Z 5. kapitoly knihy
Mežugorje a rodina od dr. Marka Miravalle,
o které jsme psali v článku
"Jak žít v rodině medžugorská poselství ?"
Víte že půst ve středy a pátky byl prvotním postním zvykem Církve? A co znamená postit se srdcem?
Matka Boží začala v roce 1981 vybízet, aby se pátek stal dnem přísného postu. V srpnu 1984 přidala k pátkům i středy. Přes vizionáře řekla: „
Ve středy a pátky se přísně postěte“. Panna Maria prosila, aby především lidé v tomto kraji přijali výzvu k postu
a to s pevnou vůlí. Vizionáři se potom Matky Boží zeptali: „Jaký je nejlepší půst?“ Panna Maria odpověděla: „Půst o chlebu a vodě.“Tak tedy
nejlepším způsobem půstu jako odpověď na žádost Panny Marie je půst o chlebu a vodě. V čem spočívá osobitá krása půstu o chlebu a vodě, o tom budu hovořit v části zabývající se osobním postem.
V červnovém poselství z roku 1982, v druhém roce zjevení, se P. Maria odvolala na křesťany zapomenutou hodnotu postu.
„Křesťané jaksi zapomněli na to, že modlitbou a postem mohou zabránit válce a přírodním pohromám.“ To souvisí se slovy našeho Pána, které o postu řekl ve Sv. písmu. V sedmnácté kapitole Evangelia podle Matouše se píše: za Ježíšem přišli učedníci po tom, když nedokázali vyhnat zlého ducha z posedlého chlapce a zeptali se, proč se jim to nepodařilo. Pán jim nejprve řekl, že mají slabou víru a potom, že
tento druh (ďábelství) se nedá vyhnat jinak, než postem a modlitbou. (Mt 17,21)
Svědčí to o duchovní síle modlitby spojené s postem.
Modlitba o půst jsou vhodnou kombinací, když hovoříme o lidských bytostech. Andělé se nepostí, protože nemají materiální tělo. Nižší druhy stvoření se nepostí, protože jeho součásti, tj. zvířata, rostliny, skály, nemají nesmrtelnou duši.
K postu jsou pozvané pouze bytosti stvořené s tělem a duší, lidská osoba ve své podstatě.
V blahoslavenstvích Pán Ježíš jednoduše předpokládá, že se jeho učedníci postí. „A když se postíte“ – to je předpoklad; Ježíš pokládá za samozřejmé, že když ženich odejde, my, jeho učedníci, se budeme postit. Říká:
A když se postíte, nebuďte zamračení jako pokrytci. Znetvořují si tvář, aby lidé viděli, že se postí. Amen, pravím vám,: Ti už svou odměnu dostali. Když se však postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému otci.“ (Mt 6, 16-18)
Takže
Panna Maria nás žádá o to, abychom ve středy a pátky dělali pokání, zvláště dodržováváním postu. Proč k nám Panna Maria ve 20. století přichází s takovým pozváním postit se ve středy a pátky?
Historicky a teologicky zde nejde o nové pozvání. Ve skutečnosti se dá lehce zdokumentovat, že středy a pátky byly vyčleněné jako dny postu už v prvotní Církvi.
Didaché (řecký název pro dokument s názvem „Učení Pána hlásané národům dvanácti apoštoly), které vzniklo mezi rokem 60 a 120 po Kr., bylo vlastně první křesťanskou příručkou, jak žít křesťanský život. Pravděpodobně pochází z dílny generace, která přišla po apoštolech.
V Didaché se v 8. kapitole uvádí:“Nepostěte se jako pokrytci v pondělky a čtvrtky, vy /křesťané/ se máte postit v středy a pátky“ (Didaché 8,1) Výraz „pokrytci“ byl odkaz na farizeje ve snaze objasnit odlišnosti, které hlásali v plné křesťanské víře. Ale, podstatné je, že
Z historických záznamů o prvokřesťanských mučednících se dozvídáme, že bylo zvykem mučedníkům podat před smrtí poslední jídlo a že, když poslední jídlo bylo podané ve středu nebo pátek, mučedníci ho často odmítli, protože to byly křesťanské postní dny. Jiní prvokřesťané se postili do třetí hodiny po obědě, hodiny Pánova umučení. Z toho vidíme, že středy a pátky nejsou novodobé postní dny, ale ve skutečnosti jsou to nejstarší tradiční dny pokání v Církvi.
Proč je vlastně pátek hlavním křesťanským dnem pokání? Z jednoduchého důvodu: protože pátek je den umučení Pána, kdy náš Pán vzal na záda kříž a zaplatil cenu za naše vykoupení. V Kodexu kanonického práva z r. 1983 se uvádí, že křesťané jsou v pátek povinni dělat určitou formu pokání. A je zajímavé, že v mnohých krajinách katolické části světa se stále dodržuje bezmasý pátek. Teď nastala situace, že v USA a některých jiných zemích Národní konference biskupů povolila, že v pátek místo postu od masa mohou věřící vykonat nějaký jiný skutek pokání. Ale stále jsme povinni se v pátek něčeho vzdát nebo udělat nějaký jiný skutek pokání.
Kolik znáte katolíků v Americe, kteří nahradili masitý pokrm v pátek nějakým jiným skutkem pokání? Většina lidí jednoduše zanechala páteční půst.
Je to trochu nevhodné, když řekneme, že následujeme Ježíše s křížem na zádech, pokud na svojích vlastních nemáme alespoň třísku. Naši ochotu konat pokání můžeme nejzřetelněji ukázat právě v pátek.
Když nás tedy Panna Maria zve k postu ve středu a v pátek, vůbec od nás nežádá něco nového, právě naopak. Zve nás, abychom se vrátili k závaznějším prvkům askeze podle vzoru prvotní Církve.
U prvních křesťanů bylo úžasné to, že neexistovalo rozdělení na spiritualitu a každodenní život. Bylo to jedno a totéž. Lidé žili svůj křesťanský život, ať už se modlili nebo krmili dítě nebo pracovali. Nebo jednoduše křesťanský život nežili. Duchovní život nebyl odtrhnutý od každodenních činností. V tomto závaznějším praktikování askeze byl půst ve středu a v pátek základní formou pokání. Pro nás je tedy podstatné pochopit, že medžugorské pozvání k postu není ničím novým. Je to spíš návrat k hlubokým kořenům starobylé Katolické církve.
V stručném, jednoduchém vyjádření nás P. Maria zve k velkodušnému postění se srdcem. Pozorujeme to v poselství z roku 1984:
„ Drahé děti, dnes vás zvu, abyste se začaly postit ze srdce. Mnoho lidí se postí, ale pouze proto, že se všichni postí. Stalo se to zvykem, který by nikdo nechtěl přerušit. Prosím farnost, aby se postila z vděčnosti, že Bůh mi dovolil, abych zůstala déle v této farnosti. Drahé děti, postěte a modlete se srdcem. (20. 9. 1984)
Co Matka Boží myslí výrazem „postit se srdcem“? Zřejmě se to podobá tomu, co řekla sv. Terezie o modlitbě. K tomu, abychom se skutečně modlili, potřebujeme dvě věci: pozornost a oddanost. Pozornost znamená, že víme, na koho se v modlitbě obracíme; a oddanost znamená, že si vyprávíme s láskou. A myslím, že při dodržování postu je třeba mít na paměti obě tyto věci.
Za prvé: Půst dodržujeme jako oběť dávanou Bohu skrze přímluvu Matky Boží; a za druhé, cílem postu je skutek oběti z lásky k Bohu. Je to půst ze srdce.
Když ve středu a pátek snížíme příjem potravin se záměrem shodit několik kil, o což se už bezvýsledně snažíme poslední dva roky, nemusí to vůbec přinést zásluhu pro nás samotné, Kristovo Tělo – Církev nebo duše v očistci! Ano, odpíráme si jídlo, ale nepostíme se srdcem a s patřičným záměrem. A jak už řekla Přeblahoslavená Panna Maria, neměli bychom se postit jen proto, protože druzí kolem nás se postí (i když není mnoho zemí na světě, kde by byl toto problém).
Myslím si, že postit se s pozorností a oddaností je postem z lásky k Bohu a k lidem ve smyslu poselstev Panny Marie. I my, laici, máme přinášet duchovní oběti Otci způsobem přiměřeným našemu všeobecnému kněžství , jak říká sv. Petr. Bratr Slavko Barbarič nazval půst modlitbou těla.
Přeloženo ze slovenštiny, z knihy:
Mark Miravalle, Medžugorie a rodina, Pomoc rodinám žiť posolstvá, str. 113 - 117
Vydalo Mariánske centrum Medžugorje, Bratislava
http://www.marianskecentrum.sk/
Na této adrese je také možno si knihu objednat.
Další části této kapitoly:
Půst a rodina 1 - úvod kapitoly
Půst a rodina 3 - Podstata a ovoce postu
Půst a rodina 4 - Plody půstu ve třech kategoriích 1
Půst a rodina 5 - Plody půstu ve třech kategoriích 2
Půst a rodina 6 - Plody půstu ve třech kategoriích 3
Půst a rodina 7 - Osobní půst
Půst a rodina 8 - „Nejlepší půst“
Půst a rodina 9 - Modifikované způsoby půstu
Půst a rodina 10 - Půst v rodině
Půst a rodina 11- Praktické rady pro půst v rodině 1
Půst a rodina 12- Praktické rady pro půst v rodině 2