Nová studie, za níž stojí
Vitae Foundation, se pečlivým vědeckým přístupem zaměřila na zjištění,
co vede ženy k tomu, aby si své dítě ponechaly, daly k adopci nebo se rozhodly pro potrat. Objasnila, co ovlivňuje jejich rozhodování, které ženy jsou nejvíce náchylné ke změně svého názoru, jaký odkaz a od koho by zranitelné ženy chtěly slyšet.
Místo soustředění se na kolísavé veřejné mínění se studie soustředila spíše na ovlivnění žen uvažujících o potratu (abortion Vulnerable women) prostřednictvím odkazu podporujícího jejich instinkt chránit dítě, a ne svěřit svůj život lékaři provádějícímu potraty.
Samotná studie (lze ji stáhnout z původního článku
zde),
je plná empatii vzbuzujících popisů úzkostí, emocí a logiky podaných v první osobě - někdy legitimních, často i iracionálních - žen stojících tváří v tvář neočekávaným těhotenstvím. A právě tato
empatie, jak prokázala studie, je zapotřebí k tomu, aby bylo možné tyto ženy pochopit a pomoci jim překonat problematické těhotenství.
Za prvé, studie rozlišuje ženy, které jsou pro-potratově smýšlející (abortion-minded women) - v nichž se setkává "soustředění spíše na problémy vlastní identity než na to, co je dobré a zlé" - od žen, které uvažují o potratu, cítí se provinile a více se zabývají tím, co je "správné a nesprávné".
V rámci druhé skupiny, tedy mezi ženami, které uvažují o podstoupení potratu, jsou ženy, které si uvědomují lidskost dítěte v děloze. Studie dospěla k závěru, že "ženy, které jsou přesvědčeny, že potrat je vražda, a přesto se pro něj rozhodnou, budou trpět pocity viny a lítosti po celý zbytek svého života". To zároveň podporuje zjištění studie o důležitosti po-potratových služeb a podpory jako jsou Rachel 's Vineyard a projekt Rachel.
Pokud jde o prevenci potratů,
studie doporučuje, aby se snahy pro-life aktivistů zaměřily spíše na ženy, které uvažují o potratu, než na ženy, které jsou pro-potratově smýšlející. Měly by v nich probudit "silnou potřebu zachovat si svůj charakter" a přesvědčení, že jsou "dobrými lidmi, kteří dělají správné věci".
Zde přichází na scénu "psychologické jádro" výzkumu. Charles T. Kenny, Ph.D. a Paul Dr.Swope, autoři studie, přišli k tomuto závěru:
"Ženy, které nechtěly otěhotnět, donosí dítě až do porodu, když vina zvítězí nad hanbou, když cítí, že těhotenství neznamená konec jejich vlastního současného a budoucího já, a že nenarozenému dítěti bude lépe naživu, než kdyby bylo mrtvé. "
Z tohoto odvodili závěr, že pro-life odkazy a marketing se musí zaměřit na překonání studu, který tyto ženy cítí kvůli" neplánovanému těhotenství "a na doživotní následky, které je budou provázet po zabití jejich vlastních dětí.
Část výzkumu se zabývá i otázkou,
jaký by měl být člověk, kterého si tyto ženy vyslechnou. Výzkumníci ho označili jako
"obdivuhodnou ženu". "Neodsuzuje, je starostlivá, soucitná, dobrá posluchačka, umí povzbudit, překonala překážky ve svém vlastním životě, je přátelská a umí si život efektivně zorganizovat."
"Některé z dotázaných žen také uvedly, že obdivuhodná žena nedává nechtěné rady," jemně dodali autoři.
Nadace, která provedení výzkumu zadávala, už zakomponovala tyto výsledky do svého marketingu a školících programů.
Aktuální televizní reklama, kterou tato organizace natočila, poukazuje na výsledky studie:
[Žena, Afroameričanka stojí sama, cítíc velký strach. Hlas v pozadí říká:] "Byla jsem to já, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Opravdu se to na mě sesypalo. Můj přítel mě posílal na potrat. Moji rodiče mi vysílali smíšené signály. Každý věděl, co bych měla udělat, jen já ne. Pak jsem si promluvila s lidmi, které jsem ani neznala. Byli milí, starostliví a soucitní. Pomohli mi udělat rozhodnutí, se kterým můžu žít [ukázka malé dítěte, které se před ní hraje]. Možná pomohou i vám. Zavolejte jim ještě dnes. "
Přitáhnout ty správné lidí s přesvědčivým odkazem "za život" je pro pro-life zastánce prvořadé. Většina času a peněz tohoto hnutí se používá na rozvíjení přesvědčivých argumentů a materiálů, se kterými se předstupuje před kongresovou lobby, dále na kampaně v sociálních médiích, aby se vyvážilo pro-potratové zaměření v mainstreamových médiích, a také na literaturu, která je určena vysokoškolákům . Působivý odkaz a marketingové snahy už prošly dlouhou cestu konfrontace průměrného občana s realitou potratu, navzdory jeho neznalosti a apatii.
Vitae Foundation slibuje, že výsledky studie nebudou použity pouze na reklamní kampaně, ale také pro poradce v těhotenských centrech, veřejné řečníky, pedagogy, zdravotnické profesionály, pro-life literaturu, na fundraising a marketing, jakož i pro běžného muže a ženu, kteří jsou důvěrníky, přátelé nebo členové rodiny, která uvažuje o potratu.
Johanna Dasteel
Zdroj:
www.lifesitenews.com
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek, vydaný 31. 3. 2013, naleznete
zde.
