V tomto článku vám nabízím ohlednutí za dvěma prázdninovými pobyty v adoptivní farnosti Jeníkov v severních Čechách.
První pobyt se konal 3 týden v červenci a trval celý jeden týden. Na faru do Jeníkova jsme z Brna vyjeli čtyři a v Jeníkově se k nám ještě potom přidala slečna Maruška z Teplic.
Po úmorné celodenní cestě, při které jsme měli několik zastávek a za autem plný vozík věcí, jsme v pondělí večer dorazili na faru do Jeníkova. Cestou jsme se ještě zastavili u manželů Pavelkových v Teplicích, kde nám pani Olga připravila vynikající večeři, za což ji patří velký dík. Na faře jsme se ubytovali a domluvili základní věci na další den a šli jsme spát. Byl to asi jediný den, kdy jsme byli v posteli ještě před půlnocí.
V úterý ráno jsme se společně pomodlili v kostele a po snídani se pustili do práce. Ještě se k nám také připojila Martina, která na faře kdysi bydlela. Společně s Mirkem (nejmladším účastníkem celého týdne) začali vyklepávat matračky, které na faře jsou. Pan Oto a Petr se pustili do opalování oken v dolním pokoji.
Později odpoledne jsem zavezla Petra a Mirka do Teplic do Aqaparku a společně s Martinou a Otou jsme vyrazili nakupovat (koberec do dětského pokoje a ještě další potřebné drobnosti). Když se pak kluci vrátili, tak jsme připravili na zahradě oheň a udělali jsme si společný večer u táboráků. Docela jsem se pobavili, protože párky, které jsem koupila nebyly příliš kvalitní a tak bylo umění si je opéct tak, aby se nerozpadly. Vítězem soutěže, kterou jsme uspořádali se stala Simona, na druhém místě pak byl Mirek a na třetím Maruška, která s k nám přijela z Teplic. Taky jsme si zahráli několik zajímavých her. Večer utekl velmi rychle a tak jsme ho zakončili společnou modlitbou a šli jsme spát.
Ve středu jsme pak pokračovali v práci tím, že se natírala opálená okna, stěhoval se po faře různě nábytek a dělal se pořádek. Den nám rychle utekl a večer jsme opět hrály hry.
Ve čtvrtek nás pak opustil Petr a Mirek. Já jsem měla nějaké vyřizování v Litoměřicích a v Praze, ale na faře ani tento den nezaháleli a pracovalo se zde na 100%. Když jsem se večer vrátila, tak byl vymalovaný pokoj, kde se sekala elektrika. Bylo také natřené topení a na faře zase trochu větší pořádek. Tento den byl velmi náročný, protože bylo velké horko a tak jsme každý večer zalezli do pokoje a věnovali se samy sobě.
Pátek a sobota byli ve znamení úklidu. Stěhovaly se postele do nově vymalovaného pokoje, kde je i nově vybroušená podlaha. Dodělával se pokoj pro práci s dětmi a uklízela se i chodba na faře. Dávali jsme také dohromady venkovní stoly a také v předzahrádce jsme trochu vypleli trávu.
V neděli ráno jsme pak náš společný pobyt zakončili mší svatou v Teplicích u salesiánů a pak se rozjeli do svých domovů. Bohu díky za tento týden, kdy se nám podařilo udělat tolik práce.
Další týden, kdy se na faře o prázdninách pracovalo byl od 21.8. do 24.8. Na faře nás sice moc nebylo, ale podařilo se opět udělat kus práce.
Pan Oto, který se mnou jel z Brna, tak se pustil do oklepávání omítky v kotelně, která se podařila v týdnu se sluňáky celá vyklidit. Stav celé kotelny je v hrozném stavu a tak jsme se rozhodli, že omítku oklepeme na cihlu, abychom se tak zbavili černoty na malbě a taky dechtového zápachu v místnosti. Měli jsme půjčené lešení a pan Oto se do práce pustil velmi poctivě a za dva dny po něm bylo vidět skutečně kus práce, která byla velkou dřinou. Moc díky a Pán Bůh zaplať panu Otovi, že nám s opravou takto nezištně pomohl.
Já společně s Martinou jsme se pustili do uklízení horní chodby a taky do celkového úklid fary, která to potřebovala. Také jsme natírali konstrukce na lavičky a opět jsme se chvíli zastavili i na předzahrádce, která opět potřebovala údržbu. V kostele jsme pak zkoušeli nový přípravek na čištění podlahy, která to taky moc a moc potřebuje.
Na závěr bych touto cestou ráda poděkovala všem, kdo se na nějak podíleli svojí účastí na opravě a úpravě fary – Otovi, Martině, Marušce, Mirkovi, Simoně. Ale děkuji také těm, kdo nás provázeli svojí modlitbou.
PÁN BŮH, ZAPLAŤ za vše dobré!