O víře Bible mluví v různých souvislostech s důrazem a významem. Nejenom jako o
víře o Bohu, která sama o sobě ke spáse nestačí, ale zdůrazňuje i její další aspekty. Víra není pouhý myšlenkový akt, ale má i jiné významy, často vyjádřené předložkami jako
víra "do" ..., víra "na" ..., víra "k" ... - a opravdu to není jen hraní se slovy! Možná budete překvapeni.
O víře Bible mluví v různých souvislostech s důrazem a významem.
SPASITELNÁ VÍRA
Především je nutno říci, že existuje spasitelná víra. To je ta víra, o kterou jde, víra v základním smyslu. K výrazu „víra“ Bible často připojuje různé předložky, aby přiblížila, co spasitelná víra je.
Spasitelná víra podle Bible v podstatě znamená „vydání se“. Proto je aktem rozhodnutí. Zároveň víra
znamená „důvěru“, kterou je popisováno nové životní zaměření křesťana.
Víra také znamená „spolehnout se na někoho“.
Tato víra se spoléhá na Boha, že je mocen učinit neobvyklé, ba dokonce nemožné.
Navíc
víra v Bibli znamená totéž jako „jistotu“ a „vnitřní ujištění“. Tentýž pojem má mimo jiné význam jako „podání ruky“ a „slib“.
Dříve, když lidé něco stvrzovali, podali si ruku. Tím člověk něco slíbil.
Biblická víra tedy není pouhý myšlenkový akt. Vyjadřuje osobní vztah, který právě jako zasnoubení, předznamenává současnost i budoucnost. Obsahuje osobní závazek věrnosti a poslušnosti.
Řecké slovo, které překládáme jako „víra“ – PISTIS – má podobný význam jako „
cesta“. Víra je cestou k pravému cíli. PISTIS má i význam „věrnosti“. Proto si vykladači na některých místech Písma nejsou vůbec jisti, mají-li překládat „víra“ nebo „věrnost“, například
„ne všech jest víra“ (2Sol 3,2). Většina nových překladů říká:
„Věrnost není věc každého“. Tím toto místo nabývá smyslu a zapadá do souvislostí. Chce nám říci, že ne všichni zůstanou v pokušeních věrní.
Několik poznámek nám pomůže, abychom lépe porozuměli životu víry, jako takovému.
a)
Ve Skutcích 20,21 čteme o PISTIS EIS, a to vlastně znamená
„víra do“:
„ Naléhal jsem na Židy i Řeky, aby se v pokání obrátili k Bohu a u v ě ř i l i do našeho Pána Ježíše.“(doslovný překlad podle řeckého textu – pozn.překl.).
Tato formulace se nám po jazykové stránce nelíbí, ale ukazuje, co je pravá spasitelná víra.
Spása nepřichází skrze víru o Ježíši Kristu (tj. o jeho existenci), nýbrž skrze víru, která nás přivede d o Ježíše Krista a jeho spasení. Zdá se, že to je jen slovíčkaření, a přece je to velmi důležité.
Přiblíží nám to zkušenost jednoho křesťanského odborníka. Slyšel kázání, ve kterém kazatel řekl:
„Musíš se dověřit do Krista. Věřit pouze o něm, to nestačí. Kdo věří pouze o něm, zůstává venku a je ztracen. Jen ten, kdo se prostřednictvím víry dostane do Krista, je spasen. Noe nebyl spasen na korábu, ale v něm.“
Obchodníka to fascinovalo. Hned následující ráno vydal svědectví o této pravdě zřízenci, který obsluhoval výtah. Ten se zlobil a řekl: „Co je to za teologickou vychytralost. Mám přece svou víru. Co má za význam „o“ nebo „do“, na tom vůbec nezáleží!“ Večer obchodník zase přišel k výtahu. Onen zřízenec měl ještě službu. Otevřel dveře a obchodníka zdvořile zval, aby vstoupil. Ten však nevešel dovnitř, nýbrž zůstal stát venku. Zřízenec se udiveně ptal: „ Nechcete jet nahoru?“ „Ale ano“,odpověděl obchodník, „věřím všemu o výtahu, o jeho kvalitě, a také že mě zaveze nahoru.“ „No prosím, tak přece vstupte dovnitř!“ „Ne“, zvolal obchodník, „věřím o něm, a to přece stačí, abych se dostal nahoru.“ Zřízenec hněvivě odpověděl: „Dobrá, když jenom věříte o tom, že vás výtah doveze nahoru a nevstoupíte, pak tu budete stát zaručeně ještě zítra ráno!“ Nyní obchodník vstoupil. Na pozadí toho, co se právě stalo, znovu zřízenci svědčil, a tentokrát nalezl otevřené uši pro pravdu, že přece jen
záleží na tom, zda věříme o Kristu nebo do Krista. Vysvětlil mu, že člověk musí do spasení vstoupit. Teprve pak je zachráněn. Zřízenec to pochopil. Poznal, že to není jen slovíčkaření.
Víra, která vede ke spasení, je víra do Krista.
Velkou bídou takzvaného křesťanstva je, že zhruba 90% jeho příslušníků věří nějak o Kristu, ale nejsou uvnitř.
b)
Spasitelná víra se také nazývá PISTEOS ÉN, a to znamená
„víra v…“ Je to víra, která se nalézá v nějaké věci, nebo se v nějaké věci zjevuje, která je někde doma, která je uvnitř nějaké věci. Čteme k tomu
Římanům 3,25:
„Jehož Bůh vydal za smírce, skrze víru v krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své skrze odpuštění předešlých hříchů“.
Říká se tu: „skrze víru v krvi jeho“, to znamená, že tato víra žije v nějakém určitém životním elementu (krvi nebo duchu).
Protože zůstává v tomto elementu, zůstává živou, spasitelnou vírou. Být křesťanem znamená „žít v tomto spasení“ a „být v Kristu“. Jako ryba žije trvale ve vodě, tak křesťan žije trvale „v krvi, Duchu, v Kristu“.
c)
Spasitelná víra je nám přiblížena také pomocí jiných předložek. Nový zákon o ní mluví také jako
o „víře na“ – PISTEOS EPI.
Tato víra na něčem staví. Můžeme říci, že je to víra se základem.
Je odpovědí na Boží výzvu. Následuje po obrácení.
Tuto víru nemůžeme převzít či přejmout. Spasení přináší pouze víra, která stojí na spasitelném základě.
d)
Další předložka ukazuje opět jiný důraz spasitelné víry: PISTIS PROS –
„Víra k“ , jak je to formulováno v základním textu.
Spásná víra je víra zaměřená k cíli. Staví celý život pod hledisko konečného cíle. Čteme o tom v 1.Tesalonickým 1,8: „Od vás se pak slovo Páně rozeznělo nejen po Makedonii a Acháji, ale o vaší víře směřující k Bohu se ví všude, takže není třeba, abychom o tom vůbec mluvili.“ (upraveno – pozn. překladatele)
Spasitelná víra je orientována na cíl, „k Bohu“. Víra, která nevede k Bohu, je bezcenná. Oddělení od Boha má být přece překonáno ospravedlňující vírou. Tak to čteme v epištole
k Židům 11,6:
„Přistupující k Bohu věřiti musí…“ a dále se říká, že
bez víry není možné líbit se Bohu. Kdo tvrdí, že má také správnou víru, musí si nechat líbit otázku: Žiješ skrze tu víru v obecenství s Bohem?“
Spasitelná víra má tedy různé důrazy. Mnohdy by bylo dobré, kdybychom v evangelizačních biblických hodinách bezradným lidem ukázali, co spasitelná víra vlastně znamená.
Druhou část pojednávající o víře jako o ovoci Ducha, jako věrouce a také o víře, která je vlastně bezcenná, naleznete v článku:
O víře a daru víry z pohledu Bible (2. část)
&&&+-+@&&&
Převzato z knihy:
Reinhold Ulonska: Duchovní dary v učení a praxi - jak používat charismata Ducha svatého, 180 str.
6. kapitola: O víře a daru víry, str: 51-54
(Na těchto stránkách vydáno 21. 4. 2013
31. 3. 2018 / 8983 přečtení)
