Poselství z 2. srpna 2012 je zde
Hlas Lásky
Už je toho hodně. Už se dál nedá. Takto a podobně přemýšlíme. Když se vyčerpá naše trpělivost, když se vytratí vůle - a zejména když vyprchá láska. Je to stav, který vlastně už nastal, jen ho potvrzujeme slovy: já to už vzdávám ...
Ještě podniknu toto, ještě jednou odpustím, ještě zkusím chvíli vydržet. To jsou naše lidské hranice. Proč? Protože stavíme na naší přirozenosti. Máme změřeno a vypočítáme kritéria našich (ne) schopností. A ty nakonec používáme jako své alibi. Já jsem přece tak chtěl, ale ...
A tak posloucháme na každém kroku: Já už nemůžu, nemůžu, končím. A právě do těchto našich pozemských úvah najednou zní hlas:
"Nevzdává se ..."
To není hlas někoho, kdo se spoléhá na sebe, kdo prosazuje sebe, a kdo nakonec složí zbraně tak, jako my. Protože ten, kdo to nevzdává, kdo nevzdává boj o naše duše a jejich spásu, je Maria. Je to hlas Matky. Hlas Lásky. Tak jak to nevzdal ani Její Syn Ježíš, navzdory brutální smrti na kříži, tak Ona, jako naše dobrá a zejména milující Matka, se nevzdává a bude do poslední chvíle bojovat o naši záchranu. Proč říká - nevzdávám to, přesto, že ví, že vzdát se nikdy u Nej nepřijde v úvahu? Říká to kvůli nám. Nám, kteří se vzdáváme, nebo se chystáme vzdát. Říká to proto, abychom to neudělali. Protože my se nesmíme vzdát. Protože potřebujeme vydržet, tak, jako její Syn Ježíš. Tak jako vydržela Ona. Protože nás chce mít u sebe - v Nebi. Protože je věrná. Protože věčně miluje. A Láska se nevzdává nikdy ...
Anton Selecký
Díky za všechny lidi, kteří se nevzdávají a podávají svůj příklad a svědectví. Zde je několik z nich:
Jsem katolík - Jan Potměšil, herec
Jsem katolík - Jiří Strach, režisér
Jsem katolík - Jan Potměšil, herec
Převzato z
www.magnificat.sk,
článek, vydaný 23. 8.2012, naleznete
zde.
