Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, popřej mi sluchu, slyš mé slovo! Opatruj mě jako zřítelnici oka, do stínu svých perutí mě ukryj.
(Žl 17,6.8)
Křesťan je sice povolán ke společné modlitbě, přesto však má také vcházet do své komůrky, aby se modlil k Otci ve skrytosti, dokonce se má modlit bez přestání, jak učí apoštol Pavel. Tentýž apoštol nás učí, že na svém těle stále prožíváme Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle. Proto Pána v mešní oběti prosíme, aby přijal duchovní oběť, kterou přinášíme, a učinil si z nás dar trvalý.
(SC 12)
