Také v úterý se v Žebětíně konala mládežnická mše svatá. Tentokrát jsme se sešli v hojném počtu, a to jak mladí z žebětínské farnosti, tak i z Kohoutovic.
Dnešní kázání měl otec na téma "svátost smíření". Můžeme ji brát jako přípravu na smrt. Ano, nikdo neví, jaká je naše poslední hodinka, proto je důležité (i v našem mládežnickém věku), abychom si kladli otázku: "Jsem připravený předstoupit před Ježíše?", "Jsem spokojený se svým životem?" Hříchem se totiž člověk odvrací od Boží lásky.
U svátosti smíření je důležité, abychom se nebáli vyznat všechny své hříchy.
Svátost smíření se skládá z pěti důležitých částí. K lepšímu zapamatování otec použil pomůcku - náš obličej.
Čelo. Při přípravě se jako první máme zamyslet nad tím, co jsme v poslední době udělali špatně. Svých chyb máme litovat, odvrátit se od nich. To nám připomínají oči. Jsou pro člověka jednak velmi důležité, ale také dokáží plakat. Nos máme PŘED obličejem, a proto si máme udělat PŘEDsevzetí. Má být konkrétní, jednoznačné a splnitelné. Ústa mluví, i my máme mluvit o svých hříších ve zpovědi. Pokání je vykonání nějakého dobra za zlo, které jsme vykonali, tím se měmí naše smýšlení a srdce. Otec ukázal na hruď.
Svátost smíření je tedy jakýmsi pevným úmyslem změnit svůj život a obnovit a posílit svůj vztah s Bohem.
Verča
