Mám tu jeden zajímavý článek o Panně Marii - Píše se to na známém polském místě Čenstochové. Je tam známá legendární černá Madonna na Jasné Hoře.......
Dnes se na chvíli zastavíme u našich severních sousedů - na známém polském poutním místě v Čenstochové. Srdcem tohoto poutního místa na Jasné Hoře je bezpochyby legendární Černá Madona. Představuje Marii jako Matku Boží s dítětem Ježíšem, který je synem Božím a zároveň i jejím synem. Je to vyjádření a zpřítomnění biblické pravdy, která nás vybízí k zamyšlení pokud modlitbě. Obraz černé Madony je nejvzácnějším pokladem a zároveň tajemstvím Jasné Hory.
Na jedné straně je historie obrazu obklopena legendou, tajemstvím, ústní tradicí, ale na druhé straně badatelé a znalci dějin umění touží najít opravdový původ tohoto díla.
Obraz má rozměry 122 x 82 cm. Představuje Nejsvětější Pannu s dítětem Ježíšem na levé ruce. Tvář dítěte i Madony spojuje výraz jakéhosi zamyšlení. Ježíš drží v levé ruce knihu a pravou zvedá nahoru, což je charakteristické gesto učitele a vládce. Může to být zároveň gesto požehnání. Jeho šaty jsou karmínové barvy.
Mariina pravá ruka spočívá na hrudi, její šaty a plášť mají modře granátovou barvu a jsou ozdobeny zlatými vzory. Plášť pokrývá i hlavu a nad čelem je namalovaná zlatá šesticípá hvězda. Dominujícím prvkem obrazu jsou zlaté svatozáře kolem obou hlav, které se slévají do jedné kompozice. Tato svatozář ostře kontrastuje s tmavou barvou tváří.
Zachovalo se dílo kanovníka a historika Jana Dlugosza z druhé poloviny 15. století, ve kterém píše: Obraz blahoslavené Marie, vládkyně světa a naší, je zhotoven zvláštním způsobem, se kterým se jen zřídkakdy setkáme. Má laskavý výraz obličeje, ať se na něj díváte z kterékoliv strany. Říkají, že je jedním z těch, které vlastnoručně namaloval sv. Lukáš, evangelista .... Ty, kteří hledí na tento obraz, proniká zvláštní zbožnost: jakoby jste hleděli na živou osobu.
Jak se obraz dostal na Jasnou Horu? Podle svědectví Teodora Lektora, císařovna Eudoxia poslala z Jeruzaléma do Konstantinopole své dceři Pulcherii obraz Nejsvětější Marie Panny, který namaloval sv. Lukáš. Byl umístěn v svatyni, odkud ho ruský princ Lev, okouzlen jeho krásou, po mnoha prosbách dostal od císaře Konstantina jako neocenitelnou relikvii a převezl ho do Ruska. Na novém místě se stal obraz slavný hlavně proto, že se při něm začaly dít mnohé zázraky.
Když uherský král Ludvík vedl na území Ruska válku, obraz byl ukrytý v Bělská hradě. Našel ho tam nový správce území Vladislav Opolčík, který ho převezl do Opole.
Se samotným převážením souvisí legenda, podle níž se prý koně nechtěli pohnout z místa, pokud Opolčík nesloží slib, že na novém místě vybuduje chrám ke cti Boha, Blahoslavené Panny Marie a všech svatých. Kromě toho měl Opolčík založit a vybudovat klášter pro Paulíny.
Předpokládá se, že do kláštera na Jasné Hoře se dostal 31. srpna 1384 jako dar knížete Vladislava Opolčíka. Již zmíněný Jan Dlugosch ve svém díle uvádí, že v roce 1430 klášter napadli vyrabovali husité. Dokonce samotný obraz naší Panně obrali o zlato a klenoty, kterými ho vyzdobil zbožný lid. Nezastavili se pouze při krádeži, ale mečem úplně prorazili tvář Madony.
Pozdější výzkumy potvrdily, že obraz byl poškozen ostrým předmětem. Otcové paulini zavezli takto poškozený obraz na opravu do Krakova. Nejprve se středověcí odborníci snažili pokrýt obraz temperovými barvami, avšak jejich snaha nepřinesla výsledek, protože původní dílo bylo namalované vosovou technikou. Proto se rozhodli na originální desce namalovat co nejvěrněji kopii. V roce 1434 byl obnoven a vyzdoben obraz v slávostnom doprovodu přenesen z Krakova zpět na Jasnou Horu.
Tím se tato svatyně stala ještě známější. V roce 1656 král Kazimír složil slavnostní slib a prohlásil Marii za svou hlavní patronku a za patronku své země. Dal jí titul Matka Boží - Královna Polska.
I v současnosti je Panna Maria v Polsku uctívána pod tímto titulem. Papež Kliment daroval pro obraz dvě koruny, které byli však v roku 1909 ukradené. Obraz byl znovu korunovaný zlatými korunami 22.května 1918. Tentokrát obětoval koruny pro Jasnou Horu papež Pius X. Tyto koruny zdobí obraz dodnes.
Kromě toho 3. května 1966 z příležitosti tisíciletí. křesťanství v Polsku, vyzdobil obraz vyjímečnými, jubilejními korunami Primas Štefan Wyszynsky spolu s tehdejším arcibiskupem Karlem Wojtylem.
Madona i dítě mají i několik vzácných šatů, které jsou vyjádřením úcty k Panne Marii a důkazem šíření se Mariánského kultu. V současnosti je těchto šatů osm.
Právě tento milostivý obraz, který zdobí hlavní oltář v kapličce Boží Matky je cílem poutníků z celého Polska, ale i z jiných krajin světa. Během války a mnoha neštěstí, které postihly zemi, ale iv době náboženské nesvobody, přicházeli před obraz Černé Madony mnozí lidé, aby zde prosili o ochranu a pomoc.
S příchodem druhé světové války se začalo pro Polsko velmi těžké období. Čenstochové se ocitla na hranici tzv.. generálního gubernátorstava a německá armáda zde byla až do ledna 1945. Přestože byly zakázány poutě, modlitby neustávaly. Jasná Hora se stala symbolem naděje, svobody a víry. Je zvláštní, že Jasná Hora nebyla vybombardována a nebyly zničeny žádné národní památky. Proč se zachránil obraz, trezor se vzácnými předměty, archiv a vše zůstalo na svém místě? Náhoda? Určitě ne!
Dodnes přicházejí na Jasnou Horu nemocní, kteří zde hledají zdraví nebo sílu trpět. Můžeme se zde setkat s prvokomunikanty, s maturanty z jednotlivých diecézí, mladými i starými poutníky. Skoro každou sobotu a neděli se zde setkává vždy jiná skupina věřících, například horníci, železničáři, pracovníci loděnice, učitelé, dělníci, ženy z domácnosti ...., aby Boží Matce svěřili své starosti a trápení, aby ji prosili o pomoc a přímluvu, aby jí řekli vše, co je trápí, i to, z čeho mají radost, aby jí v upřímné modlitbě svěřili své prosby i touhy.
Nejvýznamnějším poutníkům na Jasné Hoře byl blahoslavený Jan Pavel II., který několikrát i jako papež klečel před Jasnohorské obrazem Boží Matky. Během svých návštěv obětoval Svatý otec své dary: zlaté srdce, pás reverendy, který byl poskvrněn krví při atentátu 13. května 1981, růženec z jantaru a jiné památky.
Vsouvislosti s Černou Madonou nemůžeme obejít jednu důležitou skutecnost. Každý večer o 21. hodině slavnostně zvoní zvony a volají na Jasnohorské apel, zvou k modlitbě za církev a vlast do kaple, ve které je umístěn milostivý obraz. Tato pobožnost má svoji historii, ale nejdůležitějším bodem v ní zůstává uvěznění polského primase Štěpána kardinála Wyszynskieho. Tehdy se na jasné Hoře začali intenzivně modlit za jeho osvobození. Jasnohorské apel začíná slavnostním odhalením obrazu, který provázejí fanfáry. Potom svatyni se sjednocuje mohutný zpěv, kterým se věřící obracejí na svou Matku a Královnu: Marie, Královno Polska, jsem u tebe, myslím na tebe, bdíme.
Tato Antifona se opakuje třikrát. Po ní následuje krátká úvaha, spontánní modlitby na úmysly aktuálních potřeb církve, národa i světa, ale i jednotlivých poutníků, modlitba posvátného růžence a antifona Pod tvou ochranu se utíkáme .... Podle přání polsedných papežů počínaje Janem XXIII. Se připojuje Zdrávas Maria na úmysl svatého otce. Na závěr uděluje požehnání biskup nebo kněz, který vede pobožnost, a zazní mariánská píseň.
Denně se do Jasnohorské apelu zapojuje nejen množství poutníků klečících přímo před obrazem Černé Madony na Jasné Hoře, ale i mnoho posluchačů křesťanského konzultují a diváků polské katolické tevlevizie nejen v Polsku, ale iv jiných zemích světa. K rozšíření Jasnohorské apelu přispěl zejména VI. světový den mládeže s součástí Jana Pavla II. přímo na Jasné Hoře v roce 1991. Aby se shromáždění mládež mohla modlit společně, byla složena zvláštní Antifona: Maria Mater Ecclesiae, tibi assumus, tui memores vigilamus. Kromě toho byl připraven text s staroslovanským jazyce av šesti světových řečech.Jasná Hora je domem Matky, jak to řekl Jan Pavel II, kde boje srdce Polského národa a tu slyšíš její hlas. Pohled na Matku a Božího i jejího syna hýbe srdce těch, kteří upírají svůj zrak na milostivý obraz. Na tomto místě se už mnozí rozhodli změnit svůj život. Zde člověka dokáže proniknout hluboká a nekončící touha: Být malým dítětem velké Mámy! Nejvíce poutníků přichází k Černé Madoně 15. srpna.
Sr. M. Alžbeta
