A je tu neděle 26.5. 2013 - slavnost Nejsvětější Trojice a také den, kdy je před námi posledních asi 15 km IX. pěší poutě z Prahy do Jeníkova. Jaký byl tento poslední den? O tom vám bude vyprávět následující reportáž.
Dřív než vyrazíme na cestu, je třeba po sobě ve škole také trochu uklidit, abychom se, dá-li Pán, měli za rok zase kam vrátit.
Tento nedělní den se k nám také připojují tři poutníci z Jeníkova a tak se náš počet zase pěkně rozrůstá. Bohu díky!
Jen počasí nám moc nepřeje. Ještě jsme ani nevyšly a už nasazujeme pláštěnky a nepromokavé bundy. Déšť je výdatný, ale my se nevzdáváme a vycházíme na posledních 15km směrem do Jeníkova. Chvíli se rozhodujeme zda jít po silnici nebo lesem, ale nakonec vítězí cesta lesem. Jednak je asi kratší než po silnici a jednak víme přesně kudy jít.
Společné ranní chvály se dnes nemodlíme, protože by naše zpěvníky ten déšť nevydržely, ale každý z nás se může modlit soukromně a asi tak i činní. Cesta lesem je chvílemi obtížnější, protože déšť zde zanechal také svoji stopu. Nám se však daří celkem dobře terén zvládnou a pomalu přecházíme na zpevněnou lesní cestu, kde se začínáme společně modlit růženec.
Chvílemi se snažím i fotit, ale nakonec to vzdávám, protože se mi mlží čočka na foťáku.
Po krátké přestávce na autobusové zastávce se vydáváme dál směrem na Křemýž, kde vždy bývá zastávka ve farním kostele, který shodou okolností je také zasvěcen sv. Petru a Pavlovi a kde už několik roků vždycky najdeme milé přijetí.
Jestli nás letos bude někdo čekat, to nevíme, a tak naše radost je dvojnásobná, když zjišťujeme, že kostel v Křemýži je nejen otevřený, ale dokonce je v něm možnost se napít i teplého čaje a je zde k dispozici i teplomet, u kterého je možné si trochu osušit svůj promoklý oděv. Někteří tuto zastávku využívají také k tomu, aby si opravili svoji obuv, která je od té dlouhé chůze znatelně unavená.
Po troše zahřátí se v kosetele modlíme opožděně ranní chvály a po nich pak vycházíme dál směr -JENÍKOV.
I přesto, že počasí nám nepřeje, je kousek za Křemýží vidět kostel sv. Petra a Pavla v Jeníkově. Zastavujeme se na tom místě a společně se modlíme. Někteří z nás se na tomto místě také vyzují a putují do Jeníkova bosky.
Dál pokračujeme v cestě jen s nejnutnějšími přestávkami, protože stále prší a celkově počasí je velmi chladné. Zastavujeme se ve Všechlapech a modlíme se společně na místě, kde dříve stávala kaple. Pak už nás za krátký čas otec Nik přivítá v Hudcově, což je farnost, která spadá pod Jeníkov. I zde se modlíme na místě zbořené kaple a vydáváme se do Lahoště, kde na nás čeká pani Horvátová a kde se v kapli modlíme bavorské litanie.
Po modlitbě se vydáváme na poslední 2km do Jeníkova. Je to zvláštní, ale jak se blížíme k Jeníkovu,tak někteří z nás mají ještě sílu zpívat a tak do našeho cíle pěšího putování, jimž je Jeníkov, vcházíme za zpěvu písní.
V kostele se nejprve modlíme u obrazu bolestné Panny Marie -Matky Důvěry a potom společně slavíme mši svatou, na kterou nás přijel podpořit i otec Jan od salesiánů z Teplic, a který měl také při mši svaté kázání.
Na mši svatou přišli i někteří místní a tak se naše řady opět rozrostly, i když na fotkách to moc nevypadá.
Před závěrečným požehnáním jsme společně zazpívali Tedeum. Potom jsme si udělali ještě závěrečnou společnou fotku, tentokrát v kostele u obrazu Panny Marie.
Místní ženy nás pozvaly na faru, kde na nás čekalo bohaté a dobré a hlavně teplé občerstvení. Pán Bůh zaplať všem, kdo se o to postarali. Otec Jan se s námi před jídlem pomodlil a požehnal tento pokrm a pak jsme se do něj s chutí všichni pustili.
A co říct na závěr této pěší poutě?
BOHU DÍKY! PÁN ŮH ZAPLAŤ VŠEM DOBRODINCŮM, KTERÉ JSME BĚHEM CESTY POTKALI.
BOHU DÍKY TAKÉ ZA POČASÍ. BOHU DÍKY ZA VŠECHNU SÍLU A MILOSTI, KTERÉ JSME NA TÉTO POUTI OBDRŽELI.
UŽ NYNÍ SE TĚŠÍME NA TU JUBILEJNÍ X. PĚŠÍ POUŤ Z PRAHY DO JENÍKOVA V ROCE 2014 A VŠECHNY VÁS NA NI ZVEME!
