„Institut studií o ženách
a výzkumu na rovné příležitosti
v Norsku“ utrpěl těžký
debakl.
Norská televize vysílala
dokument, který porušil
politicky korektní tabu. Autor
pořadu, někdejší gender-
-sociolog, dospěl k závěru, že
všechna genderovská tvrzení
a objevy jsou v naprostém
rozporu s přírodovědeckými
a lékařskými výzkumy o rozdílech
mezi pohlavími. Východiskem
byl udivující paradox.
V zemi, která byla velebena
jako kolébka gender-ideologie,
která byla všude vyučována
a propagována, ani po
desetiletích nestoupl počet
ženských inženýrek a techniček
ani mužských zdravotních
sester (nebo bratrů?). Pořad
dokumentoval, že již v nejútlejším
věku se u chlapců
i dívek projevují signifikantní
rozdíly v typickém chování.
Není to výsledek výchovy,
nýbrž rozdílné hladiny testosteronů
a přirozeného vývoje.
Norsko je velmi bohatá
země a vydává na cílenou
propagandu i gender-výchovu
mnoho prostředků. Ale převýchova
nepřinesla žádné ovoce.
Blamovaní teoretikové to
zdůvodnili takto: Máme tak
dobrou teorii, že ji praxe není
ani schopna sledovat. Výsledek:
Slavný „Institut studií
o ženách a výzkumu na rovné
příležitosti“ v Norsku šel pro
nevědeckost a neúčelnost do
konkursu. Zpráva o tomto fiasku
genderismu byla ve většině
zemí potlačena.
Andreas Unterberger
Kath-net
Překlad -lš
Světlo 38/2012
