Dnešní misijní neděli misijní hrou: Cesta za pokladem, začaly lidové misie v Žebětíně. Hru připravili místní farníci ve spolupráci s klubem maminek Krteček. Hra se jim opravdu povedla. Kostýmy byly vtipné a stanoviště nápadité a poučné.
Děti mohly dohromady obejít 10 stanovišť. Na každém mohly za splněný úkol získat klíč, za všechny klíče dostaly poklad. Více řeknou fotky samy.
"Jsem pradlena Klotylda a na dovolené mě krokodýl kousl do rukou, od té doby ruce nezvednu do výšky a nemohu věšet prádlo...Tady na fotkách je zrovna pradlena Matylda. Ta neříkala, že by ji krokodýl pokousal, ale prádlo si nechala ochotně věšet.
Děti měly za úkol pověsit prádlo, tak jak správně při oblékání patří.
Děti se dokonce podívaly do Afriky a to hned dvakrát:
V Africe jsou děti tak chudé, že nemají boty, proto si je různě vyrábějí, zde si soutěžící musely obout speciální boty z pet láhví, a pak musely zahnat ovečky do chléva a na konec uvázat psa. Ovečky byly tenisové míčky.
Stanoviště měl na starost kupodivu vodník.
Chudí lidé v Africe nemají vodovody, tak jako my, chodí si pro vodu velmi daleko a přitom musejí zdolávat nejrůznější překážky.
Že je třeba paměť si cvičit, o tom se děti mohly také přesvědčit
Bylo potřeba zapamatovat si předměty v obalu od vajíček, a pak je stejně poskládat.
Zdolat medvěda, opici a strčit obřího hada do pytle, také nebyla věc zcela jednoduchá:
Bořek stavitel, také uvítal pomocníky. Zatloukáním hřebíku mu prý pomáhají postavit chajdu...
Podívali jsme se také za žábou a rybáři:
Zahrajete si kroket? Ano!
Hledání předmětů a poznávání
Bylo možno si i vyzkoušet zajímavé navlékání korálků:
U svaté paní Zdislavy si každý mohl vyzkoušet chodit na chůdách.
I sestřička neodolala:
Na posledním stanovišti bylo potřeba posbírat všechnu odvahu a projet se...
A na konec? Ve skrýši byl schovaný poklad
Veliké poděkování patří vám všem, kteří jste misijní hru připravili. Byla krásná a moc se vám povedla.
Největší poděkování však patří Pánu Bohu.
Děkujeme Pane, byl to opravdu krásný den.
