Došli jsme ke konci Týdne modliteb za jednotu křesťanů v tomto roce, ale to neznamená, že už se nemůžeme za jednotu křesťanů modlit dál…
Odkaz
na první článek, ve kterém najdete i celou brožurky s texty nejen modliteb a zamyšlení.
Osmý den: Kráčet v oslavě
Abk 3,17-19 Jásot i v době nouze
Ž 100 Celá země chválí Boha
Fp 4,4-9 „Radujte se v Pánu vždycky“
L 1,46-55 Mariin chvalozpěv
Komentář
Pokorně kráčet se svým Bohem znamená kráčet v oslavě. Návštěvníci Indie bývají pohnuti
obtížemi, jimž jsou zde vystaveni dalitové, i boji, které musí svádět, ale také nadějí
a slavnostním duchem, které mezi nimi panují.
Na půdě poblíž železnice u indického Bengalúru stával slum. Obývali ho převážně dalitové
a další příslušníci nejnižších tříd, často dělníci původem z Tamilnádu, kteří sem přišli budovat
železnici ještě v době před nezávislostí Indie. Když těmto lidem začala na počátku 80. let
železniční společnost hrozit vystěhováním, celé společenství se – pod vedením žen – pustilo do
práce, našlo novou zemi a postavilo na ní bydlení pro téměř tisíc obyvatel. Do nových domů,
které si sami zaplatili, se dalitové i další přestěhovali v roce 2011. Je to jen jeden příklad z
mnoha, které svědčí o boji proti nespravedlnosti a vítězství skrze naději, která se tak stala
důvodem k oslavě.
Naděje a oslava se společně objevují také v biblických čteních pro dnešní den. Prorok Abakuk se
raduje v Pánu navzdory suchu a neúrodě. Toto svědectví, že Pán je svému lidu vždy nablízku v
jeho těžkostech, je oslavou naděje. Panna Maria putovala ke své příbuzné Alžbětě, aby se s ní
radovala z jejího požehnaného stavu, a zazpívala zde své Magnificat jako píseň naděje ještě
předtím, než sama porodila. A k oslavě povzbuzuje také apoštol Pavel, když z vězení píše
křesťanům ve Filipech: „Radujte se v Pánu vždycky!“ Oslava je v Bibli vždy spojena s nadějí v
Boží věrnost.
Podobně i k oslavným prvkům dalitské kultury patří svědectví o evangeliu víry a naděje, jež se
rodí ze zkušenosti neúnavného boje o přežití a důstojnost. Když se v tomto týdnu modlíme za
jednotu křesťanů, inspirujeme se zvláště kulturou slavení u indických dalitů a společně s nimi
slavíme vytrvalost, s jakou zůstávají věrni své křesťanské identitě navzdory obtížím, jež jejich
život přináší. Stejně tak se i my s nadějí scházíme k oslavě jednoty křesťanů, o niž je třeba
nejprve usilovat. Základem tohoto slavení je naděje, že Kristova modlitba, abychom všichni byli
jedno, se vyplní v čase, který určí Bůh, a prostředky, které on zvolí. Naše oslava vyrůstá z
vděčnosti za to, že jednota je darem pocházejícím od Boha, a z vědomí, že jako Ježíšovi přátelé
už jsme dosáhli jistého stupně jednoty, vyjádřeného týmž křtem. Jejím základem je přesvědčení,
že Bůh každého z nás povolal, abychom o tuto jednotu usilovali, že on všechno naše úsilí použije
a že v něj můžeme vložit všechnu svou důvěru, jak nás o tom ujišťuje i apoštol Pavel, když říká:
„V každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu.“ Směřovat k jednotě
křesťanů znamená pokorně chodit se svým Bohem v oslavě, modlitbě a naději.
Modlitba
Milosrdný Bože, kéž tvůj Svatý Duch naplní naše společenství radostí a duchem oslavy,
abychom se těšili z toho stupně jednoty, kterého jsme už dosáhli, a horlivě usilovali o úplnou a
viditelnou jednotu. Radujeme se z víry a naděje lidí, kteří se postavili proti tomu, aby druzí
pošlapávali jejich důstojnost, a spatřujeme v tom působení tvé milosti i příslib svobody. Dej, ať
se s nimi dokážeme radovat a učíme se z jejich věrné vytrvalosti. Oživ naši naději a posiluj naše
odhodlání kráčet společně v Kristově jménu a jeho lásce, pozvedat hlas k tvé chvále a společně
se ti klanět.
Bože, dárce života, veď nás ke spravedlnosti a pokoji. Amen.
Otázky k zamyšlení
- Jaké boje o spravedlnost se vedou v našem společenství? Co je pro nás v této situaci
důvodem k oslavě?
- Jaké boje o jednotu křesťanů se vedou v našem společenství? Co je pro nás v této situaci
důvodem k oslavě?
