(Církevně schválené)
"Já, sestra Faustina, byla jsem z Božího rozkazu v propastech pekla, abych mohla dosvědčit duším, že peklo skutečně existuje"
"Dnes jsem byla
v propastech pekla, doprovázená svým anděl strážným.
Je to místo velkého trápení. Jak strašně velká je jeho rozloha a jak velká rozličnost muk, které jsem tam viděla!
První strašlivou mukou v pekle je ztráta BOHA!
DRUHOU neutuchající mukou je ustavičná výčitka svědomí!
TŘETÍ nesnesitelnou mukou je vědomí toho, že úděl se už nikdy nezmění!
ČTVRTOU palčivou mukou je oheň, čistě duchovní, zapálený spravedlivým Božím hněvem!
PÁTOU deptající mukou je stálá tma a strašně dusivý zápach. A ačkoli je tam tma, všichni zavrženi se tam navzájem vidí. Satani i zavržené duše vidí všechnu nepravost a zlobu jak na sobě, tak i na jiných!
ŠESTOU mukou je neustálá společnost Satana.
SEDMOU mukou je strašné zoufalství, šílená nenávist BOHA, pusté zlořečení, proklínání, rouhání.
Všemi těmito mukami trpí stejnou měrou všichni zavrženi, ale to ještě není konec všemu trápení. Jsou ještě určitá muka, kterými trpí
zavrženi každý sám za sebe, a jsou to muka smyslů. Každá z těchto duší
čím hřešila zde na světě, tím je v pekle trestána, a to takovým
strašným způsobem, že to není možné popsat.
Jsou to hrozné bolesti, v nichž jedna muka se liší od druhé.
Byla bych hrůzou umřela, když jsem viděla ta hrozná muka, kdyby mě přitom nebyla podpořila Boží všemohoucnost! "
"Ať každý hříšník bere na vědomí: jakými smysly kdo na zemi se prohřešuje, takovými bude trestán po celou věčnost! Piš o tom z Božího rozkazu, aby se žádná duše nemohla vymlouvat, že peklo není, že tam nikdo nebyl, a proto se ani neví, jak tam je! "
"Já, sestra Faustina, byla jsem z Božího rozkazu v propastech pekla, abych mohla dosvědčit duším, že peklo skutečně existuje!
O tom sice nemohu teď mluvit, ale mám příkaz od Boha, abych to sestavila písemně. Satani mě proto nenáviděli, ale na Boží příkaz mě museli poslouchat.
To, co jsem napsala, je jen slabým stínem toho všeho, co jsem tam viděla.
A zvlášť jsem poznala jedno: v pekle je nejvíce těch duší, které neuvěřily, že peklo skutečně je!
Když jsem přišla k sobě, nemohla jsem se uklidnit z toho zděšení, jak tam duše strašně trpí.
Proto se nyní tím vroucněji modlím za obrácení hříšníků a ustavičně pro ně vyprošuji od Boha milosrdenství!"
Ze záznamu 17. II. 1937. Ježíš říká:
"Duše hynou navzdory mému hořkému utrpení! Dávám jim už poslední naději na záchranu: Moje svaté milosrdenství! Když se neponoří s klaněním se do mého milosrdenství, zahynou navěky!
Sekretářko mého milosrdenství, neboť strašný den je blízko, den mé spravedlnosti! "
Pán mi řekl:
"Ztráta každé duše mě pohrouží do smrtelného smutku! Nadevšecko mě potěšíš, když se budeš modlit za hříšníky. Nejmilejší modlitba u mě je modlitba za obrácení hříšných duší. Věz, moje dcerko, že tato modlitba je vždy vyslyšena."
"Znovu ti připomínám, moje dcerko:
Kolikrát slyšíš odbíjet třetí hodinu, ponoř se celá do mého milosrdenství a oslavuj ho! Vzývej jeho všemohoucnost pro celý svět, zvláště pro ubohé hříšníky, však právě v tu chvíli mé umírající Srdce na Kříži zůstalo dokořán otevřené pro všechny duše. V této hodině vyprosíš všechno pro sebe a také pro druhé. Však v tuto hodinu se dostalo milosti celému světu tím, že milosrdenství zvítězilo nad spravedlností!
Dcerko moje, pokud ti to jen povinnosti dovolí, snaž se v tu hodinu vykonat pobožnost Křížové cesty! Pokud ti to není možné, tak vejdi alespoň na chvilku do kaple a uctívej moje Srdce v Nejsvětější Svátosti, které je plné milosrdenství! Pokud však nemůžeš vejít ani do kaple, postůj chvíli a pohrouži se v modlitbu tam, kde zrovna jsi, alespoň na kratičkou chvíli! "
(An. Episc. Auxilia. Varšava. 11. IV. 1949 Z deníku sv. Sestry Faustiny)
Převzato z
www.magnificat.sk,
článek, vydaný 6. 4. 2013, naleznete v souboru článků
zde.
(Na Fatym.com vydáno 8. 4. 2013; 15. 5. 2017 - 15979; 5. 10. 2019 - 21816; 18. 4. 2020 - 22844 přečtení)
