus), v oblasti sexuální se objevují závislosti na pornografii, masturbaci, jednají hypersexuálně, necudně, zvráceným sexuálním chováním jako sodomie, voyerismus, exhibicionismus, sadismus či masochismus. Často trpí záchvaty hněvu, zuřivosti či prchlivosti nebo naopak jsou přehnaně sebelítostiví či přecitlivělí.
5. Strachy:
o démonickém pozadí strachů, které jsou často v malé míře součástí života, je nutno vážně uvažovat v případě, že jsou příliš silné a chronické.
Často se jedná o fobie z nemocí a stárnutí, ze tmy, hřbitova, z mrtvých a ze smrti, z lidí, z prázdného prostoru, z nedostatku místa, z budoucnosti, z nových věcí, či z hmyzu.
6. Oblast psychiky:
Lidé prožívají nejrůznější druh depresí a mnozí touží po smrti, často se u nich projevují příznaky, které mohou vypadat jako poruchy osobnosti nebo psychózy
(schizofrenie, endogenní, cyklické deprese, epilepsie, paranoia, halucinace, únavový
syndrom), ale nelze je jako psychiatrické onemocnění léčit.
Prokletí a rodové zátěže
Prokletí a s ním spojené rodové zátěže jsou dalším negativním následkem, který může
ovlivnit život celé rodiny do několika generací, jak čteme v Písmu. Učení o požehnání a kletbě patří v celém Písmu důležité místo (požehnání se zmiňuje 410x a prokletí 30x). Jedním z důvodů Ježíšovy smrti na kříži bylo zrušení kletby nad lidstvem propadlým hříchu a smrti a její proměny v požehnání: Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že ono prokletí vzal na sebe za nás. Stojí totiž v Písmu: „Proklet je každý, kdo visí na dřevě.“ (Gal 3, 13).
Prokletí se projevuje určitými znaky a symptomy: nejčastěji se jedná o duševní
a citové zhroucení, opakované nebo chronické nemoci, neplodnost, náchylnos
k potratům, ženské nemoci, rozpad manželství a rodiny, ustavičný nedostatek financí, časté nehody a „nešťastné události“, série předčasných umrtí, sebevražd, nevysvětlitelných úmrtí nebo vražd v rodině.
Každé prokletí má svoji příčinu. Naprostá většina prokletí na lidi dopadne bez jejich
konkrétního zavinění. Stanou se obětí kletby, i když nic špatného neudělali. Každé
prokletí jednak blokuje Boží požehnání a způsobuje mnohá neštěstí v rodině.
1. Prokletí zvenku:
Prokletí může být způsobeno někým, kdo rodinu proklel (a její členové nebyli chráněni milostí Boží a modlitbou), nebo je způsobena hříchy předků. Právě hříchy předků a především okultismus může způsobit něco, čemu říkáme rodové zátěže. Ty pak mohou mít různou podobu přítomnosti zla v rodině po mnoho generací.
2. Kletby naší vinou:
Prokletí si do života můžeme přivodit sami také opakovanými hříchy, zvláště modloslužbou (tedy i okultismem a spiritismem), neúctou k rodičům a násilím na slabých (zvláště dobrovolným potratem nebo vraždou), praktikováním zvráceného sexu.
Konkrétní podoby okultismu v dnešní době
magie(černá a bílá)
spiritismus (vyvolávání duchů zemřelých a komunikace s nimi)
léčitelství (není to charisma uzdravování!) – vede k závislosti na léčiteli a ne k obrácení, problém je ve zdroji, myslíme si, že konádobro (skutečné dobro je dobrem na začátku, uprostřed i na konec), negativní dopad na duchovní život, způsobuje jiná onemocnění, narušení vztahů
satanismus – hudba, symboly, uctívání satana, kulty
New Age – souhrnný pojem pro duchovní směr, který chce všechny cesty sjednotit. Jedná se o náboženský synkretismus ve jménu tolerance a nenásilí,
obsahuje učení o reinkarnaci. V nauce je obsažen panteismus – tedy že člověk i bůh je součástí vesmíru – vše je jedno, jsou v něm prvky východních náboženství astrologie
channeling – přijímání kosmické energie, pokus o navázání kontaktu s bytostmi mimo viditelný svět (hlavně v New Age)
prokletí (kletby) a prokleté předměty (opak požehnání), očarování, zaříkávání čarodějnictví, vykládání karet, věštění (z ruky - chiromantie, z křišťálové koule)
doptávání se s kyvadélkem, virgulí nebo spirálou
jasnovidectví (napodobenina daru proroctví), telekineze (přesouvání předmětů mocí myšlenky), telepatie (přenos myšlenek), astrologie, horoskopy, numerologie (věštění na základě magické moci čísel), woodoo a animismus
reiki
(léčebná metoda – otevírání čaker, center astrálního těla)
alternativní medicína – působí na základě energie, kterou chce uvést do rovnováhy, a tak člověka uzdravit (homeopatie, makrobiotika, ...
Astrologie a znamení zvěrokruhu
Může porozumění cestám jednotlivých znamení zvěrokruhu přispět k porozumění sobě
samému, svým silným i slabým stránkám?
Všimněme si, že současná psychologie vypracovala na základě důkladných
výzkumů celou řadu typologií člověka, zahrnující mnohdy širokou škálu lidských povah, ale určování charakterových znaků člověka na základě konstelace hvězd při jeho narození nezastává žádná z uznaných škol.
Už svatý Basil se přímo vysmívá těm,
„kdo se věnují tomuto imaginárnímu umění
a těm, kdo jim naslouchají s otevřenou pusou, jakoby ti první skutečně mohli znát
jejich osud.“
Jednotlivá souhvězdí a podle nich znamení zvěrokruhu byla přece pojmenována člověkem, a to na základě tvarové podobnosti s nějakým zvířetem, věcí apod. V Basilově době by např. člověk narozený ve znamení kozoroha měl být
odvážný a panovačný tak jako dané zvíře, ale také štědrý, protože kozoroh nechá vypelichat svou vzácnou vlnu v důvěře, že příroda jej obdaří novou. Kdo je narozen
ve znamení vah, měl by být nestranný a spravedlivý, apod. Basilovi připadá
směšné, že vliv hvězd by měl být odvozen od charakteristik pozemských zvířat a věcí
a být jim podřízen, přičemž lidské charakteristiky člověka by měly zase záviset na
hvězdách, kterým přece on sám dal jména:
„Jestliže toto je směšné, je ještě o mnoho směšnější snažit se o to, aby podobné výklady vypadaly věrohodně, a odvolávat se na skutečnosti, které mezi sebou nemají
sebemenší spojitost.“(Hexameron 6, 5-7)
Podle Basila jsou podobné sofismy přirovnatelné k pavučině, v níž snadno uvízne
moucha nebo komár, zatímco silnější zvíře jí projde bez povšimnutí a potrhá chatrné
tkanivo. Skutečně rozumný člověk se nenechá chytit do sítě tak chatrných úvah
Ale necháme-li stranou argumentaci o věrohodnosti metody, můžeme si položit
otázku, k čemu by křesťanovi mohlo sloužit, když si své charakteristiky pojmenuje
a přijme je jako danosti? Znamená to, že nemá cenu usilovat o změnu k lepšímu,
a když, tak pouze v rámci svých „daností“?
Můžeme namítat, že nejde o determinaci, jde jen o to, aby každý svých charakteristik
dobře využil. Ale k čemu, k jakému cíli?
Ve skutečnosti víme, že astrologie byla vždycky ve službách materiálních hodnot
člověka: jeho touhy po blahobytu, po zdraví, úspěchu v boji a v podnikání, zajištění
se před nebezpečím. Horoskopy mají člověku napomoci vyhnout se chybným rozhodnutím (chybným ne ve smyslu morálním, ale materiálním!) a naopak, udělat ta,
která vedou k úspěchu, štěstí v lásce apod.
Oproti tomu evangelium vede člověka k radikální změně perspektivy: tady na zemi nejde v první řadě o blahobyt, ale o zápas mezi dobrem a zlem. Peníze a lidský úspěch v něm mají jen relativní hodnotu, tedy jsou dobré jen natolik, nakolik člověku pomáhají, aby rostl v lásce a šířil dobro. Ježíš člověku neslibuje, že se mu vyhne utrpení, Duch svatý nevede člověka nutně od úspěchu k úspěchu; přitom však
slibuje úspěch hlubší a trvalejší, nespokojí-li se s náhražkami skutečného dobra a povýší-li Krista nad všechny jiné skutečnosti svého života.
Jak se bránit, když jsem se otevřel zlému?
Nejdůležitější je odevzdat svůj život Ježíši, činit pokání z toho, co jsme udělali a
odříci se toho, k čemu nás Zlý svedl. Důležité je také prosit za osvobození a zrušení proletí (někdy je potřeba, aby nám pomohl někdo jiný).
Jak se bránit a předcházet útokům a vlivu zlého v běžném životě?
Tak odpovědí na tuto otázku je praktické desatero rad:
Každodenní vědomý život z víry v Ježíše Krista,
každodenní modlitba,
každodenní
prosba o Boží vedení,
každodenní prosba o
Boží ochranu,
četba a rozjímání Božího
slova – Bible,
život ve společenství křesťanů,
hledání a naplňování Boží vůle,
služba Bohu a bližním,
duchovní doprovázení
a
přijímání svátostí.
(ek)
Převzato z časopisu farností Malá Morávka, Andělská Hora ve Slezku, Dolní Moravice, Rudná pod Pradědem, Václavov u Bruntálu
SINAJ č.10, listopad 2013
Stránky farnosti:
www.farnost-malamoravka.cz/.
