Neděle Božího milosrdenství 7. dubna 2013 na hoře Boričky:
"Děti buďte světlem těm, kteří tápou v temnotách, buďte pomocnou rukou těm, kteří bloudí a nevědí kudy jít. Proto, děti, buďte neustále v naší přítomnosti, proste o všechny potřebné dary, abyste svědomitě mohly plnit poslání, které vám bylo dané. Modlím se za vás, modlím se s vámi."(Královna pomoci)
O první neděli po Velké Noci, v neděli Božího Milosrdenství, 7. dubna 2013, se konala pravidelná prvonedělní pouť ke Královně pomoci na horu Boričky v Dechticích.
K modlitbám s Královnou pomoci přišlo několik stovek poutníků, mezi nimi i autobus filipínských poutniček z Vídně.
Přítomné přišel pozdravit a požehnal jim o. Marek Török, OFM cap
Vizionáři na hoře Boričky připomněli poselství Panny Marie, týkající se velikonočních svátků:
Moje děti, přinesla jsem Vam požehnání od vzkříšeného Krista, ať jeho láska a sláva zazáří ve vašich životech. Děti, Ježíšovo srdce je otevřené pro vás a pro vaše rodiny, pro všechny ubohé a nemocné. Proto vás dnes zvu, abyste přišly k Ježíšovi, k prameni milosrdenství se vším, co váše srdce naplňuje. A nezapomeňte děti, že skutečným naplněním je Ježíš sám. Děti čekám vás u mého Syna, velmi vás miluji.
Video - TV OROL
Zjevení Královny pomoci,
Dechtice, 7.dubna 2013
Po modlitbě Korunky k Božímu Milosrdenství, v polovině druhého desátku slavného růžence (ve 13,12h.), přišla Panna Maria, setrvala s vizionáři při modlitbách 12 minut.
Boží náruč
Meluš Rudolf (Krnča):
"Na tento den Božího milosrdenství, bychom se měli vážněji připravit, také na setkání s Pannou Marií a Ježíšem. Chodím do Dechtic už mnoho let a mnoho mi to dává v životě, hlavně co se týče upevnění ve víře. Měli by se nad tím zamyslet, protože nastal dost velký úpadek. Nejen věřící, ale i církev upadá. Přestože je možnost knih, vzdělávání, je třeba sáhnout.
Jistě, že jsem se snažil spolu s manželkou upevňovat víru v rodině, a proto velmi děkuji Bohu a Panně Marii, že už i vnoučatům můžeme předávat víru a můžeme jim být spolu s manželkou, synem a dcerou dobrým příkladem.
Na povzbuzení bych řekl jen to, že Bůh nás příjme v kteroukoli chvíli, a jeho náruč je otevřená pro každého, jen se třeba vydat do Božích rukou. "
Pokoj a nadhled
Mgr. Mária Gaborová (Bratislava):
"Určitě mezi materiálním a duchovním světem je velký rozdíl, duchovní svět nás velmi obohacuje o jiný rozměr v životě. Je to Boží láska, klid a nadhled.
Rodiče mi sice odevzdali víru, ale člověk potřebuje k životu, aby zažil a měl zkušenost s Bohem. Byla jsem vícekrát v Medžugorji a tam jsem zažila zkušenost s Bohem, a proto i tato setkání s Pannou Marií mě povzbuzují opravdové víře v Boha. Dnes jsem tu i s kamarádem, který také touží více poznat Boží lásku.
Úmyslem mé dnešní pouti je vyprosit si rozpoznání Boží vůle v mém životě a umět ji přijmout. Také bych chtěla hlouběji poznat roli Panny Marie v dějinách spásy, modlit se za rodinu, mé okolí a také za nevěřící. Je den Božího milosrdenství a já věřím, že Bůh vyslyší mé modlitby a že mi při tom pomůže i Panna Maria. "
Odložme strach
Jozef Šváb (Brno)
"Moje myšlenka je upřena na Boží milosrdenství, které je na nás všech vylité až do krajnosti, Pán Ježíš nám to dává zakusit v plnosti. Jeho láska je vylita plně a my jsme obdarováni, můžeme tuto lásku předávat bližním a tak splácet lásku a milosrdenství, které jsme dostali od Pána Boha. Bůh touží, abychom se milovali a navzájem si odpouštěli a proto ho i dnes prosme, abychom to díky jeho milosti dokázali, úplně se mu odevzdejme.
Je to jeho čas, čas jeho milosti a my tento jeho dar tak velmi potřebujeme, odložme strach a nebojme se svědčit o Boží lásce a jeho dobrotě.
Bůh chce skrze nás konat velké věci. Ať nám je Panna Maria příkladem, bez Boží milosti nic nezmůžeme a proto čerpejme z pramene Božích milosti ".
Slib, sv. Josef a autobus
Regina Fichtinger (Vídeň):
"Přišla jsem do Dechtic v roce 2010. Modlili jsme se během zjevení k Panně Marii. Když tu byla přítomna Panna Maria, pocítila jsem v mém srdci opravdovou lítost nad mým způsobem života. Tehdy jsem z vděčnosti slíbila Panně Marii, že přijdu sem 9 krát na pouť. Ale nemám auto, ani řidičák, a ani jsem nevěděla, jak se sem dá přijet a 9 krát to zopakovat. Panna Maria poslala 8 krát někoho s autem, vždy se někdo našel.
Na poslední krát se vlastně nikdo nenašel, kdo by sem jel. Modlila jsem se k Panně Marii, co vlastně ode mne chce a jestli mám zorganizovat nějaký poutní autobus. Všechny autobusy byly velmi drahé a znovu jsem se začala modlit, k Svatému Josefovi, aby poslal nějaký levnější autobus. Svatý Josef našel autobus, ale nebyli žádní poutníci. Začala jsem se tedy modlit k Panně Marii, že potřebujeme poutníky, a autobus se najednou naplnil. Od té doby sem jezdíme každý měsíc. "
Maria voní květy
Doris Maale (Vídeň):
"Jsme aktivní Mariánské společenství, žijící toho času ve Vídni, Pocházíme s Filipín.
Když jsme byli osloveni přijet sem do Dechtic, rádi jsme to přijali, přijelo nás 30. Když jsme sem přijeli, do tohoto prostředí u kříže, cítili jsme během modlitby svatého růžence, který jsme se i my modlili, vůni květů.
Jsme velmi povzbuzeni touto skutečností, to svědčí o tom, že Panna Maria zde byla."
(Mária Víziková, anse)
Převzato z
www.magnificat.sk,
článek, vydaný 12. 4. 2013, naleznete
zde.
