Ráno 30. května jsme si všechny věci naložili do aut a odjeli ze Sinjaku na dalekou cestu do Rachova, prokládanou různými zastávkami. První byla ve svíčkové dílně ve Vyškovom.
Tělesně postižení z okolí jsou tam zaměstnáni při výrobě svící a docela jim to šlo.
Svíce nás tak zaujaly, že mnozí neodolali a zakoupili, což šéf Charity, která na provoz dílny přispívá, velice kladně ocenil.
Výroba růžičky
Pak jsme pokračovali dále a přiblížil se čas na modlitbu Anděl Páně. Dnes do Proglasu. Před modlitbou byl pozdrav pro farnosti, na které při modlitbě pamatujeme. Mimo jiné farnost Jeníkov, Vratěnín a ostatní farnosti FATYMu.
Při další cestě jsme projížděli vesnicí, která je zajímavá tím, že si tam Svědkové Jehovovi staví domy, aby se měli kam uchýlit, až přijde poslední den. Jsou určeny pro tuto příležitost, zatím zůstávají prázdné.
Jak vtipně podotkl jeden spolubratr, měli by radši Pánu připravit cestu.
Po zastávce v jedné školce ve vesnici Velký Byčky (paní ředitelka byla u nás na stáži)
jsme dojeli do geografického centra Evropy,
kde jsme měli výborný oběd – boršč a šašlík.
Kolem 17. hodiny jsme dojeli do Rachova a tam jsme měli mši svatou. Po ní jsme šli navštívit nový dětský domov rodinného typu. Z Tříkrálové sbírky se přispělo na zakoupení domu a letos na půdní vestavbu. Rodina má dvě vlastní a čtyři adoptované děti a chtěli by jich celkem deset.
Pak ubytování a volný program, který jsme využili k procházce po Rachově. Po dlouhém cestování už bylo potřeba protáhnout nohy.
Pátek
Po přespání jsme odsloužili mši svatou a vyrazili domů. Po cestě ještě byla zastávka v rehabilitační dílně v Chustu a pak už pořád dál a dál od Ukrajiny a blíž a blíž k domovu.
otec Nik
