"Středa je v Orlando Women 'Center (klinice, kde jsem před 12 lety podstoupila potraty) den provádění potratů v pozdním stadiu těhotenství. Když jsem začala s modlitbami a službou před potratovými klinikami, ani jsem netušila, že takové potraty jsou vůbec legální. Pamatuji si na nařízení z roku 2007, které zakázalo formu částečných potratů při porodu (The Partial Birth Abortion Ban) a předpokládala jsem, jako většina, že toto nařízení jejich provádění zastavilo.
Nemůžu ani popsat své pocity, když jsem poprvé měla službu v takový den. "Tyto dívky jsou takové ... těhotné", myslela jsem si. Samozřejmě, že je to hloupost. Žena přece nemůže být "tak trochu těhotná". Nemohla jsem však přestat myslet na jejich krásná velká bříška plné života. Tyto ženy cítily, jak jejich miminka kopou. Mnohé z nich znají pohlaví děťátka, což je někdy důvodem potratu. Svá miminka nosiyi šest měsíců. Mají za sebou více než polovinu těhotenství!
Plakala jsem a plakala. Nejprve jsem nemohla ani mluvit. Ohromující je nejen velikost jejich břicha, stejně šokující je i tvrdost jejich srdce. Začala jsem myslet na členy jejich rodiny, přátele a spolupracovníky těchto dívek, kteří vědí, že jsou těhotné. Je v naší společnosti tak málo odpovědnosti, že se po zákroku vrátí do normálního života a nikdo to nebude považovat za problém?
Minulou středu můj přítel John vyvěsil fotku ženy, která přišla do OWC potratit své holčičky. Má dcery a další už nechtěla. Byla asi v 20. týdnu, že však čekala dvojčata, její břicho bylo velké. Fotka se rozšířila během několika hodin. Začali mi telefonovat a mailovat přátelé, kteří netušili, že se takové potraty dějí. Mnozí nabídli finanční pomoc, mnozí si dokonce její miminka chtěli adoptovat. Tisíce lidí na celém světě se modlilo, aby tato žena změnila své rozhodnutí. No, také tisíce tvrdily, že fotka je podvod nebo že to, co dělá, je protizákonné.
Musela jsem pořád dokola opakovat: "V Americe jsou potraty legální až do dne porodu." V našem hlavním městě jsou dva lékaři, kteří se "specializují" právě na potraty v pozdním stadiu těhotenství. Jeden z nich pracuje už několik let na základě pozastavené licence. Zákaz nařízení The Partial Birth Abortion Ban se vztahuje pouze na formu částečného potratu v pozdním stadiu těhotenství, ne však na potrat v tomto období jako takový. Pokud je děťátko roztrhané ještě před jeho vyjmutím z dělohy, zákrok je považován za zcela legální. Prohlédněte si zákony ve svém státě. A pamatujte, že každý stát má své vlastní výjimky s ohledem na zdraví matky. To může znamenat, že pokud žena trpí pálením žáhy, považuje se to za ohrožení jejího zdraví. Potrat v pozdním stádiu těhotenství stojí od 2 000 dolarů a může se vyšplhat až na částku 15 000 dolarů v závislosti na délce těhotenství.
Navštívila jsem Muzeum holocaustu ve Washingtonu, DC. Mají tam hromady vlasů, které oholili Židům v koncentračních táborech. Jsou tam miliony párů bot, které patřily dětem zabitých jen proto, že byly Židy. Obrázky tisíců mrtvých těl naházených jedno přes druhé jsou šokující a děsivé. V jednom momentě jsem se už na to nemohla dívat. Byla jsem znechucená, že nevznikl odpor, který by svrhl vládu, co připustila vraždu jako status quo.
Vím, že je kontroverzní prohlásit něco takového, ale potraty jsou skutečně holocaustem mé generace. Co když bychom měli tělíčka 50 000 000 miminek nahromaděných jedno na druhém někde v muzeu? Co když bychom sesbírali všechno oblečení, které si nikdy neoblečou a hračky, se kterými se nikdy nebudou hrát a museli byste zaplatit, abyste si je mohli prohlédnout? Kdyby se každý z nás musel podívat na provedení potratu v pozdním stadiu těhotenství, určitě by se rozpoutala revoluce.
Němečtí civilisté se po skončení holocaustu mohli podívat do koncentračního tábora Buchenwald a vidět zvěrstva, které se tam udály. Říká se, že pořád dokola opakovali, že o tom nevěděli. V současnosti se díky internetu a médiím nemůžeme vymlouvat na nevědomost. Ruce Ameriky jsou potřísněné krví ... a zřejmě stejně i oči a uši.
Žena, kterou jsem zmínila výše, se přece jen rozhodla zabít svá dvojčata, i když jsme jí zajistili veškerou pomoc, kterou potřebovala. Připustila, že dívky nechce a ani necítí žádný soucit. Během dvoudenního zákroku jí vyvolali porod a své sladké holčičky porodila do záchodu. Takové potraty se dějí po celé zemi každý den. Věřím, že fotka této ženy mnohé tak pobouří, že je to přinutí jednat. Když trávím hodiny o samotě na chodníku před klinikami plánovaného rodičovství, chce se mi křičet: "KDE JE CÍRKEV?" "
"Amerika neodmítne potrat, dokud ho neuvidí." - Otec Frank Pavone
Kelly Clinger
http://www.lifesitenews.com/news/twenty-weeks-pregnant-with-twins-but-last-week-she-had-an-abortion
Převzato z www.lifenews.sk,
článek, vydaný 13. 8. 2012, naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 12. 9. 2012/6961 přečtení)