Rozhodla jsem se s vámi podělit o moje zážitky a dojmy z mé první Pěší Pouti na Velehrad.
Začlo to vše dne 19.8. 2013, když jsem dojela do Vranova nad Dyjí. Pozdravily jsme se s kámoškama a šly jsme na mši svatou. V hlavě se mi pořád honilo zda to ujdu, ale nejvíc jsem se těšila na zážitky, co vše zažiju. A zklamaná tedy nejsem - musím uznat, že jsem velice nadšená. Vyšli jsme z Vranova a první zastávka byla v kostele na Lesné. Tam začalo pršet a my čekali, jestli přestane pršet, ale bohužel nepřestalo, tak jsme vyrazili dál. Někde za Vracovicema jsem byla uplně promočená, ale to mi nevadilo :) nejsem přece z cukru abych se rozpustila :D. Došli jsme do Znojma a tam jsem se převlékla do suchého :-).
Úterý: Ráno jsme vstávali v 5:30 a v 6:00 se dávaly batohy do auta. A o půl 7. jsme vycházeli. Směr Miroslav. Když jsme došli do jedné vesnice, kde nás čekalo milé přivítání a měli jsme tam pohoštění, tak o. Marek se rozhodl si za námi sednout na lavičku, tak jsme se posunuli a hned pod námi rupla lavička ještě než si stačil o. Marek sednout :D - no zážitek fakt suprovej :D. Cesta utíkala velmi rychle. Velice mě překvapilo, kolik nás jde na Pěší pouť - to opradu ve mě zanechalo hrozně velký dojem, že nás jde zrovna tolik, ale nepočítala jsem s tím, že nás půjde ještě víc :-). Večer v 19:00 jsme měli mši svatou.
Středa: Další ráno a budíček též 5:30 a v 6:00 batohy do auta a v 6:30 vycházení do Blučiny. Ve středu ráno mě nohy nebolely vůbec a byla jsem spokojená ani puchýře jsem žádné neměla. Ráno jsme se pomodlili Anděl Páně a po cestě ranní chvály a během dne růženec. Cesta byla fajn svítilo sluničko, ale i foukal vítr. Byla jsem hrozně šťastná, že můžu jít zrovna na Velehrad a to díky o. Markovi, kterému ještě jednou děkuji. Když jsme došli do Blučiny měli jsme v 19:00 mši svatou a po ní veselý večer, kde se hráli scénky. Na téma hlavní hříchy. A po scénkách jsme šli spát.
Čtvrtek: Ráno jako vždy 5:30 budíček a 6:00 batohy do auta a 6:30 vyrážení do Věteřova. Než jsme vycházeli tak jsme se pomodlili Anděl Páně a po cestě ranní chvály a během dne růženec. Nohy mě stále nebolely a puchýře jsem také neměla. A pak přišlo něco pro mě zcela nečekaného. Cestou na Velehrad, když jsem se modlila s nimi, tak jsem se vlastně uzdravila - nechci zde sdělovat podrobnosti, ale uzdravila jsem se ze zdravotního problému, který považuji za dost závažný a který mě trápil a komplikoval mi život už dost dlouho. V tu chvíli jsem věřila, že zázraky opravdu existují, ale nikdy jsem nečekala, že mi Bůh dá opravdu takové uzdravení - když jsem mu (otci) to řekla, byl hrozně nadšený, že Bůh mě vlastně uzdravil a že vlastně můžu Pánu Bohu děkovat. I já jsem byla šťastná, ale nedávala jsem to tolik najevo :-) a jsem hrozně ráda, že jsem na tu pěší pouť šla a že jsem se při té pouti uzdravila. Když jsme došli do Blučiny, čekala nás mše svatá v 19:00 a po ní další veselý večer a scénky na téma Hlavní hříchy.
Pátek: Ráno jsme vstávali tak jako celý týden. A ráno než jsme vyšli další ranní chvály. A když jsme vyráželi, tak jsme to vzali hned přes pole :) a pak lesem. Celý den jsme šli přes pole a lesem. Párkrát po silnici ale ten den bodovalo pole a les :D Já s Elis jsme šli napřed. Když jsme šli pokaždé lesem, tak jsme šli napřed. Měli jsme dojít ke sv. Klimentovi, ale já s Elis jsme tam šly, ale trochu jinou cestou. Jsme šly pořád po červené a pak jsme došly na jedno parkoviště, tak jsme se divaly na mapu, kde jsme a kam se máme vydat. Našla jsem tam Kliment 1,5 km po žluté. No tak já a Elis jsme se vidaly po žluté. Cesta nám připadala trochu už dlouhá - asi po půl hodině. Už jsme se začly bát že jsme se stratily. Ale neztratily po cestě jsme potakly po cestné tak jsme se jich zeptaly jestli jdeme dobře. Oni nám řekli že ano, tak jsme byly rády. A když jsme došly na místo, tak nám vlastně řekli, že jsme si to celé obešly. Tak jsme si přidaly pár kilometrů navíc :-). Tam byla přestávka asi hodinu. A pak jsme vyšli dál, ale tentokrát jsme se držely ostatních, aby jsme nezabočily zase někam jinam :D. Večer když jsme došli do Buchlovic, tak jsme měli mši svatou 19:30. A pak nás čekal další veselý večer, ale tentokrát Miss Pajda :) A Miss Pajdu vyhrál náš spolubiřmovanec Rostislav Vlček z Olbramu:). A pak ve 22:00 muselo být absolutní ticho.
Sobota: Ráno jsme vstávali 6:15 teda aspoň já - ostatní vstávali jak chěli, když odchod byl až v 8:00 :-). Na zahrádce jsme měli velice výbornou snídani. Když jsme vycházeli tak nás čekalo už jen nějakých 8 km. Bolely mě sice chodidla, ale puchýře jsem neměla celý týden. Za což jsem také velice ráda, že jsem je neměla a to jsem šla poprvé :-) velice mě to překvapilo :-). Já s Elis jsme šly dopředu, když už jsme byly před cílem. A čekaly jsme na ně až dojdou. O půl 12 jsme měli mši svatou, která trvala min. hodinu. Jak začalo kázání tak se nám chtělo spat tak jsme museli jít na čistý vzduch, aby jsme se trošku probrali a šli zase zpět, ale moc to nepomohlo. A v 15:00 jsme měli požehnání a vyjížděli jsme kolem čtvrt na 6. A když jsem dojela dom tak jsem byla i celkem ráda, že jsem doma. A příští rok jestli půjdu? No sama ještě nevim. Pokud mi do toho něco nevleze tak snad ano. Takový suprový další týden si nemohu nechat ujít. :-) Velice jsem vděčná o. Markovi. Tak mu děkuji, že mi pomohl s pěší poutí, abych mohla jít :).
