O modlitbě růžence se zdánlivě nedá říci
nic nového. A přece – v podání velkého světce,
mariánského teologa, Ludvíka M. Grigniona
z Montfortu (1673–1716) se před námi
otevírá nová hloubka a nenahraditelný
význam této modlitby.
Kniha Tajemství svatého
růžence, vydaná v letošním roce Maticí
cyrilometodějskou (první české vydání),
je jedinečnou příručkou, v níž snad nechybí
nic, co se modlitby růžence týká. Zalistujme
v knize:
Původ růžence
„Protože svatý růženec v základu a podstatě
sestává z modlitby Páně a z Andělského
po zdravení, tedy z Otčenášů a Zdrávasů,
a z rozjímá ní o Ježíšových a Mariiných tajemstvích,
je to asi první modlitba a pobožnost
věřících. Od apoštolů a učedníků se užívá
po věky věků až dodnes.
Avšak svatý růženec v podobě a metodě,
jak se jej modlíme dnes, byl Pánově církvi
dán, až když jej roku 1214 svatý Dominik
dostal od Panny Marie k obracení hříšníků
a albigenských heretiků. Stalo se tak způsobem,
který popíši dle proslulé knihy blahoslaveného
Alana de la Roche (1428–1475)
De dignitate psal terii.
Když svatý Dominik viděl, jak zločiny
lidí pře kážejí obrácení albigenských, vešel
do lesa poblíž Toulouse a tři dny a tři noci
zde strávil v ustavičné modlitbě a pokání.
Sténal, plakal a ranami důtek trýznil své tělo,
aby upokojil Boží hněv, až padl na půl mrtev.
Zjevila se mu Panna Maria v doprovodu
tří nebeských kněžen a řekla mu: »Víš, můj
drahý Dominiku, jaké zbraně Svatá Trojice
použila k reformě světa?« »Ó Paní,
« odpověděl, »vy to víte lépe
než já, neboť po svém Synu Ježíši
Kristu vy jste byla hlavním
nástrojem naší spásy.« Paní dodala:
»Věz, že hlavním nástrojem
byl Andělský žaltář, základ
Nového zákona. Proto pokud
chceš Bohu získávat zatvrzelá
srdce, hlásej můj žaltář.«
Světec vstal zcela utěšen
a planoucí horlivos tí o spásu lidu
vešel do katedrálního chrámu.
An dělé hned rozezvučeli
zvony, aby svolali obyvatele. Na začátku kázání
se zvedla strašlivá bouře. Země se chvěla,
slunce se zatmělo, po hromech a blescích
všichni posluchači zbledli a rozechvěli se. (...)
Nebe chtělo těmito divy zvětšit novou
úctu ke svatému růženci a uvést ji ve známost.
Bouře nakonec na modlitby svatého
Dominika ustala. Světec pokračoval ve své
řeči a výtečnost svatého růžence vysvětlil
s takovou vroucností a silou, že Toulou ané
se k ní téměř všichni přimkli a zřekli se svých
bludů. A po krátké době došlo ve městě k velké
změně mravů a života.“
Mariin žaltář
„Od doby, kdy svatý Dominik růžencovou
pobožnost zavedl, až do roku 1460, kdy ji blahoslavený
Alan de la Roche z nebeského příkazu
obnovil, nazývali růženec
Ježíšovým a Mariiným žaltářem,
protože obsahuje tolik Andělských
pozdravení, kolik Davidův
žaltář žalmů, a protože lidé
prostí a nevědomí se Davidův
žaltář modlit nemohou, shledával se v modlitbě
růžence plod rovný plodu recitace Davidových
žalmů.
A dokonce ještě hojnější:
1. Protože andělský
žaltář má plod vznešenější, a sice vtělené
Slovo, zatímco žaltář Davidův je jen předpovídá.
2. Jako pravda přesahuje předznamenání
a tělesné jsoucno stín, stejně žaltář Panny
Marie přesahuje žaltář Davidův, který je
jen jeho stínem a předznamenáním.
3. Protože
žaltář svaté Panny neboli růženec složený
z Otčenášů a Zdrávasů, vytvořila bezprostředně
Svatá Trojice.“
Spásné účinky růžence
„Svatý Augustin ubezpečuje, že není
plodnějšího a pro spásu užitečnějšího cvičení
než často myslet na utrpení našeho Pána.
Blahoslavený Albert Ve liký (roku 1931 byl
svatořečen – pozn. red.), učitel
svatého Tomáše, se ze zjevení
dozvěděl, že pouhá rozpomínka
na utrpení Ježíše Krista nebo
rozjímání o něm je pro křesťana
záslužnější než se rok každý pátek
postit o chlebu a o vodě nebo
se každý týden do krve bičovat
či denně odříkat celý žaltář.
Jak je tudíž záslužný růženec,
který koná památku celého života
a umučení našeho Pána?
Blahoslavenému Alanovi de
la Roche Panna Maria jednou
zjevila, že po svaté mešní oběti, která je první
a nejživější památkou utrpení Ježíše Krista,
není výtečnější a záslužnější pobožnosti
než růženec, který je jakoby druhou památkou
a znázorně ním života a umučení Ježíše
Krista.
Důstojný otec Dorland sděluje, že Panna
Maria jednou řekla ctihodnému Dominikovi,
kartuziánskému ctiteli svatého růžence,
který roku 1481 žil v Trevíru: »Pokaždé, když
se věřící ve stavu milosti modlí růženec s rozjímáním
o tajemstvích života a umučení Ježíše
Krista, získá úplné a naprosté odpuštění
všech hříchů.«
Panna Maria řekla blahoslavenému Alanovi:
»Věz, že i když je můj růženec nadán
množstvím odpustků, přidám jich mnohem
víc za každý desátek těm, kdo se jej budou
modlit bez smrtelného hříchu, zbožně
a na kolenou. Každému, kdo v pobožnosti
svatého růžence s těmito zásadami a rozjímáními
vytrvá, zís kám na konci
jeho života jako odměnu za tuto
dobrou službu plné odpuštění
trestu a viny za všechny jeho hříchy.
Ať se ti to nezdá neuvěřitelné:
je to pro mne snadné, neboť
jsem Matka Krále nebes, který mne nazývá
milosti plná. A jestliže jsem milosti plná,
hojně ji budu rozdílet svým drahým dětem.«
Svatý Dominik byl o účinnosti a záslužnos
ti svatého růžence natolik přesvědčen,
že svým penitentům téměř neukládal
jiné pokání. (...)
Zpovědníci by též měli, aby bezpečně šli
ve sto pách tohoto velkého světce, ukládat kajícníkům
růženec s rozjímáním o posvátných
tajemstvích spíš než jiná pokání, z nichž jediné
nemá takovou zá služnost ani není tak
milé Bohu či blahodárné pro pokrok duší
ve ctnosti a tak účinné proti upadnu tí do hříchu.
Nadto, když se člověk modlí růženec,
získává množství odpustků, které s mnoha
jinými pobožnostmi spjaty nejsou.
»Jistě,« říká abbé Blosius, »růženec s rozjímáním
o Pánově životě a umučení je Ježíši
Kristu a Panně Marii velice milý a získává
všechno. Můžeme se jej modlit jak za sebe
samé, tak za ty, kdo jsou nám svěřeni,
i za celou církev. Utíkejme se tedy k pobožnosti
svatého růžence ve všech potřebách,
a spolehlivě získáme, co si budeme na Bohu
vyprošovat pro svou spásu.«“
Grignionovo pojednání o podivuhodném
tajemství svatého růžence obsahuje ještě
mnoho krásných textů, např. o jednotlivých
modlitbách růžence (Otčenáš, Zdrávas). Tři
tradiční řady tajemství jsou aktuálně doplněny
slovy bl. Jana Pavla II. o růženci světla.
V závěru tohoto spisu se pak setkáváme
s velmi emotivní, silnou Grignionovou osobní
modlitbou, nazvanou „Nový růženec neboli
Korunka k Panně Marii“.
Více informací o knihách, které nabízíme
k prodeji, na
www.maticecm.cz.
Světlo 2012
