Matka Vojtěcha Hasmandová, služebnice Boží, byla sestrou boromejkou. V Římě probíhá její beatifikační proces, a protože 21. ledna 2013 uplyne 25 let od její smrti a 25. března 2014 uplyne 100 let od jejího narození, rozhodly se sestry boromejky pojmout tento rok, jako
„Jubilejní rok Matky Vojtěchy.“
Plakátek ke stažení zde:
Matka Marie Vojtěcha Hasmandová
generální představená
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
ve Znojmě-Hradišti
25. 3. 1914 narozena v Huštěnovicích, okres Uherské Hradiště
31. 3. 1914 pokřtěna v Huštěnovicích (křestní jméno Antonie)
4. 2. 1920 umírá její matka Rosalie
12. 5. 1923 poprvé přijímá Pána v Eucharistii v Huštěnovicích
31. 5. 1926 biřmována v Babicích (biřmovací jméno Ludmila)
6. 7. 1927 jako školní čekatelka vstupuje do kláštera ve Frýdlantě n. Ostravicí
1929-1933 jako čekatelka navštěvuje učitelský ústav u sv. Anny v Praze a studium ukončuje maturitou
14. 8. 1933 slaví obláčku a dostává řeholní jméno S.M. Vojtěcha
1933- 1935 prochází noviciátem v mateřinci v Praze
15. 8. 1935 skládá v Praze první sliby
19. 3. 1940 skládá v Praze věčné sliby
1941- 1942 učitelkou v Třeboni a ve Frýdlantě
1942- 1945 ošetřovatelkou v nemocnici ve Slaném
1945- 1949 ředitelkou školy v Brně-Líšni
1949- 1950 přijímá různé služby v mateřinci v Praze
1950- 1952 představenou komunity sester v Neumanneu v Prachaticích
10. 9. 1952 zatčena Státní bezpečností
19. 9. 1953 odsouzena Krajským soudem v Českých Budějovicích na 8 let vězení
10. 5. 1960 propuštěna na všeobecnou amnestii z pardubické věznice
1960- 1970 působí v různých službách Charitního domu ve Vidnavě (od 1. 10. 1969 je představenou sester vidnavské komunity)
8. 7. 1970 zvolena generální představenou Kongregace Mil. sester sv. Karla Boromejského ve Znojmě-Hradišti
1970-1988 opakovaně zvolena na tři funkční období, včetně postulace
říjen 1987vážně onemocní
3.11. 1987 potvrzuje se diagnoza zhoubného nádoru na plicích
21. 1. 1988 umírá v komunitě ve Znojmě-Hradišti
28. 1. 1988 je pohřbena na hřbitově ve Znojmě-Hradišti
„Věrná až k smrti"
Sestra Marie Vojtěcha (Antonie) Hasmandová odpověděla na Boží hlas už ve svých třinácti letech. Svá čekatelská léta v Kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského prožila jako školačka ve Frýdlantě nad Ostravicí a jako studentka Učitelského ústavu u sv. Anny v Praze.
Po maturitě (1933) vstoupila do noviciátu s řádovým jménem S.M. Vojtěcha. Během formačního období juniorátu a probace vyspěla v moudrou a mimořádně věrnou řeholnici.
Jakmile se v Kongregaci objevila naléhavá potřeba, byla sestra Vojtěcha první, která nabídla své síly, ať už v postavení učitelky nebo ošetřovatelky, a to ve všem, co právě vyžadovala služba milosrdné lásky. Když odjížděla do Prachatic s úkolem poskytnout azyl knězi, kterého policie minula při likvidaci mužských klášterů, vtiskla jí tehdejší generální představená M.Bohumila Langrová do ruky obrázek, kde jí napsala heslo: „Věrná až k smrti". To se stalo pro sestru Vojtěchu životním programem.
Dne 10.9.1952 byla sestra Vojtěcha i hledaný kněz zatčeni. Za čin velezrady byla jako „vatikánská špionka" odsouzena k osmi letům vězení. I v těchto podmínkách byla naplněna láskou ke všem bližním a pevnou důvěru v Boží milosrdenství dosvědčovala statečnou vírou a odpouštěním pronásledovatelům.
Vězeňské strádání se však podepsalo na jejím zdravotním stavu tuberkulózním nálezem na plicích. Z pardubické věznice byla s ostatními sestrami propuštěna na základě všeobecné amnestie v květnu 1960.
Jako generální představená vedla v době totality necelých 18 let své řeholní společenství ke skutečné obnově řeholního života v souladu se směrnicemi II. vatikánského koncilu. Vyznačovala se neobyčejnou věrností v řeholních zásadách, radostnou zbožností a odvážnou prací pro nová, Bohu zasvěcená povolání.
V roce1979 při příležitosti zasedání Federace boromejek v Římě se osobně setkala s papežem Janem Pavlem II. a tato událost pro ni zůstala velmi posilujícím zážitkem.
Sestra Vojtěcha měla srdce vždy otevřené pro potřeby kněží, bohoslovců a sester své kongregace, stejně jako sester z jiných společenství. S důvěrou se na ni obraceli také laici s prosbou o radu a pomoc.
Poslední tři měsíce života přinášela Bohu jako láskyplnou oběť svůj těžký zdravotní stav, když prožívala konečné stadium, způsobené zhoubným nádorem na plicích. Trpěla mnoho – s velkým klidem a oddaným: „ANO".
Tak, „věrná až k smrti", odevzdala 21. ledna 1988 uprostřed sesterského společenství ve Znojmě-Hradišti svou šlechetnou duši Pánu.
Za účasti více než pěti set hostů ubíral se smuteční průvod k hradišťskému hřbitovu, kde byla pohřbena. Doprovodilo ji na stodvacet kněží, řádové sestry z různých společenství a ostatní příbuzní a známí.
Z duchovní závěti M. Vojtěchy
„…Služte Pánu s radostí!
Oddaně a věrně! V jakýchkoli podmínkách!
Úsilí o svatost a milosrdná služba
to jsou naše křídla k nebi.
Nezklamte očekávání nebe i země!
Vytrvejte v lásce a oběti!
Bůh stojí za to
…Milujte Boha, milujte se navzájem,
milujte své bližní.
Čím větší bídu vidíte, s tím větší láskou
a něhou se k ní sklánějte.
Milosrdná láska ať zvítězí!
Ať láska zdobí vaše srdce – hluboká,
pevná, nezištná – láska, která jde
až ke kořenům lidské bytosti,
vždyť láska je Bůh v nás!"
Ve Znojmě-Hradišti 4. 11. 1987
více informací o Matce Vojtěše Hasmandové naleznete
zde,
nebo také zde:
