Je sviatok sv. Václava, 28. září. Počasí sa ustálilo a sem tam probleskuje i sluníčko. Na Turzovku ke kříži na začáttku Lašutova chodníku přichádzejí poutnici z Čech, Moravy, Slovenska, Polska ale i z Litvy, z Rigy. Hlavní celebrant byl
o. Jaroslav Stříž.
Všichni se modlí a zpívají písně k Panně Marii a čekají o. Jaroslava Střiže, který přichází s českými poutníky, začíná se pouť modlitbou bolestného růžence, pak následuje zpívaná křížová cesta.
Asi 150 poutníků přišlo na horu Živčák, kde byla zahájena mše sv., jejíž hlavní celebrant byl o. Jaroslav.
Z kázání o. Jaroslav Stříže vybíráme:
Svatý Václav - mučedník víry
Dne 28. září je sv. Václava. Svatý Václav (asi 907 - 28. září 935, německy Wenzel von Böhmen) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona České země a symbol české státnosti.
Byl vychováván svou babičkou svatou Ludmilou a vzdělával se v Písmu (svatém) a v Písmu (psaném) na Budči. Jako kníže, po porážce saským králem Jindřichem Ptáčníkem, dokázal zachovat suverenitu českého království a založil chrám sv. Vítá, hlavní kostel knížectví. Byl zavražděn ve Staré Boleslavi, sídle svého bratra Boleslava, který díky tomu převzal vládu.
Po smrti začal být Václav uctíván jako svatý pro svou zbožnost (vlastnoruční pěstování vína a obilí pro svaté přijímání, péči o chudé, otroky a vězně, stavění kostelů, kácení šibenic; a model ap.) A posmrtné zázraky. Později se stal symbolem českého státu, např. v Kodexu Vyšehradském, na mincích nebo na Myslbekově pomníku. Jeho vláda se vyznačovala vládou klidnou, mírumilovnou, milosrdnou. Byl velmi vzdělaný, ovládal několik cizích jazyků.
Snažil se žít čestně, jednat podle vzoru Ježíše Krista. Stavěl kostely, budoval církev i kostel Svatého Víta je jeho dílo, pozvedl kulturní úroveň na úroveň ostatních vzdělaných zemí. Snažil se vést národ v úctě k Bohu. Byl zavražděn, zemřel pro Krista. Byl mučedníkem.
Svatý Václav jako mučedník dosáhl té největší milosti. Odpustil všem a já bych vám chtěl něco popovídat o odpuštění.
Jistě víte jak je to těžké někomu odpustit. Někdy to trvá měsíce, roky někdy si to vezmeme i do hrobu, ale to je naše prohra. Jak odpustíš Ty, tak odpustí Nebeský Otec Tobě, pokud neodpustíš, ani Nebeský Otec Ti neodpustí. Do jaké míří odpouštíte bratrovi, ne 7 krát, ale 77 krát, v takové míře je Vám odpuštěno. Odpuštění je předpoklad každé mše svaté, každé svaté zpovědi, každé adorace. Někdy víme, že odpuštění je takové velmi těžké, že se za to musíme modlit, postit, adorovat, přinášet oběti a více krát prosit Nebeského Otce, Ježíše o tuto milost. Lidský je to velmi těžké. Já jsem to zažil na vlastní k kůži jaké to je být ukřivděný a jak těžko se to odpouští.
Pomohl jsem jednomu vrahovi ve vězení o zmírnění testu a vzal jsem si ho na faru, když jsem se ho ptal jak to má se svou rodinou, zda se s nimi smířil a zda prosil za odpuštění, on mi řekl, že ho mrzí jedná věc (zastřelil svou nevlastní matku, tedy macechu) že v té kulovnice neměl víc nábojů. To není odpuštění, to je cesta do pekla.
Během mého života jsem pomáhal různým lidem, bezdomovcům, rodinám na ulici, ujímal jsem se jich a nechal jsem je bydlet na faře, měl jsem více farností v okolí. Měl jsem tam ubytovánou také velmi povedenou rodinku, která žila jak to je dnes moderní - každý s každým - užívala si, pili, užívali si, bydleli tam skoro dva roky, neplatili žádný nájem ani energie, nadělali obrovské několik tisícové dluhy, když jsem jim řekl, že budou muset odejít, a dal jsem jim i termín kdy.
Když jsem přišel zkontrolovat, zda dodrželi termín a faru vyprázdnili, nezbylo tam po nich nic, ani židle, pouze otevřené dveře, místnosti byly prázdné, sebrali všechno. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Já jsem musel splácet dluhy. Po nějakém čase jsem se setkal s přítelem, který mi říkal - víš co se stalo s těmi Tvými povedenými nájemníky? Já jsem říkal, že mě to nezajímá, protože mám dost svých starostí. Říkal, že když se odstěhovali, koupili si auto, ještě ten týden ho rozbili a neměli ho pojištěné. Řekl jsem, dobře jim tak, ale to odpuštění není. Trvalo mi to měsíce, možná rok, mnoho modliteb, mnoho svatých mši, dokud jsem jim dokázal odpustit a žehnat jim. Vím, co to znamená odpustit,
pokud nedokážete odpustit Vy, tak prostě o přímluvu Nebeskou maminku, své anděly strážné, sv. Michala archanděla, aby vám vyprosili milost odpuštění, prostě anděla strážného vašeho nepřítele, jen když budete prosit dostane se vám odpuštění s Boží pomocí to dokážete ... "
@v@v@
Otec Jaroslav vzkazuje všem poutníkům z Turzovky:
Jen v krátkosti, chci pozdravit všechny poutníky, popřát jim hodně Božích milosti a nechť s pokorou přistupují před Boží tvář, ať žijí poselství Panny Marie a neustále, ať se modlí jeden za druhého. Výhodou pravidelného setkávání na poutích je upevňování ve víře v Boha, lásce k bližnímu a důstojná oslava Boha Otce, Ježíše Syna, Ducha svatého a Nebeské Matky.
Velmi povzbudivé pro poutníky jsou večeřadla a zpěvy k Panně Marii. Já mám velmi vřelý a hluboký vztah k matička Boží a proto s láskou a oddaností sloužím večeřadla. Ještě jednou všem poutníkům žehnám ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Amen!
SVĚDECTVÍ:
Reina Cinovskis (Litva-Riga)
37 let
Každý rok, když odjíždíme z Medžugorje domů, přijedeme i na toto svaté poutní místo Turzovka. Úmyslem naší poutě je poděkováníe Panně Marii za pomoc, milosti a osvobození, které se nám dostává od Ježíše. Jsme tu celý autobus a máme i svého kněze. Otce Jaroslava známe, neboť před několika lety pomohl naší duchovní sestře vymanit se z okultního vlivu své matky, která byla okultní ženou.
Zde na Turzovce modlitbami Otce Jaroslava se jí dostalo osvobození, dnes žije křesťanským způsobem života svobodné ženy v lásce k Bohu. Já mám velmi rád Pannu Marii, jsem velkým Mariánským ctitelem, velmi rád chodím na poutní místa a snažím se žít poselství Panny Marie.
Večeřová Jana, manžel Milan,
dva synové Radek a Patrik
(Holešov)
Jana: "Na Turzovku mě zve můj manžel, já pocházím z nevěřící rodiny, ale díky mému manželovi a přátelům se mi dostalo milosti přijmout víru do mého srdce a nyní chodíme k Bohu spolu."
Milan: "Jsem nesmírně šťastný, že jsme jako rodina věřící v Boha, i když to trochu trvalo. Nyní můžeme spolu s manželkou, když uvěřila a je věřící, chodit do kostela, na takováto místa a také s dětmi můžeme vytvořit společenství lásky k Bohu a k lidem. "
Janka: "Záměrem naší pouti je poděkování za to, že si manžel našel práci po 4 měsících nezaměstnanosti a vyprosit milost požehnání, zdraví, aby našel uspokojení v práci a vyprosit si klid do naší rodiny."
Mária Víziková
Převzato z
www.magnificat.sk,
článek, vydaný 9. října 2012, naleznete
zde.
