Ve dnech od 9. do 15. listopadu 2013 navštívil Českou republiku národní ředitel Papežských misijních děl (PMD) v Zambii P. Bernard Makadani Zulu. Návštěva se uskutečnila na základě pozvání národního ředitele papežských misií v ČR P. Jiřího Šlégra, který hosta ze Zambie doprovázel.
Veřejnost, z jejíchž řad již delší dobu mnoho dárců podporuje projekty Papežských misijních děl, se měla možnost se zambijským národním ředitelem setkat při 10 příležitostech. První zastávkou byla v neděli 10. listopadu Dolní Dobrouč, kde se konala za účasti P. Bernarda mše svatá a beseda. Ještě téhož dne se společně s P. Jiřím Šlégrem přemístili do Červeného Kostelce, kde proběhla další beseda. V následujících dnech se ještě zúčastnili bohoslužeb a besed v Jilemnici, Dvoře Králové a Nymburce, kde se otec Zulu setkal s dospělými i dětmi, aby je seznámil se životem v Zambii. Všude ho čekalo vřelé přivítání, připravený program, obrázky od dětí i dárky, mezi kterými byl například dort či pizza, ale také květina, jež zambijskému hostu sama od sebe koupila jedna malá dívenka, která na ni našetřila ze svého kapesného.
Mimo původně plánovaný program obdržel zambijský host pozvání na Erlebachovu boudu ve Špindlerově Mlýně, kde právě probíhalo několikadenní formační setkání Sekce pro mládež.
Jeho svědectví o zkušenostech s misijní prací hezkým způsobem doplnilo formační akci, neboť P. Bernard zdůrazňuje, že misijní formace má být základním prvkem křesťanství a běžnou součástí výchovy mládeže.
V poslední den pobytu národního ředitele Papežských misijních děl ze Zambie v ČR mu zázemí poskytla Evangelická církev metodistická. Dopoledne ho čekalo natáčení pro Český rozhlas a po obědě ještě krátká procházka po Praze. V rozhovoru pro media mimo jiné uvedl, že rozloha jedné místní farnosti dosahuje až 500 km2. Na toto velké území je často jen jeden kněz, který se do většiny míst (desítky vzdálených a těžko přístupných misií, kostelů či kaplí) dostane jen 3-4x za rok. Lidé musí zvládat opravdu náročné prostředí. Proto se zvláště bohoslovci a katechisté učí „umění přežít“ (farmařit a vypěstovat si vše potřebné, opravit rozbité věci, umět hospodařit, cestovat třeba několik dní, nocovat kdekoliv apod.).
Mezi krásné následováníhodné vlastnosti, kterými zambijský ředitel oslovoval své okolí, patřily jeho reakce na neplánované nabídky. Kdykoliv byl žádán, jestli by mohl přijít něco udělat, okamžitě odpověděl „Aleluja!“ a s úsměvem na tváři se snažil vyjít vstříc, i když ho to stálo třeba i o několik hodin méně spánku či cestování desítky kilometrů navíc. Zdůvodňoval to: „Přece nemůžeme promeškat příležitost, když lidé chtějí slyšet o misiích a pomoci potřebným.“
Také během posledních hodin vzpomínal P. Bernard na úžasné chvíle a setkání, která prožil po dobu své návštěvy. Všem vyřizuje opravdu srdečné požehnání, vřelé díky za pohostinnost a pomoc chudým skrze Papežská misijní díla. Cítil se zde skutečně jako doma a vzpomíná na všechny v modlitbě. Srdečné díky patří samozřejmě i těm, kteří sice otce Bernarda osobně neviděli, ale byli s ním spojeni v modlitbě a celou jeho cestu takto hezky doprovázeli.
Podrobnější informace z jednotlivých dnů najdete zde:
http://www.missio.cz/pmd/cestovni-denik/
