Z 5. kapitoly knihy
Mežugorje a rodina od dr. Marka Miravalle,
o které jsme psali v článku
"Jak žít v rodině medžugorská poselství ?" - (klikněte na nadpis)
Některé konkrétní oblasti, možnosti, v rámci kterých se rodiny mohou postit společně. (sladkosti, maso, televize, spánek, slavení)
Praktické rady pro půst v rodině
Zmíním se o některých konkrétních oblastech, určitých možnostech, v rámci kterých se rodiny mohou postit společně (a za normálních okolností jsou rodiče více velkodušní než děti).
Které jsou to ty oblasti, ve kterých se můžeme začít ve středy a pátky postit společně jako celá rodina?
Sladkosti
Především začneme odříkáním si sladkostí – pátky a středy bez „pochoutek“. Našim dětem zde tlumočíme myšlenku, že vůči ostatním údům Kristova těla máme duchovní a společenskou odpovědnost, a že v tyto dny se vzdáváme sladkostí nebo koláčů. To je dobrý začátek půstu pro děti. (a v některých případech i pro dospělé) a je to něco, co mohou lidé obětovat v každém věku.
Maso – Ryba
Další možností pro rodinu je vzdát se masa. Může to mít pozitivní rozměr, kterým je navrácení ryby jako pokrmu do stravy. Ryba je nejen nutričně velmi vydatným pokrmem, ale nese v sobě i nádhernou křesťanskou symboliku. V raném křesťanství, zejména v období pronásledování křesťanů, když jste přistoupili k někomu, o kom jste se domnívali, že je křesťan (a pamatujte, že pokud jste se zmýlili, znamenalo to vaše vlastní mučednictví), udělali jste do prachu zaoblenou čáru. Když to byl křesťan, palicí nebo prstem udělal další zaoblenou čáru tak, že se dotkl vaší čáry na začátku a křížem ji táhl do konce, čímž se utvořil obrázek ryby. A to bylo znamení, že jste se setkali s členem Kristova Těla. Ryba byla symbolem Krista, symbolem smrti a zmrtvýchvstání, do kterého jsme byli začleněni vodou při křtu. Ale mimo hodnoty znamení, jakou ryba má, bezmasé středy a pátky nás nutričně neochudí, ani nevyhnutelně neublíží našemu životnímu stavu, ale je to oběť. Někdy je tato oběť největší pro mámu, která má dodatečný úkol a tím je naplánovat bezmasé jídlo dvakrát do týdne. Ale to samo o sobě může být předmětem obětního daru a bez toho, abychom ohrozili nutriční potřeby našich dětí, představuje to legitimní rodinný půst.
Televize
Jedna z oblastí půstu v rodině, kterou silně doporučuji a který je realizovatelný každé rodině, je zřeknutí se sledování televize ve středy a pátky. V jednom ze svých postních poselstvích v roce 1986
Matka Boží řekla:
"Vypněte televizor a zřekněte se věcí, které vám nejsou prospěšné"
(13. 2. 1986).
Je potřebné říci, že ve většině případů sledování televizních programů v rodinách
patří do kategorie „ZBYTEČNÉ“. Netvrdíme, že televize je v zásadě něco špatného, ale velká většina televizních programů je nejen zbytečná, ale pro rodinný život a skutečnou atmosféru v rodiny jako domácí Církve přímo škodlivá.
Když se zřekneme sledování televize v tyto dny a večery, můžeme poznat fascinující nový zážitek z rozhovorů se členy rodin; můžeme se navzájem sdílet, číst, hrát spolu rodinné hry a dokonce i modlit se spolu. Je to neuvěřitelně nová možnost.
Vrátím se k předcházející poznámce: žijeme v době velkého „technologického rozptylování“ v našich domovech. Od rána do večera nás zabavují technologická zařízení: wolkmen, stereo, televizní přijímač, rádio, videopřehrávač atd. Jde o nebezpečí specifické pro naši dobu a proto na ně musíme citlivěji reagovat. Ale musíme si uvědomit, že jsme pasivní příjemci elektronických věcí, které nevyhnutelně neobohacují náš duchovní život.
Je pravda, že první dva večery bez televize se nám mohou zdát nekonečně dlouhé, protože jsme vyrostli už navyklí na tuto zábavu, ale v delším časovém horizontu to může být nesmírně plodná změna.
Také si myslím, že pro rodiče je děsivá představa, že na konci života předstoupí před Boha a budou mu muset říci: důvod, pro který jsme skutečnou kvalitu rodinného života nezažili, je to, že jsme se podvečerech dívali na přízemní „limonádové seriály“ nebo násilné kriminální filmy nebo jiné televizní programy, které v ničem nerespektují svatost domácí Církve, ani jí nepomáhají. Domnívám se tedy, že
zřeknutí se televize je univerzálním způsobem, kterým může každá rodina začít proces odříkání se ve středy a pátky.
Noční vstávání k dětem
V této souvislosti bych rád řekl jednu poznámku o určité formě rodičovského půstu, která by se měla uznávat jako legitimní duchovní oběť: je to často nedobrovolný „půst od spánku“ Zvláště je to pravdou, když hovoříme dvojčatech nebo malých dětech. Je to čisté pokání. Když vstáváme dva nebo třikrát k dětem,jde o hodnotné duchovní pokání, které se má skrze Marii obětovat Ježíšovi. To, co dělá z nedobrovolného pokání hodnotnou duchovní oběť, v porovnání s tím, co se může stát příležitostí ke hříchu, je způsob, jakým odpovíme na úmysl naší vůle. Když po druhém nebo třetím vstávání za noc k děťátku kvůli krmení trpělivě snášíme toto utrpení a říkáme“ „Obětuji to ke slávě Boží za obrácení hříšníků, za duše v očistci, za skončení pohromy potratů nebo za dítě, které prožívá těžké období nebo na nějaký jiný úmysl, stává se z toho skutečná duchovní oběť. A je to důležitá oběť, protože někdy nás může takové noční vstávání omezit v naší velkodušnosti během následujícího dne v naší středeční nebo páteční oběti. Neváhejte tedy obětovat takový půst od spánku, skutečně pravidelnou formu půstu především u batolata malých dětech.
Společné slavení liturgického roku
Dovolím si říct jednu poznámku o druhé straně rodinného půstu: Rodině je důležité zaujmout vyvážený křesťanský přístup. Takže pokus se jdete obětovat jako rodina, mělo byste také oslavovat jako rodina. My jako rodiny bychom měly především oslavovat liturgický rok Církve. To však vyžaduje čas a je třeba to začlenit do takové míry, do jaké je to možné.
Slavení svátků, společné slavení nedělí a náboženských svátků je pro rodinnou spiritualitu důležitým vyvažujícím prvkem. Vtáhněte do těchto oslav i děti. Odložte obvyklý režim dne, dopřejte si koláč na svátky: na svátek Nanebevstoupení, na svátek Neposkvrněného početí Panny Marie, na Svátek všech svatých. Slavnostně oblečte děti a oslavujte. Je potřeba to dělat, abychom dětem nedávali nevyváženou představu o křesťanském životě. Je to jako modlitba růžence: tři růžence – radostný, slavný a růženec světla a jeden růženec – bolestný. Našim dětem nechceme dát představu, že křesťanský život je jen smutný, samý půst a žádná radost, že je to jen touha po smrti a žádné zmrtvýchvstání.
Naopak, jindy, když se nepostíme nebo neděláme skutky pokání, můžeme v nich vzbudit představu, že jsme pouze lidé Vzkříšení a ne utrpení a smrti. To je stejně nebezpečné. Rovnováha by měla panovat v rodinném slavení liturgického roku a také v rodinném půstu.
@@@
@-@-@
Přeloženo ze slovenštiny, z knihy:
Mark Miravalle, Medžugorie a rodina, Pomoc rodinám žiť posolstvá, str. 131- 135
Vydalo Mariánske centrum Medžugorje, Bratislava
http://www.marianskecentrum.sk/
Na této adrese je také možno si knihu objednat.
Další části této kapitoly:
Půst a rodina 1 - úvod kapitoly
Půst a rodina 2 - Všeobecné medžugorské pozvání k půstu
Půst a rodina 3 - Podstata a ovoce postu
Půst a rodina 4 - Plody půstu ve třech kategoriích 1
Půst a rodina 5 - Plody půstu ve třech kategoriích 2
Půst a rodina 6 - Plody půstu ve třech kategoriích 3
Půst a rodina 7 - Osobní půst
Půst a rodina 8 - „Nejlepší půst“
Půst a rodina 9 - Modifikované způsoby půstu
Půst a rodina 10 - Půst v rodině
Půst a rodina 12- Praktické rady pro půst v rodině 2
