Řím, 15. srpen 2012, (
LifeSiteNews.com)
"Příslušnost k druhu Homo sapiens nestačí na přiznání práva na život."
Nám, obyčejným lidem to zní jako blouznění nějaké okrajové skupiny evropských neofašistů nebo komunistů. Avšak muž, který toto prohlásil ve skotských novinách, je snad nejvíce renomovaným a respektovaným žijícím etickým filozofem uznávaným liberálními akademickými a politickými elitami na celém světě.
Filozof a bioetiky
Peter Singer obhajoval potrat v článku zveřejněném v novinách The Scotsman.
"Odpůrci by namítali, že potrat je, ve své podstatě, nebezpečným pro plod," napsal. "Zdůrazňují, že potratem se zabíjí jedinečný žijící lidský jedinec. Je těžké popřít toto tvrzení, přinejmenším pokud pojmem 'lidský' máme na mysli, že je 'příslušníkem druhu Homo sapiens. "
Singer patří mezi přední myslitele, kteří zastávají názor, že být lidskou bytostí nestačí k přiznání jakýchkoliv zákonných práv.
Člověk musí splňovat určitý soubor kritérií, aby byl považován za "osobu."
"Je také pravdou, že se nemůžeme jednoduše dovolávat 'práva ženy na svobodu volby', abychom se vyhnuli etickému problému morálního stavu plodu," pokračoval Singer. "Pokud plod skutečně má morální status jako jakákoliv jiná lidská bytost, bylo by obtížné argumentovat, že právo těhotné ženy na svobodu volby zahrnuje právo rozhodnout o smrti plodu, s výjimkou snad případu, kdy je život ženy v ohrožení."
"Chyba v protipotratových argumentováních spočívá v přechodu z vědecky přesného tvrzení, že plod je žijící jedinec druhu Homo sapiens k etickému tvrzení, že plod proto má stejná práva na život jako jakákoli jiná lidská bytost."
Sice to tak může znít, ale Peter Singer není nějaký bezvýznamný pomatenec, který píše pro malé publikum jemu podobných cvoků. Zřejmě nejvíce známý je jako "otec" moderního
hnutí práv zvířat, také je však
považován za nejvlivnějšího bioetika na světě. A jeho postavení jako Ira W. DeCamp profesora bioetiky v Univerzitním centru pro lidské hodnoty na The Princeton University a profesora laureáta v Centru pro aplikovanou filosofii a veřejnou etiku na The University of Melbourne, jsou dobrými indikátory k ocenění toho, jak daleko směrem ke světu Matrix obrácenému vzhůru nohama zašla akademická obec a svět bioetiky.
I když jde o jednoho z nejznámějších profesionálních filozofů na světě, Singerovy názory nadále šokují lidi z pro-life otevřenou obranou vraždy dítěte po narození, hromadným zabíjením lidí s demencí, sexuálním využitím zvířat (které jsou, podle jeho tvrzení, schopné "souhlasu") a lékařskými experimenty na kognitivně postižených lidech.
Singer jako bioetik neuznává překonáné pojmy typu "milosrdné zabití" za účelem ukončení trápení pacienta tvrdíc, že namísto toho je třeba se zaměřit na trápení rodiny pacienta, přátel a společnosti jako celku. Trpící pacient stojí společnost peníze, aby mohl být držen při životě a v pohodlí. Vyžaduje péči a čas navíc, což snižuje svobodu a autonomii jeho pečovatelů.
Singer je známý přenášením logiky klasického utilitarismu do extrémů.
Utilitarismus, filozofie vyvinutá Jeremym Benthamom a Johnem Stuartem Mill v 18. století v Anglii učí, že každé lidské jednání musí být vyvinuto za účelem výroby "štěstí" a snížení utrpení. Povrchně to zní dobře, ale v praxi to znamená,
že morální hodnota každého činu je vymezena jen jeho výsledkem, ne tím, jestli je to samo o sobě dobré, nebo špatné. To značí, že zabíjení by jako takové nebylo špatné. Za špatné by se považovalo, ledaže by znamenalo "neštěstí" pro svět.
Singerova extrémní forma "preference utilitarismu" tvrdí, že
lidský život nemá žádnou vnitřní hodnotu. Proto zabití pacienta z milosrdenství je čistě matematická úvaha, která upřednostňuje snížení celkového množství utrpení ve světě převážením ukazovátka na globální váze směrem k "štěstí." On a další, kteří následují jeho teorie, předpokládají nějaký druh neviditelného mraku utrpení, podobný vrstvě znečištění, který zahaluje svět a který musí být zredukován. A nejpohodlnější způsob, jak to udělat, je jednoduše odstranit ty, kteří trpí.
K odůvodnění svých názorů Singer
vyvinul ideu, že jen ti, kteří disponují určitým stupněm poznávací činnosti, mohou být považováni za "osoby." Tuto myšlenku ještě rozšířil, a to tak, že jakýkoliv tvor s vyšší předpokládanou poznávací funkcí, než je základní minimum, je také osobou, včetně lidoopů, psů a delfínů.
"Můžeme hodnověrně argumentovat," napsal v novinách, "že bytosti vědomé si vlastního já, které chtějí dále žít, bychom neměli zabíjet proti jejich vůli. Můžeme to chápat jako porušení jejich autonomie nebo maření jejich preferencí. Ale
proč by mělo být nesprávné ukončit život potenciálu nějaké bytosti stát se racionálně sebauvedomelou před tím, než se jí skutečně stane? "
Jedna skupina se v Singerově světě nekvalifikuje mezi osobnosti. Jsou to novonarodenci a lidé s poškozeným mozkem jakéhokoliv věku. Tím by, podle jeho slov, měla být "osobnost" právně udělena pouze po souhlasu jejich rodičů nebo pečovatelů. Rodičům by měl být daný měsíc nebo jiná doba na rozhodnutí, zda si chtějí své dítě ponechat a až následně by mělo podléhat ochraně zákona.
"Nemáme žádnou povinnost umožnit každé bytosti s potenciálem, aby se stala racionální a mohla tak daný potenciál realizovat," prohlásil v článku.
"Pokud dojde ke střetu mezi odhadovanými zájmy potenciálně racionálních, ale ještě ne uvědomělých bytostí a životně důležitých zájmů skutečně racionálních žen, vždy bychom měli upřednostnit ženy," napsal.
Co noviny The Scotsman nezmínily, je fakt, že
Singer je zřejmě nejčtenější, nejposlouchanější a nejvíce následovaný myslitel naší doby. Jeho myšlenky jsou tak všudypřítomné v akademickém světě, vládě a mezi najprominentnejšími lékařskými etiky v celém západním světě. Většina lidí, která po něm opakuje, často ani nemá tušení, že ho následuje.
Přichází mi na mysl rozhovor, který jsem měl před mnoha lety přes internet s mužem ucházejícím se o veřejnou funkci ve východní kanadské provincii Nové Skotsko. Tento člověk, unitariánský pastor, sám sebe považoval za řízeného svými vysokými etickými ideály. Se vší vážností tvrdil, že skutečným politickým úkolem je zvýšit všeobecné množství lidského štěstí ve světě.
Nenarozené dítě, podle jeho slov, ještě není schopno být skutečně šťastné, protože nemá poznávací schopnost ocenit své okolí. Proto právo matky na štěstí musí mít přednost.
Byl zděšen, když jsem namítal, že jako správný následovník Petra Singera by se měl posunout o krok vpřed a nabídnout zahrnutí vraždy novorozence na žádost do rámce veřejného zdravotního pojištění v Novém Skotsku. Po mém vysvětlení, kdo je Singer, zůstal šokován, že takový zkažený člověk se mohl stát tak vlivným.
Mnoho lidí si myslí, že filozofie není nic víc než druh akademické ohrádky pro titulování teoretiků a nemotivovaných vysokoškolských studentů. Avšak filozofie je základem našich společností. Jak se rozhodujeme, co stojí a co nestojí za to, abychom jednali jako jednotlivci a jako civilizace, co je a co není morálně akceptovatelné. Během uplynulých pár století se udál pomalý, ale masivní posun, pro nás obyčejné lidi spíše neznámý - posun od tradiční židovsko-křesťanské etiky k těmto novým principům osvícené éry.
Filozofie a kultura jsou neoddělitelně spojeny. Ale obvykle až tehdy, když lidé jako Petr Singer v deníku vypovědí své myšlenky otevřeně a nahlas, si začne veřejnost uvědomovat původ naší současné kulturní choroby. Tyto nové ideje však pomalu pronikly prostřednictvím svých otrávených úponky do každého rohu lidského snažení a udusily základní myšlenky, na kterých byla naše civilizace vybudována.
Mnoho lidí se proti tomu postavilo kvůli jediné změně zákona. Šokovala a vyděsila je legalizace potratů a eutanazie. Pro pro-life lidí je velmi důležité pochopit širší souvislost, a to, že věc, za kterou bojujeme, je větší než jediná událost nebo jeden problém.
Není to o zrušení rozhodnutí v případě Roe versus Wade nebo zákona o potratech z roku 1967. Je to o poražení celé nové filozofické kultury, systému myšlení řídící všechno lidské jednání. Tento nový soubor idejí vytvořil potratáře a režim posedlosti sexem, proti kterému bojujeme v pro-life hnutí. Sexuální revoluce v roce 1965 nevznikla jen tak z ničeho.
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek, vydaný 24. 8. 2012, naleznete
zde.
O tomto člověku - Petru Singerovi se dočtete i ve starším článku
EKOLOGIE UŽITEČNÁ A ZHOUBNÁ
