Jaká radost - Máme starého "emeritního" a nového "skutečného" papeže, kteří však společně pracují pro blaho církve.
Příspěvek salcburského pomocného biskupa Andrease Launa
Linec, 17.6.2013 (kath.net) 016 036 -
V americkém katolickém časopise jistý katolický filozof napsal, že papeže Benedikta XVI.. by se mělo kritizovat za jeho rozhodnutí s ohledem na jeho život po odstoupení: Proč ještě bydlí ve Vatikánu, proč se odívá do bílého jako papež, proč se zásadně nevzdá vyjadřovat se písemně nebo ústně, proč se nechává nazývat "Vaše Svatosti" a ne prostě " kardinál Ratzinger ". O všechny tyto věci měl požádat o povolení svého nástupce, což však bylo nemožné, protože ten ještě neexistoval. To všechno, vyhlásil tento kritik, vzbuzuje zmatek a dojem, že papež Benedikt je teď nějaký "super papež" a ve Vatikánu jsou dva papežové.
No, nikdo nebere panu filozofovi, aby přemýšlel o těchto otázkách. Ale je třeba také říci: Tyto kritické poznámky a rady, které kritik považuje za nezbytné Benediktu XVI.. udělit, znějí povýšeně a zanechávají jistou pachuť.
Tento kritik nejprve projevuje úctu Benediktu XVI.., Ale vzápětí přímo zákeřně zpochybňuje čestnost jeho motivů. Vyslovuje úvahy, aniž by znal důvody Benedikta XVI.., Aniž by věděl, jak tato rozhodnutí vznikla a s jakou výhradou je papež Benedikt mohl udělat.
Jak nepotřebné a mimo reality jsou tyto kritiky, ukazuje další vývoj, který může katolické křesťany naplnit pouze radostí. Už první fotografie setkání nového a starého papeže ukazují celému světu: ať jsou charismatu jakkoli rozdílného, jsou to dva ve velké lásce a ve společné víře hluboce spojení papežové. I když jejich způsob kázání vyjevuje jiný temperament, "věcně", to znamená ve víře církve, nejsou oba ani konzervativní, ani liberální, ale prostě katoličtí, jedno srdce a jedna duše.
Kromě toho papež František si cení zvláštní schopnosti svého předchůdce. Pokud by k tomu byl třeba ještě nějaký důkaz: Nedávno papež František oznámil, že chce dokončit encykliku o víře, kterou začal psát jeho předchůdce a že to bude práce "čtyř rukou". A že už první návrh papeže Benedikta je "velmi silný hluboký dokument".
Snad nebude nadnesené předpokládat, že papež František bude i o jiných záležitostech s Benediktem XVI. hovořit a nechá si od něj poradit. Jaká radost, že máme ne "teologicky", ale "prakticky", pokud je to Boží vůle, "dva papeže", kteří nebojují proti sobě jako "proti-papežové", jak to bylo v jiných dobách, ale že máme jednoho starého " emeritního "a jednoho nového," skutečného "papeže, kteří však společně pracují pro blaho církve, dokud to bude Benediktu XVI.. možné.
A všem mudrlantům už předem připomínáme: Benedikt XVI. ani na vteřinu přitom nezapomene, že odstoupil a že papež František je nyní tím "vlastním" papežem. A bude vždy ochoten každé přání změny nového papeže okamžitě vyplnit.
Jak dobře může fungovat takové rozloučení s přetrvávající spoluprací víme přece i z mnoha klášterů po změně opatů nebo i biskupů, kteří s předchůdcem spolupracují - pro blaho církve. To přirozeně nejde vždy dobře a hladce, ale přece jen velmi často.
Všechna znamení však jasně ukazují - u těchto dvou papežů to jde skvěle. Jako katolík, který oba papeže miluje a ctí, z celého srdce říkám: Milý papeži Benedikte, milý papeži Františku, z celého srdce doufám a přeji: Ad multos annos! ( - Po mnoho let!)
-Zg
Převzato z:
Život Cirkvi vo svete 25 * 2013, (21. júna 2013)
Tyto zprávy si můžete stáhnot z článku
ZDE.