Škapulíř (od latinského slova scapula, lopatka, nebo ze slova scapulare, zástěra) označuje původně část oděvu – vlastně pruh látky splývající přes prsa dolů jako zástěra a na zádech přes lopatky – běžnou součást řeholního šatu nejen u karmelitánů.
Legendy říkají, že pozdější generální převor karmelitánského řádu sv. Šimon Stock (1256 – 65) prosil Pannu Marii, Patronku Karmelu, aby zprostředkovala řádu nějaké privilegium: uznání autoritou církve vzhledem k tomu směru, kterým nyní jde (příklon k žebravým řádům). Maria se mu zjevila, ukázala mu na škapulíř a řekla:
Hoc tibi et tuis privilegium: in hoc moriens salvabitur.
(To je privilegium tobě a tvým. Kdo zemře oděn tímto oděvem, bude spasen.)
Tím Panna Maria sama ukázala, že Karmel je spolehlivou cestou do nebe a Ona sama je jeho ochránkyní. Pozdějšími generacemi byl škapulíř považován za největší Mariin dar řádu a za souhrnný symbol všeho, co kdy Maria Karmelu prokázala. Proto byla úcta ke škapulíři spojována se slavením památky Panny Marie Karmelské 16. července. Následně se samotné Mariino zjevení bl. Šimonovi datovalo na 16. července roku 1251.
Po staletí byl škapulíř velmi rozšířeným znamením mariánské úcty, srovnatelným co do obliby jen s růžencem. Protože jde o svátostinu, víra církve v něm spatřovala zdroj hojného duchovního požehnání a zvláštní Boží ochranu před vlivem zlého ducha. Svatý Pius X. dovolil, aby se místo soukenného škapulíře nosila škapulířová medailka, na které je na jedné straně obraz Božského Srdce Páně a na druhé straně obraz Panny Marie.
Novéna k Panně Marii Karmelské
Převzato z
www.vojtechkodet.cz/,
článek, vydaný 16. 7. 2013, naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 18. 7. 2013; 16. 7. 2021 - 21384 přečtení)
