Začátkem týdne jsem s otcem Františkem vyjela do adoptivní farnosti Jeníkov. A jaké to bylo?
Především to bylo krátké, protože jsem tam mohla být pouze necelé dva dny. Přijeli jsme v pondělí v poledne a tak jsme hned poobědvali a pustili se do práce. Všude, kam lidské oko dohlédlo, na něj koukala práce. Bylo nesnadné vybrat, co je nejdůležitější. Protože jsme si však v Praze vypůjčili vertikutátor, zamířili jsme pracovat na zahradu. Nejprve jsme shrabali listí a otec František se pustil do vysekávání starých keřů, které nám na zahradě překážely.
Na faře zatím pracovali dva instalatéři, kteří nám v kuchyni předělávali odpad na vodu a sekaly nový přívod pro plyn.
V 17:30hod.jsme se pak sešly na adoraci v kostele a v 18:00hod.byla bohoslužba slova, kterou měl otec František, neboť jsme slavili přesunutou slavnost „Zvěstování Páně“.
Potom jsme na faře společně povečeřeli a někteří z nás odešli spát.
V úterý ráno byla opět bohoslužba slova ve farním kostele a po ní následovala půlhodinová adorace.
Poté jsme na faře společně posnídali a opět se vydali na zahradu. Tentokrát se k nám přidala i Simona. Práce nám šla docela od ruky. Do vytrhaly se kořeny od keřů a potom jsme tam přesadili keře s rybízem.
Já jsem pracovala s vertikutátorem a zarovnávala terén na zahradě. Slečna katechetka připravovala záhonky, aby na nich s dětmi potom mohla něco pěstovat. V poledne jsme se společně pomodlili modlitbu Vesel se nebes královno.
Kolem 13:00hodiny jsme pak šli na společný oběd a po něm jsem ještě jela koupit semeno trávy, abychom s tím doplnili volná míst na zahradě. Pak už jsme jen s otcem Františkem zalili zahradu a já se pobalila a vyrazila směr Brno.
Otec František ještě zůstal v Jeníkově do středy, kdy během ní zadělával omítkou díry po nových rozvodech vody a plynu. Za jeho obětavost a pomoc mu patří
velký DÍK!!!
