Úryvek z knihy
Živ buď Ježíš Král
Je to velmi hluboké zamyšlení
nad naším vztahem k Pánu Ježíši, k Eucharisti.
Napsal P. Robert Mäder
(narozen 7. prosince 1875)
1.11. Všech svatých
Svátek Všech svatých je den vítězství milosti nad padlou lidskou přirozeností. Je to obrana církve, jejího působení, jejích dějin. Vítězství její nauky, jejího kázání, jejích svátostí, jejího kněžství a především vítězství svaté Eucharistie. Svatou Eucharistií, svatou obětí a svatým přijímáním se přetvořili hříšníci ve světce.
Svatostánek není konečnou stanicí. Konečnou stanicí jsi ty. Kristus neustanovil Nejsvětější svátost pro svatostánek, ale mnohem více pro tvé srdce. Ježíši se po tvé duši stýská jako po domově, po živém svatostánku. U svatých shledáváme často zvláštní hlad a žízeň po svatém přijímání. Tento hlad je u Pána Ježíše daleko mocnější než u svatých.
Při přijímáni vlažných křesťanů stojí já v popředí a Ježíš v pozadí. Při přijímání horlivých křesťanů naopak stojí Ježíš v popředí a já v pozadí. Svátost působí v duši jako světlo. Světlo působí ve tmě, ale položí-li se světelným paprskům něco do cesty, anebo zavřeme-li oči, účinek se ruší. Účinnost svátosti se řídí podle toho, jak je přijímatel schopen ji přijmout, podle dispozice. A to je příčina, proč u mnohých bývají účinky sv. přijímání tak nepatrné.
Proč se nemůže Ježíš v duši rozvinout? Protože tam není místo. Otázka místa hraje při přijímání stejně osudnou úlohu jako kdysi v Betlémě. Duch a srdce bývají často plny cizích a zbytečných vlivů, věcí nemístných, marnivosti, světáctví, nebezpečí, vlivů zlých, hříšných a špatných. Člověk sice chce, aby Ježíš přišel, ale nechce, aby tam panoval.
Člověk sice po svatém přijímání pronesl několik zbožných slov, ale neuvedl ho do nejniternější svatyně své duše. Tam mu nevypověděl svá nedůvěrnější tajemství osobně. Neposadil ho na trůn, ale jako bezdomovce, jako nevítaného hosta ho odbyl. Obrátil se k němu zády a dělal, jako by nebyl doma, a snad co chvíli díval se na hodinky…
Jak praví pořekadlo: všechny cesty vedou do Říma, tak je v duchovním životě zákon:
všechny cesty vedou
k Ježíšovi. Když tam nebudeme spěchat nyní, na smrtelné posteli to nedoženeme.
Zpytuj své eucharistické svědomí:
Je Ježíš králem tvého rozumu? Je tvůj rozum eucharistický?
Táhne tě k sobě svatá hostie? Myslíš rád na Ježíše, je tvá paměť eucharistická?
Vzpomínáš si často na své poslední svaté přijímání?
Je tvá fantazie eucharistická? Představuješ si hodně živě Ježíše?
Zdravíš Pána Ježíše, když jdeš kolem kostela? Když se v noci probudíš?
Hoříš touhou Ježíše zase přijmout nebo navštívit? Odhodláváš se aspoň tu a tam být dřív v kostele?
Je tvé oko Eucharistické? Pohlížíš jako svatí ke svatostánku nestaraje se o nic jiného? Jakýma očima patříš na svatou hostii a na kalich při proměňování?
Rober Maeder, Živ buď Ježíš Král
O tomto knězi a něco z jeho díla naleznete
ZDE
