V květnu jsem spolu s Luckou navštívila v Brně u salesiánů Kamila,který byl také spolupracovníkem Fatymu a který nyní už skoro rok působí jako dobrovolník u salesiánů.
Pozvání k návštěvě Kamila u salesiánů, kde nyní působí jsem dostala už minulý rok. Nějak to ale pořád časově nevycházelo a tak jsem se na návštěvu dostala až nyní v květnu. S sebou jsem vzala i Lucku, která v Brně studuje a Kamila také zná.
Setkání jsme domluvili na pátek, s tím, že příjdeme už na mši svatou a potom nám Kamil ukáže, jak to ve středisku u salesiánů vypadá, co všechno tam mají a co všechno provozují. Prohlídku jsme tedy začali v kostele Panny Marie, pomocnice všech křesťanů, který v Brně stojí už od roku 1995 a to na místě, kde dříve stála dřevěná kaple, která v 50. letech 20. století shořela.
Naše kroky pak směřovaly na prohlídku střediska samotného, kde salesiáni provozuji nepřeberné množství akcí, kroužku a společenství a různé jiné aktivity. Já jsem jen žasla, jak něco tak velkého může tak dobře fungovat a také, jak je vše pěkně udržované, a to jsme zatím procházeli jen venkovní prostory. Společně jsme si s Kamilem také povídali o tom, jak on se má a co je u něho nového a také, co je náplní jeho práce - dobrovolné služby u salesiánů v Brně.
Dále jsme navštívili i několik místností v budově, která též patří salesiánům a kde právě probíhá řada kroužků a jiných akcí. Měly jsme možnost nahlédnout do posilovný, do místnosti, kde se schází maminky s dětmi, dále pak do několika hudebních učeben, kde hlavně Lucka byla ve svém živlu. Také jsme zavítali do keramické dílny.
Jak jsme se tak procházeli chodbou střediska, měli jsme možnst zahlédnout i několik historických fotek a také trochu historie toho, jak to v Brně začínalo a jak se to postupně rozvijelo. Se zájmem jsme si prohlíželi fotky a Kamil to vždy něčím pěkným a také někdy vtipným, doplnil.
Mě tam především zaujal samotný světec - Don Bosco, který se narodil 16.8. 1815 v Becchi nedaleko Turína. Když měl dva roky, tak mu zemřel táta. Už v dětství musel hodně pracovat a volný čas trávil s kamarády.
V 15 letech začíná chodit do školy a když mu bylo 26 roků, tak se stává knězem. Pokračuje ve studiu a ve volném čase se věnuje klukům z ulice. V roce 1851 má potom svoji první vlastní oratoř. V roce 1859 pak zakládá řád, jež pojmenoval k poctě sv. Františka Saleského.
Otevírá nové a nové oratoře a kostely a to nejen v Itálii, ale i v zahraničí. 31.1. 1888 Don Bosco umírá. Dnes je na světě více než 17 - tisíc salesiánů, kteří pokračují v tom, co Don Bosco začal.
Don Bosco byl mimořádný vychovatel. byl praktik, nepsal žádné teoretické pojednání o výchově, ale vychovával.
Byl zastáncem preventivního systému. Byl přesvědčen, že je mnohem lepší zlu předcházet, než napravovat jeho následky. Navíc věděl, že právě u mladých lidí, může tímto systémem dosáhnout dobrých výsledků.
Mnozí se báli, že když se bude s chlapci z ulice přátelit, nebudou ho respektovat a ničeho u nich nedosáhne. Don Bosco, dokázal opak.
Svou laskavostí, veselostí a stálou přítomností mezi nimi dělal divy. On měl rád je a oni zase jeho. Věděli, že mu nejde o peníze, kariéru nebo slávu.Pochopili, že mu jde o jejich štěstí. Nebylo to hned a nebylo to snadné.
Často se věnoval i těm, kterými druzí opovrhovali, nebo se jich báli. Mnozí z nich se stali jeho nejvěrnějšími spolupracovníky.
Děkujeme Kamilovi, že nám věnoval svůj čas a že nás provedl místem, kde je mnoho zajímavého. Přejeme mu, aby se mu dařilo a těšíme se na další spolupráci s ním. Také prosíme o modlitbu za Kamila.
