Věděli jste, že po příchodu sv. Cyrila a Metoděje na naše území přestalo obětování novorozenců? Toto jsem si přečetla před rokem na informační tabuli u zříceniny kláštera v Krásnom Brode pri Medzilaborciach, jehož historie sahá, zdá se, do toho období.
Po 1100 letech na našem území obětování neviňátek znovu obnovili díky pokrokovým silám komunistické strany. Ta se odvolávala na vědecký marxismus, ačkoliv slepě následovala ateistickou ideologii Sovětského svazu ... Mezinárodní socialismus 20. století je jiný od toho v 21. století. Dnes se přetransformoval na liberální socialismus, ale ve svých praktikách pokračuje ještě liberálněji a zároveň mezinárodněji. A daleko daleko rafinovaněji. Jako lidské právo!
Základní lidskoprávní dokumenty byly přijaty v reakci na 2. světovou válku a nedostatek právní úpravy, která by předešla barbarství nacismu, genocidy a války jako takové. Nacistická genocida nebyla v rozporu s žádnými německými ani mezinárodními zákony. Toto bylo také argumentem proti Norimberským soudním procesům, že aplikovaly neexistující právo.
Nacistické oběti byly obrány o práva, nebyly nositeli práv, proto k žádnému porušení "práv" nedošlo. Toto je typické i pro další historické genocidy, které považují své oběti za lidi druhé kategorie, nechtěné, jednoduše je odlidští. Komunistické zločiny zase používaly právo a zákon k potlačení lidských práv zdůrazňováním nadpráv pro vyvolené skupiny. Ve věci potratu na žádost, který byl komunistickou invencí v Sovětském svazu od roku 1920 a od 50-tých let v socialistických satelitních "demokraciích", šlo o podobné upírání lidskosti a práv nenarozeným členům lidské společnosti. Toto porušování lidských práv na Slovensku přetrvává z dob komunismu a dnes ho má zabetonovat Celostátní strategie pro ochranu lidských práv, připravovaná současnou vládou.
V době formulování Všeobecné deklarace lidských práv a svobod (1948) a přijetí Evropské úmluvy o lidských právech (1950) téměř všechny evropské země, dokonce i Sovětský svaz garantovaly právní ochranu nenarozenému dítěti. V reakci na nacistické barbarství Světová medicínská organizace přijala tzv.. Ženevskou deklaraci, v níž se v Hippokratově přísaze přihlásila k tomuto principu ochrany nenarozeného lidského života: "zachovám naprostý respekt lidskému životu od času jeho početí, dokonce ani pod hrozbou nepoužiji své medicínské znalosti v rozporu se zákony humánnosti".
Norimberské procesy odsoudily nejen nucené, ale i dobrovolné potraty na žádost. Potraty dekretem legalizoval Hitler během 2. světové války v Polsku a na okupovaných východních územích. Akceptace potratu ze "zdravotních důvodů" však předcházela Hitlerův nástup ve Výmarské republice a vlastně ho i umožnila. Přispěla k otupení společnosti vůči hodnotě lidského života a k nejslabším. Pak už takto deformovaná společnost neuměla odolat a snadno přijala zbavovení "podřadné" rasy práv, eutanazii postižených i deportace Neárijců do koncentračních táborů smrti (více než 3 mil. katolíků tam zemřelo dřív, než dorazil první Žid, údajně dokonce více Romů než Židů a samozřejmě odpůrců ideologie).
Hitler v koncentračních táborech jen aplikoval moderní pokrok, který šířila vědecká komunita, a podstatně se inspiroval již existujícími eugenické zákony v některých státech USA (segregace, nucené sterilizace apod.).. Lidskou důstojnost vnímala nacistická společnost pokřiveně skrze ideologii čisté rasy (eugenika). Bylo to však nejmodernější vědecké vnímání světa založené na sociálním darwinizmu. Eugenické praktiky však pokračují i po 2. světové válce, nejen v rasové podobě, ale i zdravotní (namířena na eliminaci lidi s jistým zdravotním či genetickým postižením) a sociální podobě (zbavení se chudých, resp. těch, kteří by "neměli materialisticky důstojný život").
"Není zavedení potratů náhodou návrat do středověku - k modloslužobnému pohanskému obětování dětí? Sv. Cyril a Metoděj (zítra) nemají co slavit."
Jako moderní vidění světa, údajně vědecky podložené, se prohlašuje i současná ideologie rovnosti pohlaví, která hájí legálnost potratů, potlačování plodnosti ale i biologické sexuality na úkor schizofrenního chápání vlastní identity jako svévolné sexuální, nebo asexuální preference,
dále popírá právo dítěte na výchovu matkou a otcem atd.. (Pozn. pro Hitlera byli nepohodlní např. i homosexuálové mezi Árijci pro neschopnost rozmnožovat vhodnou rasu, ale v okupovaném Polsku šířili nacisté homosexualitu, aby morálně a biologicky oslabili nevhodnou slovanskou rasu.)
Pro-potratová autorka Cornelia Usborne ve svém historickém výzkumu Kultura potratu popisuje pro-potratovou mentalitu ve Výmarské republice před nástupem Hitlera. Z toho času pocházejí i dnes akceptované slogany "Svoboda volby" nebo "Mé tělo patří mně".
Právo ženy na dítě jako majetek dnes v Holandsku a Belgii vede k akceptaci eutanazie dětí. Legální eutanazie nemocných a starých (i bez jejich souhlasu) v Nizozemsku je dalším důsledkem nemocného vnímání lidské důstojnosti. Důstojný je pouze takový život, který je bez bolesti a zátěže pro společnost. Historie socialistického (národního i mezinárodního) režimu se navzdory deklarované ochraně lidských práv znovu opakuje v Evropě. Není to náhodou dokonce návrat do středověku - k modloslužobnému pohanskému obětování dětí? Sv. Cyril a Metoděj zítra nemají co slavit.
Jana Tutková
Autorka je ředitelka Centra pro bioetické reformu,
www.cbreurope.sk.
Převzato z
www.postoy.sk,
článek, vydaný 4. 7. 2013, naleznete
zde.
