(Zenit.org) - V roce 1960 byla ve Spojených státech poprvé schválena kombinovaná orální antikoncepční pilulka. Sedm let na to byla "Pilulka" zobrazena na obalu Time Magazine, vykreslujíc tak její obrovský dopad na společnost. Zhruba o dvě generace později statistiky ze Spojených států ukazují, že ve vyspělých zemích světa zhruba 16% žen žijících s partnerem užívá antikoncepční pilulk, přičemž toto číslo nezahrnuje jejich užívání nezadanými ženami.
I když oblíbenost orální antikoncepce zůstává vysoká, lék samotný se vyvíjel spolu s přicházejícími objevy o lidském reprodukčním systému, jakož i vedle úsilí zredukovat vedlejší účinky Tabletky. Tak, jak to bývá u jiných zásadních technologických nebo medicínských objevech, zvláště při těch, které byly přijaty velmi rychle velkou částí populace, může trvat roky, dokonce desetiletí, dokud se odhalí plná škála vedlejších účinků. A jak ukázaly nedávné studie, tak, jako u jiných lékařských postupů, mnohé otázky o následcích hormonů v orální antikoncepci na životní prostředí zůstávají nezodpovězené.
Když se vytvoří nová syntetická látka, nebo se začne vytvářet přirozeně vyskytující se látka ve značně vysokém množství, efekt může být mnohem trvalejší a dalekosáhlejší, než výrobci původně očekávali. Mezi dobře známé příklady patří azbest, v 19. století oblíbený izolační a žáruvzdorný materiál, o kterém se později zjistilo, že je karcinogenní. Podobně polystyrenová pěna jako Styrofoam, která se běžně používá v různých baleních ,a které trvá stovky let, než se po vyhození rozloží.
V případě orální antikoncepce jsou hlavní složkou syntetické hormony známé jako progestiny (hormony žlutého tělíska), které napodobují progesteron, buď samotný nebo kombinovaný s estrogenem. Když se tyto hormony užívají terapeuticky v podobě antikoncepčních pilulek nebo při hormonálním nahrazení menopauzy, syntetické hormony se dostávají do vodních zdrojů poté, co je pacientka vyloučí spolu s močí. Jelikož kontaminují životní prostředí, nazývají se i endokrinní narušující látky (endocrine-disrupting chemicals EDCs) a to kvůli tomu, že po užití zasahují do endokrinního systému lidí i zvířat.
Zatímco jejich dopad se stále zkoumá,
není pochyb o tom, že k takové kontaminaci dochází. Mnohé mezinárodní studie zdokumentovaly zvýšené množství přirozených a syntetických hormonů v pitné vodě. Během jedné z takových studií ve Francii se zjistilo, že
obzvlášť progestiny byly ve srovnání s jinými druhy léčiv mnohem odolnější vůči odstranění různými metodami čištění vody.
Kvůli nahromadění syntetických steroidů ve vodě byla většina výzkumů zaměřených na jejich vliv provedena na ve vodě žijících obratlovcích, jako například žáby a ryby.
Stále vzrůstající počet studií zaznamenává škodlivé následky těchto hormonů na vodní obratlovce, zvláště co se týče jejich reprodukčního systému, což se dalo předpokládat vzhledem k charakteru kontaminantů. Jedna ze studií se zaměřovala na následky vylučování progestinu Levonorgestrel (LNG) na žábu Xenopus tropicalis. Zatímco reprodukční systém samců se nejevil být zasažen, samičí pulci jevili závažné defekty ve vývoji jejich vaječníků a vejcovodů, s následnou sterilitou.
I když studie, jako jsou tyto, nemohou být považovány za přímý zdroj odhadu vlivu endokrinních narušujících látek na lidský organismus, mají přece jen jisté výhody: kapacita kontroly trvání a míry působení, stejně jako fakt, že životní cykly těchto zvířat jsou mnohem kratší než lidské, což umožňuje provést vícegenerační studie v zdaleka kratším čase.
Studie na zvířatech mohou sloužit jako včasný indikátor životních podmínek, které se mohou ukázat jako škodlivé pro lidský organismus, a tak upoutat naši pozornost na zdánlivě neškodné látky, se kterými se setkáváme ve vzduchu, který dýcháme, v jídle, které jíme a jak v tomto případě, v našich vodních zdrojích.
Avšak účinky endokrinních narušujících látek nezůstávají jen u ve vodě žijících žábách.
Sterilita samic způsobena časným vystavením progestinu byla zaznamenána v pokusech na potkanech a myších, jejichž reprodukční systém, jelikož patří také mezi savce, mnohem více připomíná ten lidský. Ženský reprodukční systém přechází v rané fázi života mnoha důležitými změnami a tyto změny závisí na endokrinních signalizačních jevech, které jsou citlivé na vystavení působení kontaminace hormonů z prostředí.
Rada studií skupiny Národního institutu zdraví (National Health Institute) ukázala, že myši vystavené účinkům fytoestrogenu - rostlinný estrogen podobný těm, které se nacházejí v sóji, během důležitých stádií vývoje vykazovaly porušení plodnosti. Na rozdíl od myší, jejichž nejdůležitější období je neonatální, u lidí přechází ženský reprodukční systém nejvýraznější změny v období od narození po dosažení dospělosti.
Proto je nezbytné posuzovat riziko vystavování působení endokrinních narušujících látek v rámci širšího časového období počínaje již od děložního vývinu.
Užívání hormonální antikoncepce těhotnými ženami se nedoporučuje z jednoduchého důvodu, že tyto ženy neovulují a kvůli možným škodlivým účinkům na nenarozené dítě. Avšak antikoncepční doporučení po porodu vydané Centrem pro kontrolu nemocí v roce 2011 hovoří o tom, že čistě Progestinová antikoncepce může začít hned po porodu, nedoporučují užívání antikoncepce obsahující estrogeny po dobu, kdy žena kojí. V první řadě proto, že estrogen může snížit produkci mateřského mléka. Neprokázalo se, že přítomnost progestinů v mateřském mléce žen užívajících orální antikoncepci negativně ovlivňuje zdraví jejich dětí, avšak tato posuzování se zaměřují spíše na krátkodobé výsledky než na ty, které nejsou dokazatelné do doby dovršení dospělosti. Nejnovější zpráva skupiny při Národním institutu zdraví zkoumající účinky fytoestrogenů však zdůrazňuje skutečnost, že snižování míry brzkého vystavování působení rostlinných estrogenů, jako například těch nacházejících se v dětské stravě ze sóje, může být prospěšné pro dlouhodobé ženské reprodukční zdraví. Navíc
potenciálně škodlivé účinky zvýšeného znečištění životního prostředí endokrinními poškozujícími látkami nejsou omezeny jen na ženy. V listopadu minulého roku vydal britský medicínský časopis (British Medical Journal) zprávu prokazují, že
míra výskytu rakoviny prostaty u mužů je vyšší v zeměpisných oblastech s nejvyšší mírou užívání orální antikoncepce. Zatímco autoři podotýkají, že jejich zjištění jsou spíše ve vztahu korelace a ne kauzálnosti, jejich práce nabízí střízlivou hypotézu pro další studie.
V každém případě katolická opozice vůči antikoncepci se zakládá na porozumění smyslu života a účelu početí jako Božího plánu, ne na pragmatickém závěru dosaženém vědeckým výzkumem. Zatímco intuitivně dává smysl tvrdit, že lidem jednak jednotlivě, ale i jako společenství přináší prospěch, když žijí v souladu s vůlí jejich Stvořitele, v padlém světě jsou poskytnuty praktické prostředky, které mohou o něco zmírnit naše utrpení, včetně využívání medicínské technologie a farmacie.
Je vhodné podotknout, že syntetické hormony nejsou využívány výhradně v antikoncepci, jako ani není pravda, že chemické složky označované jako antikoncepční jsou výlučně amorální.
Například svobodná a abstinující žena, která užívá hormonální léčbu na léčení endemotriózie v naději, že tím zachrání svou plodnost, nedělá nic špatného, navzdory výsledku nebo vedlejším účinkům jejího rozhodnutí.
Avšak ve světě, kde vlivné skupiny a jednotlivci stále více obhajují kontrolu populace, a to často způsobem připomínajícím eugenické hnutí uplynulých desetiletí, je nezbytné trvat na výzkumu, který by poodkryl pravdu o dlouhotrvajících a nepředvídaných vedlejších účincích ve velké míře rozšířeného užívání antikoncepčních pilulek.
Zdroj:
http://www.lifesitenews.com/news/what-the-pill-is-doing-to-our-water-supply
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek, vydaný 17. 5. 2012, naleznete
zde.
