Bratislava 20. srpna (
TK KBS)
Prefekt Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury kardinál Raymond Leo Burke, který byl na návštěvě Slovenska, vystoupil s promluvou u památníku nenarozených dětí u kostela sv. Alžběty v Bratislavě. Promluvu přinášíme v plném znění.
"Je pro mě důvod zvláštního dojetí navštívit a modlit se u tohoto památníku nenarozeným dětem za našeh malé bratry a sestry, kteří přišli o svůj život jen co se začal v lůně jejich matek. Respektování nedotknutelné důstojnosti každého lidského života od okamžiku početí po přirozenou smrt inspiroval tento památník a pro nás a pro naši společnost znamená naději, že budeme moci obnovit základy našeho společného života, tedy bezpodmínečnou ochranu a podporu pro každý lidský život a záchranu manželství a rodiny jako kolébky, ve které nám Bůh Otec dává život, stvořený k jeho obrazu a vykoupený vtělením jeho jednorozeného Syna.
Svět, který jak se zdá čím dál více zapomíná na Boha a na Jeho zákon, zapsaný do stvoření a především zapsaný v lidském srdci, urgentně potřebuje výmluvné svědectví pravdě o lidském životě a o manželském svazku, který je svou přirozeností zaměřen na plození lidského života. Tento památník nabízí takové svědectvím lidem dobré vůle. Zároveň inspiruje k modlitbě o Boží požehnání především na přímluvu Matky Boží, pro naše úsilí znovu nastolit kulturu života v naší společnosti, tak silně poznamenané kulturou smrti. Přikládám svůj hlas a přeji si, aby moje návštěva nějakým způsobem přispěla k Vaší snaze o podporu života ve vaší vzácné a milované zemi.
V současnosti v mnoha zemích světa zakoušíme časy intenzivního boje proti kultuře života. Mnohé vlády tzv. svobodného světa agresivně následují otevřeně sekularistickou filozofii, jejíž agenda je proti životu a proti rodině. Ačkoli hlavy vlád ve veřejných vystoupeních používají zdánlivě křesťanský jazyk, podporují vládní programy a legislativu, které jsou nepřátelské vůči Bohu a neodpovídají přirozenému morálnímu zákonu, který Bůh vepsal do lidského srdce.
Naše dnešní společnost neústupně potřebuje jasné a silné svědectví pravdě, vepsané do lidského srdce, kterou nás učí Písmo svaté a Tradice. Tato pravda od nás především žádá, abychom napomáhali a chránili každý lidský život od početí až po přirozenou smrt a abychom ctili a ochraňovali manželský svazek muže a ženy, který ve spolupráci s Bohem plodí a přivádí na svět nový lidský život. Péče o lidský život a o integritu manželského svazku jsou základní kameny, na kterých je možné stavět kulturu života v naší společnosti.
Jsme povoláni přímo pomáhat matkám v těhotenství, které se ocitnou v nesnázích a současně jsme povoláni vychovávat všechny, zvláště mládež, k pravdě o plození a o ctnosti čistoty, která připravuje muže a ženu na úplné odevzdání se v čisté a nezištné lásce jeden druhému a svému potomstvu. Je smutné, že naše kultura často obírá výchovu o tyto první lekce, bez kterých nic dalšího, co může naučit, nemá smysl.
Neúnavná propagace kultury života v souladu s pravdou, vepsanou do srdce každého člověka a ohlášenou v evangeliu, odpovídá nejhlubším touhám jedince a lidské společnosti. Samotný rozum nás učí zlaté pravidlo, které Pán přináší v řeči na hoře. Je to lekce, kterou dává Bůh Otec každému lidskému srdci: "Všechno, co chcete, aby lidé dělali vám, dělejte i vy jim: toto je zákon i proroci". Toto pravidlo, tento základní ethos nás učí respektovat vždy a všude nedotknutelnost nevinného lidského života a jeho původ v rodině.
Ano, žijeme v kultuře smrti, ale jako křesťané a lidé dobré vůle víme, že tato kultura se může změnit naší poslušností Božímu zákonu. Náš Pán Ježíš začal popis svého poslání Dobrého Pastýře slovy: "Já jsem přišel, aby měly život a aby ho měly v plnosti". On, který usedl v slávě po pravici Otce, pokračuje ve svém poslání v církvi, povolávajíc nás jako údy svého tajemného Těla k účasti na tomto svém poslání: dávat, chránit a podporovat život.
Věrné zachovávání podstatného vztahu mezi dodržováním lidského života a respektováním integrity manželství přivodí změnu kultury smrti na kulturu života. Útoky proti nevinnému a bezbrannému životu nenarozených mají svůj původ v mylném pohledu na lidskou sexualitu, která se snaží chemickými nebo mechanickými prostředky vyloučit plodící přirozenost manželského úkonu. Tzv. "Antikoncepční mentalita" je proti životu. Mnohé formy antikoncepce jsou abortívní, tedy ničí život v začátku, život, který je již počat.
Jak prorocky poznamenal Boží služebník papež Pavel VI., manipulace s manželským úkonem vedla k mnohým formám násilí proti manželství a rodině. Následkem rozšíření tohoto hluboce pomýleného pohledu zejména mezi mládeží, lidská sexualita již není viděna jako Boží dar, který přitahuje muže a ženu k věrnému a trvalému společenství lásky, korunována darem nového lidského života, ale naopak jako nástroj uspokojení jednotlivce. Jakmile se na sexuální spojení přestaneme dívat v jeho plodící přirozenosti, lidská sexualita je ponechána napospas velmi škodlivému působení, která
jsou ničivá pro jednotlivce i společnost.
Je dobré všimnout si, že Svatý Otec Benedikt XVI. v encyklice Caritas in veritate se zvlášť dotýká encykliky papeže Pavla VI. Humanae vitae, když zdůrazňuje její velkou důležitost "v načrtnutí plně lidského smyslu rozvoje, jak ho předkládá Církev". Svatý otec Benedikt XVI. vysvětluje, že v nauce v encyklice Humanae vitae "nejde o čistě individuální morálku", říká:
"Humanae vitae ukazuje na silná pouta stávající mezi etikou života a sociální etikou. Otevírá tím téma magisteria, které postupně našlo výraz v různých dokumentech, naposledy v encyklice Jana Pavla II. Evangelium vitae. "
Takto nám připomněl nenahraditelnou část správného chápání sexuality pro opravdový lidský rozvoj.
Respektování integrity manželského úkonu je základním vyjádřením kultury života, je to nejzákladnější aspekt lidského rozvoje. Podle slov Svatého otce Benedikta XVI.. "Stává se tak sociální, ba dokonce i ekonomickou nutností opět předkládat novým generacím krásu rodiny a manželství a soulad těchto institucí s nejhlubšími požadavky lidského srdce a důstojnosti člověka". Podobně, zdůrazňuje, že "je úkolem států uplatňovat politiku, která prosazuje ústřední postavení a integritu rodiny, založené na manželství mezi mužem a ženou, první a životodárné buňky společnosti a starat se o její ekonomické a daňové problémy a zároveň respektovat, že její přirozenost je postavená na vztazích ".
V kontextu kultury smrti křesťané a lidé dobré vůle mají povinnost jasně zdůrazňovat přirozený morální zákon a jeho požadavky. Pokud se my jich zastaneme, nesplníme naši první odpovědnost za naše bližní a ani naši první sociální odpovědnost, protože nebudeme sloužit společnému dobru. Ohledně základního morálního defektu naší kultury, tedy že "svědomí není schopno rozpoznat, co je lidské", Svatý Otec Benedikt XVI.. říká:
"Bůh odhaluje člověka člověku. Lidský rozum a křesťanská víra spolupracují, aby člověku ukázali dobro jen tehdy,když ho chce vidět. Přirozený zákon, ve kterém se odráží stvořitelský rozum, poukazuje na velikost člověka, ale také na jeho bídu, pokud nerozpozná volání mravní pravdy. "
Navzdory závažnosti situace útoků proti nevinnému a bezbranných lidskému životu a proti integritě manželského svazku muže a ženy, zde zůstává jeden silný hlas na obranu našich nejmenších a zranitelných bratrů a sester a na obranu skutečného manželského svazku, chtěného Bohem Otcem od počátku. Křesťanský hlas, hlas Krista, přenesen na apoštoly a na jejich nástupce, zůstává ve světě silný. Hlas lidí dobré vůle, kteří poznávají a poslouchají boží zákon, vepsaný do jejich srdcí, zůstává ve světě silný. Žijíc v silně sekularizované společnosti musíme otevřít oči a vidět, že mnozí rozeznávají neúspěch kultury smrti a s nadějí se dívají na Církev, aby se jí nechali inspirovat a získali sílu dělat si nárok na křesťanské základy naší společnosti. Bůh nás stvořil, abychom si zvolili život; vtělený Boží Syn navždy vnesl do naší lidské přirozenosti vítězství nad smrtí.
Nikdy se nesmíme znechutit v boji za prosazování kultury, založené na volbě života, kterou učí Bůh každé lidské srdce, a na vítězství života, které přinesl Kristus naší lidské přirozenosti. Každý den pomáhejme rozhodnutím našich bratří a sester, kteří se bojí Boha a postupují ve věci života a rodiny ve svých domovech, společenstvích, ve své zemi a ve světě. I tato vzpomínka je znakem jejich neúnavné snahy.
Uctívaje památku nenarozených dětí, modleme se za ně a za jejich rodiny. Modleme se i za nás samotné, abychom se stali hlasateli kultury života v našich rodinách, v naší společnosti pro dobro všech, především těch nejmenších a nejslabších. Svěřme naše úmysly přímluvě Neposkvrněné Marii, Matce Boží, v důvěře, že v její nikdy nechybějící mateřské péči nás a náš svět přivede k pravdě, ke svému Božskému Synu, který přichází k nám jako Dobrý Pastýř ve své Církvi, aby všechny jeho ovečky "měly život a měly ho v hojnosti "."
Kardinál Raymond Leo Burke
Zdroj:
http://www.tkkbs.sk/view.php?cisloclanku=20120820021
Převzato z
www.lifenews.sk,
článe, vydaný 20. 8. 2012, naleznete
zde.
