V sobotu 13. října proběhne slavnost blahořečení čtrnácti františkánských mučedníků v pražské katedrále. Naši biskupové k této velké události poslali list k přečtení při nedělních bohoslužbách 30. září 2012.
Dopis v PDF ke stažení zde!
Ježíš říká, že ,,nikdo nemá větší lásku, než ten, kdo za své přátele položí svůj život."
Kdo jsou tito umučení bratři, kteří prokázali tuto největší míru lásky?
Jména čtrnácti mučedníků:
P. Šimon – Francouz; P. Bedřich Bachstein – Čech; P. Juan Martínez – Španěl; P. Bartoloměj Dalmasoni – Ital; bratr Jakub – Němec z Augsburgu; bratr Kryštof Zelt – Holanďan; bratr Jan Bodeo neboli Rode – Ital; bratr Antonín – patrně Čech; bratr Emanuel – zřejmě Čech; bratr Didak Jan – pravděpodobně Němec; bratr Klement – Němec ze Švábska; bratr Kašpar Daverio – Ital
O každém ze čtrnácti umučených bratří se můžeme dočíst zde!
SLOVO BISKUPŮ
K BEATIFIKACI ČTRNÁCTI FRANTIŠKÁNSKÝCH MUČEDNÍKŮ
(Přečtete při nedělních bohoslužbách 30. září 2012)
Milé sestry, milí bratři,
letos v květnu papež Benedikt XVI. podepsal dekret o mučednictví čtrnácti františkánů, Bedřicha Bachsteina a druhů, zabitých 15. února 1611 v klášteře Panny Marie Sněžné v Praze. Tím oficiálně otevřel cestu k jejich blahořečení, které proběhne v pražské katedrále 13. října tohoto roku.
Tento završující se proces blahořečení čtrnácti umučených bratří, přestože u nás dosud nevešel v obecnou známost, nese v sobě některé rysy zasluhující pozornost. Není to jen 400 let dlouhé čekání a několikeré přerušení procesu zapříčiněné dějinnými, zvláště politickými okolnostmi. Patří sem i samotné blahořečení. Kdybychom pátrali v minulosti našich zemí a hledali srovnání, museli bychom se vrátit až do období Rakouska-Uherska. Nejbližší podobnou událostí bylo totiž blahořečení Zdislavy z Lemberka papežem Piem X. roku 1907.
Připomeňme si pozadí pohnutých událostí. Františkáni osídlili pobořený konvent Panny Marie Sněžné v Praze v roce 1604 za vlády císaře Rudolfa II. Přinesli si jako dědictví povolání sv. Františka, kterého Kristus oslovil z kříže slovy: „Františku, jdi a oprav můj dům, který se rozpadá", a zhruba do roku 1610 konvent i kostel skutečně obnovili. Stejné jako v době sv. Františka se však ukázalo, že toto přání se netýkalo jen stavby, ale celé Kristovy církve tolik zraněné v době, kdy Pán tyto bratry povolal. Brzy se totiž jejich poslání mělo dovršit i obětí života.
Dne 15. února 1611 došlo ke vpádu vojska Leopolda Habsburského do Prahy. Vojsko, které mělo upevnit slábnoucí pozici katolického císaře a už během svého postupu k Praze vyvolávalo pobouření svým barbarským jednáním, obsadilo Malou Stranu a snažilo se proniknout na druhý břeh Vltavy. Vzniklé napětí a ohrožení místních obyvatel i těch, kdo se do většinové nekatolické Prahy stáhli před postupujícím vojskem, přerostlo v explozi radikalismu. Ten vyústil v napadení některých katolických klášterů, jejich rabování, někde i v kruté krveprolití. Nejvýraznější obětí vraždění se stala právě komunita františkánů, tvořená bratry z různých částí Evropy (čtyři Italové, Španěl, Francouz, Holanďan, Němci a Češi). Čin byl později všeobecně odsouzen ze strany katolíků i protestantů.
Pohnuté události spojené s mučednictvím čtrnácti bratří františkánů jsou mementem, jež může i po čtyřech staletích napomoci hlubšímu porozumění některým historickým ránám v soužití katolíků a nekatolíků a k jejich uzdravování. Proto je tomuto místu posvěcenému krví mučedníků blízká ekumenická vzájemnost. Tedy snaha o to, co spojuje, ne co rozděluje. Podobně i událost blahořečení má být zároveň nesena v duchu této vzájemnosti a vstřícnosti.
Ježíš říká, že „nikdo nemá větší lásku, než ten, kdo za své přátelé položí svůj život." Umučení bratři prokázali tuto největší míru lásky a osvědčili ji v zemi, kam vlastně přišli na misie. Jejich láska tedy zahrnuje nejen lidi v Praze nebo v naší zemi, ale také jejich vlastní rodiny a národy, ze kterých přišli, a všechny, kdo na místo jejich umučení dodnes přicházejí. Vždyť svatí a mučedníci jsou bohatstvím a dědictvím celé církve.
Pro českou i moravskou církev je toto blahořečení, slavené jen dva dny poté, co Svatý otec zahájí Rok víry, významnou duchovní událostí, kdy je nám v osobách blahořečených bratří před oči postaven vzácný příklad věrnosti víře a osobnímu poslání a ochoty k oběti vlastního života. Zvláštní hodnotou je také mezinárodní charakter komunity, který nám připomíná aktuálnost a potřebu pravdivé vzájemnosti, postavené na hlubších hodnotách.
Spolu s českou františkánskou provincií vás proto zveme
na sobotu 13. října na slavnost blahořečení do pražské katedrály, nebo alespoň k duchovnímu propojení ve dnech 4.-12. října prostřednictvím novény, k níž bude k dispozici brožura s vhodnými texty.
Praktickou pomocí je také sbírka, která je vyhlášena pro příští neděli.
Hodnoty, které žili a přinášeli tito bratři, kéž v duchu jejich přání Pokoje a Dobra obnovují i stavbu naší místní církve i celé církve Kristovy.
K tomu vám žehnají vaši biskupové
