Vrcholem liberalismu je násilnický světský stát, ve kterém náboženství nemá žádné smysluplné práva. Američtí představitelé církve lžou sami sobě, když si myslí, že "kolos" nazývaný homosexuální manželství se zastaví na bodu civilního svazku. Nebude to tak. Rychle poputuje přes soudní dvory do kostelů s požadavkem, aby ho všechna náboženství požehnávala.
Dánsko už vrhá stín budoucnosti, kde homosexuální manželství prorazilo do kostelů. Loni místní parlament schválil zákon, který povoluje všem luterským kostelům provádět obřad homosexuálního svazku. "Myslím si, že je velmi důležité dát všem členům církve možnost oddat se," prohlásil Manu Sareen, dánský ministr pro rovnost pohlaví. Neochotní biskupové musí vyhovět požadavkům ministrů, zda se jim to bude líbit nebo ne.
Podobná opatření sestavil Island a Švédsko. Odkdy je množství biskupů "připravených pošpinit si vlastní jméno" kvůli homosexuálním sňatkům a církve se staly "státními" církvemi, tlak vytváří v zemích novou situaci. A přece to může být poučné.
Tam, kde existuje homosexuální manželství, náboženská svoboda postupně mizí do bodu, kde si ministři musí vybrat mezi tím, zda budou sloužit jako figurky sekularismu, nebo čelit sociálnímu zapomenutí.
V Americe tento tlak nadobudne formu "diskriminace" církví, ztrátu finanční podpory vlády, povolení a účasti v programech. Nastane smrt náboženské svobody způsobena tisíci malých ranek tu a tam:
zrušení projevů náboženských představitelů na státních univerzitách, ztráta finanční podpory ze strany zdravotnických služeb, odmítnutí místních vlád pochopit církve, které neuznávají homosexuální manželství, zákon "nenávistného zločinu", který se vztahuje i na opozici vůči homosexuálním sňatkům a tak dále. To vše bude mít za následek tlak na církev, aby žehnala homosexuální svazky. Nebude potřebný zákon, který by donutil kněze a ministry předsedat homosexuálním sňatkům. Fiktivní zákon nepřímého vládního tlaku podvede lidí.
Během loňské kampaně Obama prohlásil, že náboženství bude stále svobodné, aby určovalo své vlastní "svátosti". "Nešlo to bez slov? Skutečnost, že Obama učinil takové prohlášení, může lidi vystrašit. Pokaždé, když politik řekne: "Neudělám ... (Doplňte si, co chcete) ", obvykle to znamená, že mu daná činnost běží po rozumu. Dokud Obama nemůže určovat svátosti pro náboženství, pokusí se ignorovat náboženství, které neurčují svátosti způsobem, který on považuje za "nediskriminační".
Obamův "respekt" pro tato náboženství je v rovnováze s jeho respektem pro politiku skautů. "Homosexuálové by měli dostat stejné příležitosti jako kdokoli jiný v jakékoliv instituci během své životní cesty," řekl Obama při výzvě, aby skauti akceptovali svého vedoucího-homosexuála. Zdůrazňuji Obamův výrok: každá instituce a životní cesta. Jistě pod toto označení bude zanedlouho spadat i církev.
Podle Obamova mínění by mu věřící měli být vděční, že nerozbil dveře kostela, násilně jim nevštěpují myšlenky o antikoncepci a nežádá kněze předsedat na homosexuálních svatbách. Takto si Obama představuje náboženskou svobodu. I tento malý prostor však může zaplnit zákony, které povolují vládě odměnit sekularizované náboženství a vyhýbat se těm tradičním.
Cílem homosexuálních manželství je vyčlenit křesťany na okraj, kde by byli pro společnost stejně nepodstatní jako rasisté. Zákon, aby kněží v kostelích předsedali homosexuálním manželstvím nemusí být schválen podle dánského stylu. Tentýž cíl může dosáhnout i trestná politická korektnost.
V relaci This Week na ABC George Stephanopoulos považoval za vhodné položit
kardinálu Timothymu Dolanovi otázku, byť nepřímým způsobem, zda katolicismus může akceptovat homosexuální sňatky lidí, kteří se v církvi cítí "nevítaní". "Co byste řekli homosexuálnímu páru, který miluje Boha i církev, ale líbí se a chce si založit věřící rodinu?" Bylo by hezké vidět Dolana zpochybnit rafinovaný předpoklad, kdyby například řekl: No tak, George, říkáte, že pokud církev nemiluje hřích , nemůže milovat hříšníky?
Místo toho, jak se zdá, Dolan přiznává, že média o církvi vyprávějí jako o nenávistné instituci. "Musíme udělat víc proto, aby bylo vidět, že naše obrana manželství není omezena pouze na útoky vůči homosexuálům. Připouštím, že jsme v tom nebyli příliš dobří, "snažil se opatrně obhajovat učení církve o manželství. Jeho pokus o utišení však nebyl úpěšný.
Homosexuální aktivisté si ho vzali na mušku, o čem svědčili novinové titulky jako například: "Kardinál Dolan ponižuje homosexuální vztah, církev by měla být pro něj více otevřená".
Fenomén homosexuálního manželství při pohledu na takové gesta pouze urychluje své tempo, přičemž civilní sňatek vidí jako jeden z kroků na dlouhé cestě k sekularizovanému státu, ve kterém náboženství obecně, a zejména katolická církev, utichne a ze strachu ustoupí.
Zdroj:
The American Spectator
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek, vydaný 23. 5. 2013, naleznete
zde.