Převzato z
http://www.theofil.cz/
Událost Zvěstování Páně rozvádí ve svém kázání velký "mistr slova" Antonín Paduánský (1195-1231), italský světec a slavný kazatel z řádu menších bratří.
Maria - zářivá duha
sv. Antonín Paduánský
Maria byla při početí Božího Syna „zářivou duhou". Duha vzniká, když slunce vstoupí do oblaku, a jsou v ní čtyři barvy: sazová, blankytná, zlatá a ohnivě rudá. V tento den vstoupil Boží Syn, Slunce spravedlnosti, do oblaku, tedy do lůna slavné Panny, a ona se stala jakoby duhou, znamením smlouvy, pokoje a smíření mezi Bohem a hříšníky. V knize Genesis čteme: „Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí" (Gen 9,13).
Vzpomeň si, že oblaky byly dva: Boží hněv a hřích člověka. Bůh a člověk bojovali mezi sebou. Bůh mečem svého hněvu zranil člověka a odsoudil jej na smrt; člověk mečem své viny smrtelně zhřešil proti Bohu. Když však do Panny vstoupilo slunce, nastal pokoj a smíření, neboť sám Bůh a Syn Panny dal náhradu Otci za vinu člověka a zastavil svůj hněv, aby člověka již neranil. Tyto dva oblaky jsou nazvány „slávou", neboť byly rozptýleny „slávou" Panny.
Sazová barva duhy je symbolem Mariiny chudoby, blankytná její pokory, zlatá její lásky a ohnivě rudá jejího plamene, kterým však není meč, co rozděluje a narušuje, ale její neporušené panenství. O této duze hovoří Sírachovec: „Pohlédni na duhu a dobrořeč tomu, kdo ji vytvořil: je velmi krásná ve svém lesku. Obepíná nebe v oblouku své nádhery" (Sír 43,11-12). Hleď na duhu, to znamená pozoruj krásu, svatost, vznešenost blahoslavené Marie, a veleb srdcem, ústy a skutky jejího Syna, který ji takovou stvořil. Je opravdu nádherná v lesku své svatosti, nad všechny Boží dcery. Ona ovinula nebe, obklopila božství slávou, to znamená slavným lidstvím.
Tebe tedy, naše Paní, jediná naděje, prosíme, osvěť naši mysl leskem své krásy, očisť ji nevinností své čistoty, zahřej ji teplem své přítomnosti. Usmiř nás se svým Synem, abychom mohli dosáhnout záře jeho slávy. Nechť nám to udělí ten, který dnes, při andělském zvěstování, chtěl vzít na sebe slavné tělo a zůstat zavřený devět měsíců ve tvém lůně. Jemu buď čest a sláva na věky věků. Amen.
(Antonín Paduánský, Kázání na Zvěstování Panně Marii (1), I,6. Na základě slovenského překladu in Antonín Paduánsky, Kázne, Serafín, Bratislava 2008, s ohledem na latinský originál a italský překlad přeložil Lukáš Drexler.)
Převzato z
http://www.theofil.cz/,
článek naleznete
zde.
