V rubrice Zapomenutí svatí připomíná časopis Světlo sv. Rajmunda Nonnatuse, který ukazoval víru svým opravdovým životem.
Přišel na svět v Portello v Katalánsku
kolem roku 1200 a dostal
příjmení „Nenarozený“, protože
jeho matka před porodem
zemřela a lékař mu operací pomohl
na svět. Dlouho bojoval
s otcem o povolení vstoupit do
řádu Matky Boží na vykupování
křesťanských otroků. Do řádu
ho přijal sám zakladatel, sv. Petr
Nolaska, kterého pak po noviciátě
a kněžském svěcení dvakrát
provázel do muslimských oblastí,
kde vykupovali křesťanské otroky.
Když při třetí výpravě vydal
všechny peníze, prodal sám
sebe za několik křesťanů, kteří
nejvíce trpěli, a bylo nebezpečí,
že zradí víru. Jako otrok navštěvoval
nejvíce ohrožené souvěrce
a dodával jim statečnost, trpělivost
a naději. Za svou apoštolskou
činnost byl několikrát krutě
týrán a muslimští otrokáři ho nechali
naživu jen proto, že čekali
za něho bohaté výkupné. Když
získal pro křesťanství dva urozené
muslimy, deset vzdělaných
židů a několik muslimských rodin,
měl být zaživa naražen na
kůl. S ohledem na očekávané
výkupné byl ponechán naživu,
ale nelidsky ztýrán. Soudce nařídil,
aby mu propálili oba rty
a ústa opatřili zámkem, který
mu pak odebírali jen při přijímání
pokrmu.
Tak byl držen osm měsíců
ve vězení. Jeho příkladnou pokorou
a trpělivostí byli souvěrci
dojati ještě více než jeho kázáním.
Papež Řehoř IX. ho ještě
v okovech jmenoval kardinálem.
Nakonec ho spolubratři vykoupili.
V Barceloně ho slavně uvítali.
Světec bydlel ukryt ve své cele
a oblékal se dále jako prostý
řeholník. Papež jej však povolal
do Říma. Cestou Rajmund následkem
útrap v otroctví v Cordobě
těžce onemocněl. Protože
nebyl k dispozici kněz, posloužil
mu podle legendy viatikem anděl
oděný v řeholním rouchu. Poděkoval
za všechny přijaté milosti
a zesnul v Pánu 31. srpna 1240.
Podle Proprium Sanctorum IV.
-lš-