
Promluva jáhna Ladislava Kince ze 4. neděle velikonoční na téma Věčný život, nebe, dobrý Pastýř.
        
Bratři a sestry, 
naše Církev má za sebou událost, která měla být jedním z vrcholů letošního roku, kdy slavíme 1150 roků od příchodu svatých Cyrila a Metoděje do naší vlasti. Tou událostí byla národní pouť duchovních na Velehrad. Tuto událost jsme prožili v lesku a bídě současných služebníků Krista a Církve. Nejvíc mě v programu zasáhly dvě věci, které se pokusím spojit s poselstvím dnešního Božího Slova a týdne modliteb za nová duchovní povolání.  
a) Divadelní představení jednoho brněnského souboru, v kterém tři herci mistrně zahráli obrazy ze života jednoho z našich velkých kněží – Mons. Antonína Huvara, který byl 10 let vězněn a mučen v době, kdy v naší zemi vládli komunisté. Za co byl potrestán? Pracoval s mládeží – snažil se mladé lidi vést jako dobrý pastýř k Bohu, do nebe – skrze život víry.  Bylo to představení – svědectví o víře, věrnosti povolání, pravdě a Bohu.  Kdybych měl tu moc, tak bych toto představení objednal do místního kulturního domu a s patřičným komentářem daroval lidem, zvláště mladým -  k poučení a povzbuzení.
 
b) Slova z přednášky jednoho z našich nejuznávanějších kněží – dobrých pastýřů současnosti – pro nás hlasatele Božího Slova – snažil povzbudit slovy Pána Ježíše: „Petře, chci ti něco říct.“  To říká Pán Ježíš pastýři první Církve Petrovi, ale také každému z nás. 
Přemýšlíš nad tím co tobě chce Pán Ježíš říct dneska svým slovem ?!?  Co chce Pán Ježíš říct tvými ústy těm, kteří budou dnes v kostele?!? 
     Dnes máme uvažovat o dvou věcech – jedna je veledůležitá, druhá nás má k první přivést: Věčný život (nebe) a prosba o nová duchovní povolání.   
   Zemře člověk – pokřtěný katolický křesťan. Přijde k nebeské bráně a odvážně na ni zaklepe.  Po chvíli ji svatý Petr otvírá se slovy: „Co si přeješ synu?“- „Jdu do nebe.“ – „To nejde tak lehce, jakýpak byl Tvůj život, čím jsi naplnil čas svého života?“ – „Chodil jsem v neděli do kostela.“ – „Tím jsi plnil jen svou povinnost, ale cos udělal z lásky?“…….Člověk musel dlouho přemýšlet, ale potom se usmál, našel: „Dal jsem 50 Kč na tříkrálovou sbírku a do sbírky Diakonie jsem dal oblečení, které jsem už nenosil.“ Svatý Petr se zamyslel a zavolal anděla spravedlnosti se slovy: „Dej mu padesát korun a jeho staré oblečení“ Když to anděl udělá, zavírá Petr před tím člověkem nebeskou bránu – navěky.  
   Bratři a sestry – naše zem a Církev trpí nedostatkem kněží a Bohu zasvěcených osob.  V kněžských seminářích a řeholních noviciátech je spousta volných míst.   
 
   V jedné škole, když jsem dětem nabídl vypracování užitečného úkolu, dostal jsem od mluvčího třídy otázku:  „Pane jáhen je to povinný, musíme to udělat?“
   Nemalá část lidí současnosti vyvíjí poměrně velkou snahu vyhnout se plnění svých povinností, natož aby vykonali něco z lásky, bez nároku na okamžitou odměnu. 
   Jak by to dopadlo, kdyby svatí Cyril a Metoděj na žádost knížete Rostislava a císaře Michala řekli: „Je to povinný jít na Moravu, k těm negramotným lidem? 
 Musíme?
 
   Jak by to dopadlo, kdyby stejně odpověděla sv. Matka Tereza, sv. František, sv. Mikuláš, sv. Vavřinec a zástupy všech svatých a andělů? A nejen svatých, ale všech lidí, kteří vykonali a dělají něco dobrého a prospěšného pro druhé nezištně?  
   Pane Ježíši Kriste, děkujeme Ti za dobré pastýře a za dar víry. Děkujeme Ti za každou příležitost vykonat dobro.  Prosíme Tě – přijmi naše modlitby a oběti a daruj nám nová a trvalá duchovní povolání, která tato společnost tak velmi potřebuje – AMEN.