Čtvrteční kázání otec Marek začal prvním veršem evangelia: „Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal!“ Touto větou Pán Ježíš myslí, že nás zapaluje, abychom byli horliví a hořelo nám pro Něj naše srdce. Další myšlenky píše Terka.
☺ Kdo je to vlastně můj ÚDÉ? (pozn. úhlavní dobrodinec)
☺ Je to člověk/ jsou to lidé, které nám posílá Bůh do cesty, abychom vnitřně rostli a
dokázali se s tím vypořádat.
☺ jak s tím „bojovat“ a vycházet, že někdo takový je?
☺ Pán Bůh je nám neposílá proto, že by nám „kladl klacky pod nohy“. Chce, abychom se pozvedli výš a rostli.
Terka také zmiňuje, co se dělo v pátek. To otec vyprávěl o významu misií, víře a našemu úkolu po nich.
Komu předám víru dál?
Měla bych ji předat někomu, o kom vím, že ji nemá, nebo kdo ji hledá. Za tohoto člověka/tyto lidi bych se měla pravidelně modlit, aby našli víru ve spasení.
Předsevzetí do dalších misií
Předsevzetí by se mělo týkat např. mého duchovního života. Až se budu dotýkat kříže, měla bych na to myslet a předat to Pánu…
Po mši svaté nás Hanka seznámila se Společenstvím čistých srdcí.
Společenství čistých srdcí
♡ přiblížení toho, co to znamená mít čisté srdce od Hanky => co všechno by měl
splňovat křesťan, který by měl mít čisté srdce
♡ přirovnání dnešní doby – dnes každý „dá“ každému, nikdo neřeší hodnoty
panenství/panictví
♡ sexualita patří do manželství a vše co je (sexuálního) mimo manželství nebo před
ním je hřích – smilstvo
♡ v minulosti to taky šlo, že většina dívek byla před svatbou panna, tak proč to nejde
dneska…
